Sloupek Kateřiny Lhotské: Únorové ozvěny


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Únorové ozvěny

„Únor bílý, pole sílí“, říká známá pranostika. Pokud by se měla letos naplnit doslovně, tak budou pole slabá jak čajíček. Ale vzhledem k tomu, že ani v předchozích letech moc sněhu v únoru nebylo a pole přesto rodila poměrně vydatně, tak to s tou pranostikou asi nebude tak žhavé.

O co méně sněžilo, o to více foukalo. A nejen u nás. Od poloviny měsíce totiž přicházela z Atlantiku přes severozápadní Evropu až do té střední jedna bouře za druhou. Hodně to odnesli Britové a radostí neskákali ani Holanďané, Belgičané a Němci. Přírodní živly si zkrátka zase zařádily. Stejně jako mnohokrát dříve a jak si zařádí i mnohokrát v budoucnu. Dnes se o tom díky internetu dozvídáme jen častěji a vše je líčeno mnohem dramatičtěji. A i proto máme pocit, že se „něco děje“.


Mohlo by vás zajímat: David Poes: Pojistný trh je výrazně ovlivněn novými legislativními požadavky


Přírodní katastrofy však nejsou tou největší finanční metlou, která nás potkává. Těch několik posledních bouří přijde pojišťovny řádově na jednotky miliard €, ovšem náklady přebujelé regulace činí jen v Německu údajně až 165 miliard $. Alespoň to tvrdí tamní svaz pojišťovnictví. Není to poprvé, kdy někdo přichází s tím, že celý ten regulatorní moloch se secsakra drahý špás. Pamatuji se, jak mi před časem jeden z nejmenovaných ředitelů jedné nejmenované pojišťovny prozradil, že když mu jeho lidé řekli, že všechny ty regulatorní výmysly dělají asi pětinu všech režijních nákladů, tak ho málem šlehlo. Tenhle ranec nezaplatí ve finále nikdo jiný než klienti. Tedy ti, v jejichž „prospěch“ se to podle tvrzení všech těch „regulatorních fundamentalistů“ dělá. Docela by mne zajímalo, co by klienti odpověděli na otázku, zda jim taková úroveň „ochrany“ za ty prachy, co platí na pojistném navíc, stojí. Odpověď si troufám odhadnout.  

S tímto tématem souvisí ještě jedna zpráva. Údajně prý roste hrozba politických rizik a s tím i nebezpečí jejich nepříznivých dopadů na podnikání.  Obvykle se mezi ně počítá terorismus a jiné formy politického násilí, sankce vůči některým zemím a obchodní války. Osobně bych mezi ně zařadila právě i přemrštěnou regulaci a pak také některé telecí nápady rodící se v hlavách představitelů EU. Třeba takový „Zelený úděl“ je tak neuvěřitelná pitomost s potenciálně destruktivním dopadem na evropské hospodářství, že nějaká ekonomická nebo celní válka je v porovnání s tím jako jarní přeháňka vedle bouře Sabina.


Mohlo by vás zajímat: Jiřina Nepalová: Po hektickém zavádění regulací by mělo nastat zklidnění trhu


Možná by tak nebylo od věci poučit se od japonských pojišťoven. Ty jsou prý nejdál v pojištění demence. Akorát netuším, jestli je možné ho sjednat pro krytí škod vzniklých následkem vyšinutých nápadů příslušníků politické reprezentace. To bychom totiž v Evropě potřebovali jako sůl. I když pochybuji, že by se našla pojišťovna, potažmo zajišťovna, která by do něčeho takové šla. Tolik peněz, kolik tahle sranda totiž bude stát, ještě totiž nedokázala vytisknout ani Evropská centrální banka. A ta má sakra výkonné „rotačky“…

S tímto tématem souvisí i náš historický exkurz, ve kterém tentokrát podíváme jen o 100 let zpět. Právě v roce 1920 totiž vznikla v dílně pana Noska loutka pana Spejbla. Asi ani on sám, ani pan Skupa, který mu jako první propůjčil svůj hlas, tenkrát netušili, jak budou „myšlenkové postupy“ této postavičky o 100 let později inspirativní pro některé politiky. Podezření, že musejí čerpat z bezedné studnice páně Spejblovo myšlenek, je totiž hodně silné. Snad jediným rozdílem je to, že když ona moudra zaznívala hlasem pana Skupy z jeho „úst“, tak se lidé smáli. Dnes nás smích přechází…

Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft. 

Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články