Pojišťovny však toto léto nemají žádné lehy. Musely se totiž řádně ohánět při likvidaci škod, které způsobilo na konci června tornádo na jihu Moravy. Nutno poznamenat, že svůj úkol zvládly bez ztráty kytičky a pro pověst a propagaci významu pojištění tím udělaly víc než všechny jejich marketingové kampaně dohromady. A neflinkaly se ani jejich zahraniční kolegyně. Především ty německé a belgické, které pro změnu řešily následky katastrofálních povodní.
Často se uvádí, že tyto pohromy souvisí s klimatickými změnami. Ono to totiž opravdu vypadá, že jsou častější a ničivější, než bývaly dřív. Jen je otázkou, zda tomu tak opravdu je, nebo jde jen o dojem způsobený tím, že žijeme v době, kdy se zprávy šíří rychleji a s mnohem větším důrazem na „šokující obsah“ než dřív. A je také otázka nakolik je ničivá síla katastrof dána vyšší koncentrací lidí a majetku na jednom místě, než tomu bývalo v minulosti.
Mohlo by vás zajímat: Josef Moravec: Hasičská vzájemná pojišťovna je zdravá a stabilní česká firma
Především druhý aspekt by měl zajímat pojišťovny. Četnost katastrof totiž ovlivnit neumíme, ale je podstatný rozdíl, když pojišťovna kryje rizika teritoriálně rozprostřená a když je kryje u subjektů koncentrovaných do jednoho místa. Jde ostatně o formu „naředění“ rizika, a tedy o jeden ze základních principů pojišťovnictví. A tak je nanejvýš překvapivé, že když se Insurance Europe minulý měsíc vyjadřovala ke klimatické odolnosti, tak sice zmínila kde co, ale o tomto aspektu neutrousila ani písmeno.
U tématu klimatické změny ještě chvíli zůstaňme. Podle jednoho průzkumu se jí šéfové českých firem obávají. Otázkou ale je, ze kterých dopadů mají větší vítr. Zda ze samotné změny klimatu, nebo z opatření, která se ve jménu „poroučení větru a dešti“ rodí v hlavách bruselské vrchnosti. Zatím to totiž vypadá, že to druhé povede jen k likvidaci evropského hospodářství, zatímco klima si bude dělat co chce vesele dál.
Ale pojďme k jiným tématům. V Německu například zjistili, že osaměle žijícím mužům a ženám hrozí předlužení častěji než těm, co žijí v páru. Jak se ukazuje, tak nejúčinnější dluhovou brzdou je vyčítavý pohled partnera nebo partnerky na to, za jaké blbosti je jejich drahá polovička schopna utrácet peníze.
Mohlo by vás zajímat: PwC: Dvě třetiny zaměstnanců nepřestávají pracovat ani o dovolené či víkendu
Zemědělci si stěžují na škody, které jim přineslo letošní chladnější a vlhké jaro. Je to výrazná změna. Předtím si totiž stěžovali na to, jaké škody jim přineslo jaro příliš teplé a suché. Letos se však našli dokonce tací, kteří si nejenže nestěžují, ale dokonce si úrodu pochvalují a kazí to tak ostatním…
A jaké pranostiky nás provázely v červenci? Ne všechny letos vycházely. Tak třeba svatá Markéta rozhodně srp do žita neházela. Jak to bude se svatým Jakubem je zatím nejisté. 25. července se totiž obloha docela dost mračila, takže by nás měly v zimě čekat přívaly sněhu. A na svatou Annu při jejím „chladnu zrána“ jsem si vzpomněla na svá studentská léta a jeden z nezapomenutelných projevů ředitele našeho gymnázia. Ten nás totiž na začátku školního roku vyzýval, abychom se teple oblékali, přestože je venku „mimořádně teplé chladno“…
Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft.
Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná Blogerka roku 2019 serveru iDNES
Komentáře
Přidat komentář