Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Sucho je přírodní jev a součást klimatických podmínek. Extrémní sucho může vážně poznamenat nejen přírodu, ale i lidskou společnost. Sucho se vyskytuje nepravidelně ve srážkově chudých obdobích a na rozdíl od jiných extrémních meteorologických jevů trvá mnohem déle. Pro stanovení intenzity sucha v jednotlivých letech i pro odhad budoucího vývoje je zásadní dlouhodobé pozorování a hodnocení některých meteorologických prvků. Zřejmý je vztah mezi nedostatkem srážek (deště či sněhu) a suchem: nedostatek srážek zvyšuje riziko sucha. Srážky však nejsou jediným parametrem, velmi významnou roli při vysoušení krajiny má také teplota vzduchu. Nadprůměrná teplota, často navíc doprovázená zmenšenou oblačností a větším počtem slunečných dnů, zvyšuje výpar (evapotranspiraci), a tím prohlubuje nedostatek vody v krajině.
Pro posouzení závažnosti meteorologického sucha se nejčastěji používají standardizované indexy sucha. Při zpracování následujícího textu byl využit index SPEIc, který hodnotí anomálie vodní bilance, tj. rozdíl srážek a evapotranspirace oproti dlouhodobému normálu (souhrnně pro různé časové škály sucha od 1měsíčního po 24měsíční). Čím jsou hodnoty indexu, tím je sucho intenzivnější. Záporné hodnoty upozorňují na nedostatek vody, kladné naopak na její nadbytek. Pro výpočet indexu SPEIc a srovnání jeho hodnot v jednotlivých desetiletích byly použity údaje o teplotách vzduchu a srážkách z období 1971–2020 ze 110 meteorologických stanic ČHMÚ. Pro každou stanici byla vypočtena hodnota indexu SPEIc v měsíčním běhu.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Petr Borkovec
Nejvíc extrémů po roce 2014
Srovnání dat z let 2011–2020 s daty z předchozího období (1971–2010) ukázalo, že poslední desetiletí bylo jednoznačně nejsušší, a to ve všech měsících roku, nejvýrazněji v dubnu. Poslední dekáda byla výjimečná nejen vysokým počtem suchých let, ale také absencí let výrazně vlhkých. Při pohledu na časovou řadu je však zjevné, že sucho se objevovalo i v předchozích dekádách. Problematické bylo zejména období na přelomu 80. a 90. let (1989–1994), kdy se projevoval srážkový deficit. Epizoda sucha 2014–2019 byla ovšem extrémnější, neboť kromě srážkového deficitu trpěla krajina výrazně nadprůměrnými teplotami vzduchu, které zvýšily výpar, a tím sucho prohloubily. Celá dekáda 2011–2020 je atypická vysokým počtem rekordně suchých let a absencí rekordně vlhkých let.
Vodní deficit byl na území Česka téměř všudypřítomný (s výjimkou některých vyšších poloh), nejvyšší intenzity dosáhl zejména ve východní polovině republiky. Hodnoty indexu SPEIc lze klasifikovat na škále mimořádné sucho – silné sucho – mírné sucho – normální stav – mírné vlhko – silné vlhko. Mimořádné, tedy nejsilnější sucho se na celorepublikové úrovni vyskytlo za celé sledované období pětkrát, jednou v dekádě 2001–2010 (srpen 2003) a čtyřikrát v dekádě 2011–2020 (červenec a srpen 2015 a srpen a listopad 2018). Na úrovni jednotlivých meteorologických stanic docházelo k výskytu mimořádného sucha častěji, přičemž nadpoloviční většina byla pozorována v poslední dekádě.
Vyšší teplota má další souvislosti
Epizody sucha v českých zemích nastaly v uplynulých staletích mnohokrát, vždy v měsících či v letech s nižším srážkovým úhrnem. Zvyšující se průměrná teplota přináší nové výzvy, a to nejen na území Česka. Rychlost, s jakou se z krajiny vypařuje srážkami doplněná voda, je zásadně ovlivněna především teplotou vzduchu, jejíž trend je v České republice již několik desetiletí rostoucí. Tato skutečnost se přímo promítá do frekvence výskytu a intenzity sucha. Na vyšší teplotu reaguje také vegetace prodloužením své vegetační doby. Rostliny se začínají rozvíjet dříve na jaře, čímž zvyšují svou potřebu vody i míru evapotranspirace.
Mohlo by vás zajímat: Spotřebitelská novela dopadne i na pojišťovny
Na pokrytí svých fyziologických potřeb proto vegetace nyní potřebuje více vody než dříve. Při zvýšené teplotě nemusí ani běžný úhrn srážek plně pokrýt nároky všech rostlin, a reakce na srážkový deficit může být intenzivnější. Souběžný výskyt vyšší průměrné teploty vzduchu s přechodným poklesem srážek tak, jako tomu nastalo v desetiletí 2011–2020, pak nutně vede k vodnímu deficitu. Sucho je jeden z nejzávažnějších dopadů klimatické změny a je bohužel nutné počítat s jeho rizikem i v bezprostřední budoucnosti.
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Veronika Oušková
Vojtěch Vlach
Martin Možný
Český hydrometeorologický ústav
Oddělení biometeorologických aplikací
Komentáře
Přidat komentář