Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Dostupnost kvalitních hlasových i datových služeb se spolupodílí na rozvoji společnosti tím, že napomáhá ke zvyšování konkurenceschopnosti, zaměstnanosti nebo udržitelnému rozvoji. Ještě v devadesátých letech minulého století se jednalo zejména o telekomunikační služby na pevných telefonních linkách, od začátku nového tisíciletí se do popředí stále více dostávaly služby poskytované prostřednictvím mobilních sítí. Zrovna tak docházelo k rozšiřování využití internetu, a to díky postupnému vývoji internetové a telekomunikační infrastruktury. Kvalitní, rychlé připojení k internetu je dnes již téměř samozřejmým předpokladem pro fungování velké části firem, institucí a také mnoha domácností. Než se zaměříme na internetovou infrastrukturu a regionální rozšíření internetu v Česku, podíváme se krátce také na telekomunikační služby, neboť jak bylo naznačeno výše, tyto dvě oblasti jdou spolu ruku v ruce a většina z nás využívá, kromě dalších možností a technologií, k internetovému připojení i svůj mobilní telefon.
Z mobilu telefonujeme stále více
Lze konstatovat, že v roce 2021 měl v Česku mobilní telefon téměř každý. Chytrý telefon užívalo 76 % osob starších 16 let, 22 % pak mělo telefon tlačítkový. Oběma typy přístrojů disponovalo pouze 1 % obyvatel. S rozmachem a zvyšováním dostupnosti mobilních telefonů se naopak snižuje počet klasických pevných telefonních linek v bytech i v podnicích. V porovnání s rokem 2005, kdy bylo v Česku 2,1 milionu bytových a 1,1 milionu podnikových pevných linek používaných pro volání, jich na konci roku 2021 v domácnostech zůstalo jen 210 tisíc a v podnicích 260 tisíc. Společně s klesajícím počtem pevných telefonních linek se samozřejmě snižuje i objem z nich provolaných minut. Zatímco v roce 2005 se jednalo o více než 7 miliard minut provolaných z pevné telefonní sítě, v roce 2021 to bylo něco málo přes miliardu.
Opačný trend, zcela dle předpokladu, zaznamenáváme v případě mobilních telefonů. Počet aktivních SIM karet se od roku 2005 do současnosti zvýšil o 3,5 milionu na téměř 15 milionů. K ještě razantnějšímu nárůstu došlo v případě provolaných minut v mobilní síti, a to ze 7,5 miliard v roce 2005 na téměř neuvěřitelných 28 miliard v roce 2021, což v přepočtu na jednoho obyvatele vychází přibližně na 7 minut denně. V meziročním srovnání vzrostl počet minut provolaných v mobilní síti nejvýrazněji – o 3,5 miliardy minut – mezi lety 2019 a 2020. Tento skokový nárůst lze přičíst pandemii koronaviru, během níž vzhledem k uzávěrám a restrikcím nastala zvýšená potřeba komunikace přes telefony.
Tarifní služby dominují nad předplacenými
V průběhu let dochází nejen k nárůstu využívání mobilních telefonů, ale vidíme také významnou změnu ve způsobu placení mobilních služeb. V roce 2005 výrazně převažovaly předplacené karty, kterých bylo 7,5 milionu a zaujímaly 66 % ze všech SIM karet. V roce 2021 byl poměr zcela opačný: téměř 11 milionů tarifních karet tvořilo 73 % všech aktivních SIM karet. S rozmachem chytrých telefonů a tarifních SIM karet dochází rovněž ke stále většímu využívání internetu v mobilním telefonu. Na konci roku 2021 bylo v Česku již více než deset milionů SIM karet používaných v telefonech pro přístup k internetu a internet v mobilu používaly přibližně tři čtvrtiny osob starších 16 let.
Přecházíme na optiku, ale pomalu
Nyní opustíme telefony a mobilní internet a podíváme se alespoň stručně na to, jak je v Česku využíván fixní internet a jaké jsou v internetovém připojení rozdíly napříč našimi kraji. V roce 2021 bylo v Česku evidováno 3,9 milionu aktivních fixních přípojek k internetu, z nichž 2,3 milionu fungovalo prostřednictvím pevného připojení a 1,6 milionu na základě bezdrátového přístupu v pevném místě. Do bezdrátového přístupu v pevném místě řadíme i fixní wi-fi, které lze označit za české specifikum – v zemích EU není fixní bezdrátový přístup ani zdaleka rozšířen tak, jako u nás. V případě fixního přístupu k internetu dochází ve většině zemí EU postupně k přechodu na optické připojení a optická síť představovala v roce 2020 nejrozšířenější způsob připojení v polovině zemí EU.
