Třeba vás začne bolet na prsou. Bolest neustává, a tak vám dříve či později bleskne hlavou: „Snad to není infarkt“. I zeptáte se dr. Googla (neboli internetového vyhledávače), jak se vlastně projevuje doufajíce, že najdete něco, co tuto diagnózu vyvrátí. Stane se však pravý opak. Poté, co se dočtete, že jedním z projevů je studený pot, začnou se vám jeho studené krůpěje řinout po celém těle. Pak zalapáte po dechu poté, co zjistíte, že dalším příznakem jsou potíže s dýcháním. A když si přečtete, že při infarktu je člověku na omdlení, zatočí se vám hlava tak, že to s vámi málem sekne. No a ve chvíli kdy zjistíte, že jeho dalším projevem je strach o život, už zvedáte v zoufalství telefon, voláte „rychlou“ a doufáte, že dorazí včas. Ta vás poté odveze do nemocnice, kde se zjistí, že máte buď zaražené prdy, nebo zablokovaná žebra…
Mohlo by vás zajímat: Podpojištění je znovu na scéně, kvůli dražším stavebním materiálům
Ne, to rozhodně není výsměch lidem, kteří mají obavu o své zdraví a vyhledají lékařskou pomoc třeba i zbytečně. Člověk zkrátka sleduje signály svého těla a je správné, že na ně reaguje. Ostatně, kdyby to nedělal, tak už by tady možná ani nebyl. Potíž je v tom, že na ně ne vždy reaguje přiměřeně. Místo vyhledání odborné pomoci se pouští do sebediagnostikování a to za použití informačních zdrojů často pochybné kvality. A pokud už narazí na informace správné, tak jim zase není schopen jako laik přesně porozumět.
Laické diagnostikování za pomoci dr. Googla je zkrátka velmi zavádějící a nebezpečné. Drtivá většina příznaků (hlavně těch nespecifických) navíc „sedí“ na celou řadu chorob. Vzpomínám si, jak mi můj spolužák z gymplu vyprávěl, že když na lékařské fakultě probírali jednotlivá onemocnění a jemu bylo zrovna šoufl, tak zjistil, že jeho příznaky odpovídají dokonce i zánětu vaječníků. Až na poševní výtok měl totiž všechny…
Mohlo by vás zajímat: ČAP: Předpis smluvního pojistného se v 1. pololetí navýšil o 4,4 %
Ovšem dr. Google není jediným, který dokáže jinak zdravého člověka vystresovat natolik, že mu může přivodit vážné zdravotní potíže. Obdobné pocity lze totiž zažít i při čtení příbalových letáků k lékům. Především kapitola „Nežádoucí účinky“ bývá výživná. Jde o nekonečný seznam zdravotních obtíží, které může daný lék způsobit, přičemž některé jsou tak závažné, že nejmírnější z nich je smrt. Po přečtení takového seznamu máte zkrátka nutkání zavolat svému lékaři a vycinkat mu budku za to, jaký „smrtící“ preparát vám to předepsal. Jenomže ten seznam je ve skutečnosti tak dlouhý nikoliv proto, že daný lék je tak rizikový, ale jde o alibismus farmaceutických firem. Těm totiž právníci poradili, ať tam toho napíšou raději víc než míň. Co kdyby se totiž u někoho nějaké zdravotní potíže zdánlivě „bez příčiny“ objevily. Tak ať se na nich nemůže hojit kvůli tomu, že za to může jejich preparát a že nebyl na tento účinek „upozorněn“.
Mohlo by vás zajímat: Pandemie negativně ovlivnila duševní zdraví. Může pojištění pomoci?
Je to v podstatě analogie všelijakých absurdních varování, která jsou uváděna v návodech k použití u různých výrobků. Před časem jsem třeba koukala jako puk na to, když jsem se u nově zakoupeného dalekohledu dozvěděla, že krytky jeho objektivu a okuláru nejsou určené ke konzumaci a že s dalekohledem na řemínku nemám točit nad hlavou, abych náhodou někoho nezranila. Ještě, že mne výrobce varoval. Já se totiž vždy, když se drápu na nějaký kopec, celou cestu těším na to, jak si dám na vrcholu krytky ke svačině a pak si z radosti z nasycení zatočím dalekohledem nad hlavou.
Mohlo by vás zajímat: Katastrofické povodně v Německu. Sehrála svoji roli klimatická změna?
Ale zpět k chorobám a k informacím, které o nich lze pomocí dr. Googla dohledat. Asi lze jen těžko zabránit tomu, aby se k nim člověk dostával. To by se musel zrušit internet. Na jejich zveřejňování není navíc nic špatného. Jsou totiž součástí toho, co by se dalo nazvat „zdravotnická osvěta“ a jde tedy o záležitost nepochybně užitečnou. On totiž není problém ve zveřejňování informací, ale v jejich konzumaci. Pokud na ně totiž není člověk připraven, nebo je neumí vyhodnotit, tak by se po nich neměl pídit. Stres, který si to v něm vyvolává, mu totiž může ublížit i víc, než „nemoc“, kterou si za pomoci dr. Googla sám „diagnostikoval“. Je to zkrátka celé o racionálním přístupu.
Jenomže takhle uvažuje každý jen do chvíle, než ho začne někde píchat a ne a ne přestat…
Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft.
Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná Blogerka roku 2019 serveru iDNES
Komentáře
Přidat komentář