Což je předzvěstí toho, že se debata nad smysluplným využitím elektromobilů a zhodnocení jejich skutečných přínosů v porovnání s náklady a riziky přesouvá z odborné a věcné roviny do roviny politické a emocionální. Není to ostatně první téma, které to potkalo. Obvykle to vede k tomu, že i z původně dobrého nápadu vznikne v lepším případě paskvil, v horším pak pořádný průšvih. Jako když se například s cílem zvýšit produkci „rádoby ekologických“ biopaliv začaly kácet pralesy v Amazonii.
Ale zpět k elektromobilitě. Snaha využívat ve vozidlech nezávislý elektrický pohon není úplně nová. Obdobné pokusy jsou staré více než století. Vždy však narážely na dva zásadní problémy. Jednak na nedostatečnou kapacitu baterií, a tedy i omezený akční rádius takového vozu. A jednak i na pomalý proces jejich dobíjení. Právě do snahy vyřešit uspokojivým způsobem tyto dva problémy se v poslední době investují nemalé prostředky. Výsledkem je určité zlepšení v obou oblastech. To je ovšem stále nedostatečné, a navíc spojené s takovými náklady promítanými do cen samotných vozidel, že je činí v porovnání s automobily využívající spalovací motor dosud nekonkurenceschopnými.
Mohlo by vás zajímat: Maďarská národní banka stopla produkt pojišťovny NOVIS
Problém ceny by byl ovšem ještě více zjevný, kdyby se do ní započítávaly skutečně veškeré náklady, které s elektromobily souvisí. Tedy nejen jejich vývoj a výroba, ale i samotný provoz a v neposlední řadě i likvidace. A pak také náklady spojené s dopady jejich havárií. Při jedné takové před nedávnem došlo ke vzplanutí vozu, následný požár likvidovalo po několik hodin 50 hasičů a vozidlo muselo být následně uloženo na 72 do speciálního kontejneru s vodou. Ta pak musela být ekologicky (a tedy nikoliv levně) zlikvidována. Havarovat s elektromobilem může být zkrátka secsakra drahý špás, vedle kterého přijde srovnatelná nehoda klasického vozu jen na drobné. Což je kromě jiného i signál pro pojišťovny, že potenciální masivní rozvoj elektromobility jim bude nejspíš pořádně luxovat jejich účty.
To jsou však stále jen náklady související s elektromobily jako takovými. Pro získání celkového účtu za elektromobilitu se ovšem nesmí zapomínat ani na výdaje související s pravděpodobně astronomickými investicemi do výroby a distribuce odpovídajícího množství elektrické energie. Pochopitelně patřičně „zelené“. Takže rozhodně ne za hubičku.
Mohlo by vás zajímat: UNIQA posílila ve 3Q téměř o 9 %. Kolik smluv má ve kmeni?
Bez předložení tohoto celkové účtu se dle mého soudu neobejdeme. Jen na základě politických a aktivistických proklamací typu: „elektromobily nečoudí, nesmrdí, nemají emise, takže je to bezva nápad“, totiž nelze odpovědně rozhodnout, zda je elektromobilita dobrá cesta, nebo jen další slepá ulička. V důsledku zpolitizování celého projektu jsou však bohužel obvykle jeho nepříjemná „ale“ přehlížena. A tak se nelze zbavit dojmu, že o nějaký účet jeho podporovatelé nejspíš ani moc nestojí. Tuší totiž, že nebude vůbec malý.
Zatím je kolem tématu elektromobility více otázek než odpovědí a další přibývají. Včetně té, kolik to bude celé stát. Politickým tlakem na její co nejrychlejší zavedení a co nejširší uplatnění se však dostává do kategorie „hurá akcí“, u kterých se nikdo předem na účet neptá. Není divu. Jsou totiž obvykle za všechny prachy…
Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft.
Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES
Komentáře
Přidat komentář