V Česku mezi způsoby pevného připojení stále převažují přípojky k telefonní síti (xDSL), jejichž počet se již několik let pohybuje těsně pod hranicí jednoho milionu. U optické sítě ale zaznamenáváme značný nárůst. V roce 2021 bylo v Česku evidováno 740 tisíc optických přípojek oproti zhruba 236 tisícům v roce 2011. Další technologií využívanou pro připojení k internetu jsou sítě kabelové televize. U nich v posledních letech dochází už jen k velmi pozvolnému nárůstu počtu přípojek, v roce 2021 jich byl 625 tisíc.
Česko zrychluje, za EU však zaostává
V Česku počet pevných přípojek s inzerovanou rychlostí umožňující přenos 100 Mbit a více dat za sekundu vzrostl mezi roky 2018 a 2021 téměř o polovinu na 1,2 milionu. Ve většině zemí EU je tento superrychlý internet nejčastěji poskytován přes optickou nebo kabelovou síť. V Česku bylo na konci minulého roku 45 % superrychlých přípojek zavedeno prostřednictvím sítě kabelové televize, 40 % přes optické připojení a zbylých 15 % s využitím pevné telefonní sítě. V přepočtu na 100 obyvatel Česko jak v případě superrychlých přípojek, tak optického připojení za většinou zemí EU výrazně zaostává.
V případě fixního přístupu k internetu bylo v Česku v roce 2021 zaznamenáno 12 superrychlých přípojek na 100 obyvatel, přičemž průměr EU se pohyboval okolo 19. Nejvíce jich mělo Švédsko a Portugalsko (34), nejméně pak Řecko (4) a Chorvatsko (6). Přípojek přes optickou síť bylo na konci minulého roku v Česku 7 na 100 obyvatel. Z aktuálně dostupných údajů mezinárodního srovnání, konkrétně z roku 2020, víme, že průměr zemí EU se pohyboval okolo 11 optických přípojek na 100 obyvatel, přičemž nejvíce jich bylo ve Švédsku (30) a Španělsku (24), nejméně v Řecku (0,1) a Belgii (0,7).
Situace v krajích je rozdílná
V krajském srovnání se zaměříme hlavně na aktivní přípojky k internetu v pevné síti, to znamená na technologie xDSL, kabelové televize a optické sítě. V případě absolutních čísel je nejvíce aktivních internetových přípojek v pevné síti evidováno v Praze (492 tisíc), následují kraje Jihomoravský (294 tisíc), Moravskoslezský (266 tisíc) a Středočeský (236 tisíc). Nejméně přípojek se nachází v Karlovarském kraji (70 tisíc) a v Kraji Vysočina (71 tisíc). Pro mezikrajské srovnání je však vhodnější přepočítat absolutní hodnoty na 100 obyvatel. Pořadí krajů se pak výrazně změní. Na prvním místě zůstává stále Praha, kde na 100 obyvatel připadá téměř 39 aktivních přípojek k internetu v pevné síti, na druhé místo se vyhoupl kraj Ústecký s 26 přípojkami na 100 obyvatel a hned za ním následují kraje Jihomoravský a Karlovarský s téměř 25 přípojkami. Stejně jako zůstala Praha na prvním místě, tak se nic nezměnilo ani na místě posledním, kde se 14 přípojkami na 100 obyvatel zůstává Kraj Vysočina.
Významné mezikrajské rozdíly zaznamenáváme i v rozšíření technologií používaných k připojení. Například v Praze je téměř polovina všech pevných internetových přípojek zavedena prostřednictvím kabelové televize. V žádném jiném kraji už tato technologie takto dominantní postavení nezaujímá. V krajích Ústeckém a Jihomoravském se připojení přes kabelovou televizi podílí na aktivních pevných přípojkách zhruba třetinou, v krajích Královéhradeckém a Olomouckém přibližně desetinou. V případě xDSL připojení jsou jednoznačnými premianty kraje Středočeský, Plzeňský a Karlovarský, kde je jeho prostřednictvím realizováno okolo 60 % aktivních pevných přípojek. V krajích Moravskoslezském, Jihočeském, Zlínském, Olomouckém a na Vysočině funguje více než 45 % aktivních pevných přípojek prostřednictvím optické sítě. Nejmenší zastoupení mají optická vlákna v Praze, a sice pouhých 16 %.
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Martin Pokorný
Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Český statistický úřad
Komentáře
Přidat komentář