Sloupek Kateřiny Lhotské: Špinavé praktiky aktivistů

Svoje argumenty aktivisté představují v dokumentu „Hazard s naší budoucností“ s podtitulem „Jak české uhelné firmy sabotují řešení klimatické krize – a pojišťovny je drží nad vodou“ (zde). Je velmi užitečné si tento materiál přečíst. Ne, že by obsahoval nějaká zásadní moudra, ale je to vynikající učební pomůcka pro školení pod názvem „Jak oblbovat veřejnost“. Podívejme se alespoň na některé příklady manipulací a vysvětleme si, které techniky aktivisté používají. Pro jejich identifikaci použijme metodiku vytvořenou projektem „Bez faulu“ (zde).

Mohlo by vás zajímat: Schillerová, Vojtěch a Hamáček odmítají monopol ve zdravotním pojištění cizinců

Začněme hned úvodními slovy dokumentu:

„Naše planeta čelí v podobě klimatické krize riziku, jehož naplněním by přestala být obyvatelná. I v lepším případě dojde k přírodním, společenským a ekonomickým kalamitám, jejichž náklady stěží uneseme.“

Toto je přímo ukázkový příklad manipulace nazývané „Apel na strach“ (zde). Jde o způsob prezentace nějakého názoru, který ovšem není podpořen žádným argumentem a při kterém se autor snaží přesvědčit čtenáře o jeho pravdivosti tím, že v něm vyvolává strach. Jde o poměrně běžnou techniku používanou často k ovlivňování veřejného mínění nebo v politice. Často bývá doplňována také apelem na naléhavost řešení. Tedy něco ve smyslu „je třeba jednat rychle, protože není čas“. Tím aktivisté ve svém materiálu rozhodně nešetří. Slova jako „neprodleně“ nebo různé tvary slov „rychle“ respektive „urychlit“ se v něm totiž vyskytují opravdu hojně.

Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Česko je bohatší než Itálie nebo Španělsko

Dalším použitou technikou manipulace je „Unáhlený závěr“ (zde). Jde v podstatě o falešnou argumentaci, při které se při zdůvodňování příčiny a následku ignorují relevantní okolnosti, případně se uvádějí takové, které naopak relevantní nejsou. Tuto techniku použili aktivisté například v pasáži, kde se snaží vysvětlit vliv pojištění na chování lidí:

„... samo pojištění může měnit chování lidí: s pojistkou může klesnout naše opatrnost, neboť náklady případné škody zčásti pokryje.“

Snaží se tím čtenářům namluvit, že pojištěný člověk se chová podvědomě více rizikově. To je samozřejmě nesmysl. Nebo si snad někdo myslí, že pojištěný kráčí po namrzlém chodníku méně opatrně než nepojištěný? Skutečnost je samozřejmě jiná. Lidé se totiž chovají co nejméně rizikově z prostého důvodu – nechtějí, aby se jim stala nějaká škoda. Plnění od pojišťovny totiž jen zmírní problémy, které s ní mají. Musí třeba opravit poškozený dům, jsou nějakou dobu bez auta, nebo někde leží s nohou v gypsu. Což je nepochybně něco, co si každý rád odpustí. Pokud tedy není stižen nějakou podivnou formou masochismu.

Mohlo by vás zajímat: PwC: Čeští ředitelé se obávají klimatických změn a poškození životního prostředí

Na konci dokumentu je uveden seznam několika desítek zdrojů, ze kterých aktivisté čerpají a na které v textu odkazují. Vytváří to dojem, že jejich tvrzení jsou podložena fakty. Při bližším pohledu je však zřejmé, že s nimi pracují hodně „kreativně“. Ne vždy totiž zdroje obsahují to, co aktivisté tvrdí. Jako například v této pasáži:

„Uhelná komise sice rozhodla, že by uhlí mělo skončit v roce 2038, nicméně realita její názor předbíhá... Energetické firmy však s nejšpinavějším fosilním palivem končí už nyní. OKD, která ještě nedávno plánovala těžit černé uhlí ve Slezsku až do roku 2030, bude s těžbou končit nejspíš už za rok.“

Aktivisté se tu snaží vytvořit dojem, že OKD reaguje na „klimatickou krizi“ tím, že se rozhodla ukončit těžbu už v roce 2022 a přikládají i odkaz na zdroj této informace. Jenomže tam se člověk dozví, že důvodem tohoto kroku je něco úplně jiného – pokles cen uhlí a s tím související nerentabilita další těžby.

Mohlo by vás zajímat: Pojistný obzor: Brexit a jeho vliv na pojišťovnictví

Toto je jen několik příkladů neuvěřitelné manipulace, demagogie a zkreslování faktů, které aktivisté při své argumentaci používají. A pokud oni volí ve vztahu k byznysu pojišťoven adjektivum „špinavý“, je dle mého soudu označení jejich praktik stejným výrazem naprosto namístě. Tito lidé si navíc kladou i cíle politické a netají se tím, že jim jde o změnu společenského systému, odstranění tržního hospodářství a soukromého vlastnictví. Jak je vidět, pro jejich dosažení se neštítí žádné hanebnosti.

Podle mne jsou jejich aktivity, které aktuálně směřují na pojišťovny kvůli podpoře „fosilního byznysu“, jenom začátkem. Časem se vytasí s tím, že pro splnění klimatických cílů je třeba zastavit létání, a tedy nepojišťovat letecké společnosti. Pak budou tvrdit, že je to stále málo, takže je nezbytné nepojišťovat vozidla se spalovacím motorem. Nakonec budou mít s pojištěním utrum i zemědělci chovající prdící krávy. A až si to aktivisté vyřídí s pojišťovnami, začnou sekýrovat i ostatní...

Myslíte, že přeháním? Nedivím se. Já bych si taky před časem ťukala na čelo, kdyby mi někdo tvrdil, jak budou aktivisté postávat před pojišťovnami a vykřikovat hesla o „klimatickém pekle“...

Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft. 

Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná Blogerka roku 2019 serveru iDNES