Jak důležitý je pro ženy pocit bezpečí při cestování?

Strach ovlivňuje dopravní chování a možnosti mobility žen jednoznačně

Obavy z pohybu v určitých veřejných prostorách, jako jsou kupříkladu městské parky, tmavá zákoutí podchodů nebo odlehlá parkoviště, či při určitých situacích, jako je doba po setmění nebo období náledí, vedou ke změnám v cestování. Může jít o volbu specifických tras, například výběr delší cesty, která ale neobsahuje nutnost přestupu mezi spoji a využití podchodů, vyhýbání se určitým lokalitám, upřednostnění alternativního dopravního prostředku (například autobus je vnímán jako bezpečnější oproti vlaku), nebo i omezení pohybu a aktivit večer po setmění.

Mohlo by vás zajímat: 1Q 2021: Allianz má čistý zisk + 83,4 %. AXA hlásí celkové výnosy + 2 %

„Získat data z českého prostředí jsme proto považovali za obzvláště důležité pro zlepšení dopravního plánování právě s ohledem na potřeby žen a mužů,“ vysvětlila důležitost realizace výzkumu na téma dopravního chování žen Eva Adamovská, socioložka z Centra dopravního výzkumu. Reprezentativní výzkum mezi 8 900 českými muži a ženami potvrdil značné rozdíly ve vnímání důležitosti bezpečí při cestování.

Významnou roli hrají předchozí nepříjemné zážitky

Pocit bezpečí může souviset s reálnými zkušenostmi, jako jsou fyzické nebo slovní napadení, okradení nebo obtěžování. „Ukazuje se, že tyto incidenty zažívané v různých dopravních situacích, jsou mezi oběma pohlavími velmi rozdílné,“ upozornila socioložka Lucie Vondráčková.

• Fyzické napadení častěji zažívají muži, sexuální obtěžování naopak výrazně více ženy.
• Dvojnásobně více mužů (20 %) než žen (10 %) zažilo fyzické napadení.
• U krádeží jsou na tom obě skupiny stejně.
• Nejrozšířenější je slovní napadení, které zažilo 40 % mužů a 33 % žen.

Mohlo by vás zajímat: 3D tisk a robotika ‒ technologie s velkým potenciálem

Podobný vzorec mají i incidenty ve veřejném prostoru

U zkušenosti se sexuálním obtěžováním je rozdíl více než čtyřnásobný – týká se 17 % žen a 4 % mužů. Každý 5. muž zažil fyzické napadení a téměř každá 5. žena zažila sexuální obtěžování ve veřejném prostoru. Polovina mužů a o něco méně žen (41 %) zažila slovní napadení. Čtvrtina mužů a 22 % žen má zkušenosti s jiným druhem nepříjemného zážitku.

Jak je tomu ve večerních a nočních hodinách?

Na pocit bezpečí při cestování po setmění mají vliv omezené jízdní řády i menší počet spolucestujících. „Pěší pohyb osob usnadňuje veřejné osvětlení či vhodně umístěné přechody pro chodce“, komentuje Martina Trepáčová, psycholožka z oblasti dopravní psychologie. Ženy jsou k podobě veřejného prostoru vnímavější než muži. Jsou citlivější na nepřehledná prostranství, tmavá zákoutí a odlehlá místa. Podstatně více se obávají i nočního čekání na zastávkách a cestování veřejnou dopravou. Při čekání na spoj se rozhodně necítí bezpečně 19 % žen, ale jen 4 % mužů. Rozhodně bezpečně se naopak cítí 12 % mužů a 4 % žen. Ženy se takovým situacím častěji než muži vůbec nevystavují. Tyto rozdíly platí v každém věku a příliš se nemění, jak ukazuje následující graf.

[20952]

Které ženy se cítí nejméně bezpečně?

Nejméně bezpečně se cítí ženy ve věkové kategorii 18-29 let, naopak stejně staří muži zažívají vzhledem k ostatním věkovým skupinám nejmenší pocit ohrožení. Přímo úměrně s rostoucím věkem také roste množství lidí, kteří s čekáním na veřejnou dopravu po setmění zkušenost nemají. Toto vyhýbání se nočnímu cestování je opět typičtější pro ženy. Pohybu venku po setmění se rozhodně vyhýbá 29 % žen, ale jen 6 % mužů. Rozdíl je tedy značný.

Podíl žen, které se, pokud to je možné, vyhýbají pohybu venku za tmy, je ve všech věkových kategoriích výrazně větší než podíl mužů. S přibývajícím věkem tyto podíly rostou u obou pohlaví, u žen je ale nárůst strmější. Zatímco mezi 71letými a staršími ženami takový názor rozhodně zastává 43 %, u nejmladší věkové skupiny 18-29 let to je 22 %.