Přechod z Open Banking na Open Finance má potenciál přinést výhody pro celý trh, přičemž by měl být zvláště prospěšný pro spotřebitele. Ti by pak měli možnost spravovat všechny své finanční záležitosti přes jediný přístupový panel. Je důležité si uvědomit, že sdílení dat mezi různými sektory již dnes probíhá, avšak často ve formě, která není dostatečně strukturovaná. V tomto ohledu se nabízí klíčová otázka, zda potřebujeme vypracovat komplexní rámec pro Open Finance, který by vycházel z obrysů návrhu FIDA, anebo raději ponechat vše na samotném trhu a jeho účastnících, aby se optimální řešení postupně organicky vytvořilo.
Mohlo by vás zajímat: Výdělky lékařů stále rostou
Z pohledu Evropy je také zvláště důležitým aspektem nezůstat pozadu v globálním soupeření, tak abychom měli možnost využívat plně potenciálu, který sběr a zpracování velkých objemů dat poskytují. Jinak nebudeme schopni konkurovat ostatním světovým ekonomikám, které jsou v inovativním využívání dat napřed.
Pokud se zaměříme na návrh FIDA (Nařízení o přístupu k finančním datům, Financial Data Access) od Evropské komise, zdají se mi obecně cíle, které stanovuje, smysluplné. Avšak ve větším detailu narazíme na překážky a komplikace, které by tento návrh přinesl. Proto považuji za důležité, abychom věnovali dostatek času jeho projednávání a přípravě, konzultacím s co nejširším spektrem zúčastněných stran před tím, než postoupíme dále.
Mohlo by vás zajímat: Tomáš Kučera: Senioři jsou jako zlato
Jedním z klíčových bodů takové diskuze má být přístup, který chceme zvolit. Zda to, co navrhuje Evropská komise – tedy komplexní legislativní rámec, v porovnání s postupem „krok po kroku“ jako další možnou alternativou. Vše se musí odvíjet od analýzy finančního sektoru, a postupu, který nejlépe vyhovuje obchodním cílům a zlepšuje podnikatelské a inovační příležitosti v Evropě. Podstatné je také důkladná analýza výhod a rizik pro spotřebitele.
Bez těchto analýz a konzultací není v současné době možné se jednoznačně přiklonit k jedné nebo druhé variantě. Také ale platí, že pouze správně zvolený přístup a úspěšná implementace přinese vyšší interoperabilitu a spolupráci mezi aktéry v různých finančních a nefinančních odvětvích. Digitalizace je nezvratný trend současné doby, který se bude nadále vyvíjet pravděpodobně mnohem rychleji, než jsme schopni přijímat legislativní opatření. Ačkoli by FIDA mohla pomoci přizpůsobit se digitalizaci, maximalizovat příležitosti pro firmy a výběr pro spotřebitele, nemyslím si, že by sama o sobě byla klíčovým faktorem pro další digitalizaci.
Mohlo by vás zajímat: ČAP: Životní pojištění si Češi sjednávají až těsně před třicítkou
Pokud jde o konkrétní aspekty FIDA, máme návrh od Evropské komise preferující převážně tržně orientovaný přístup k rozvoji přístupu k datům nebo, jak Evropská komise navrhuje, k dohodám o sdílení dat. Podporuji myšlenku harmonizovaných rozhraní API, avšak mám obavy, zda je možné je prakticky implementovat vzhledem k fragmentované povaze různých částí finančního sektoru, jako jsou bankovnictví, pojišťovnictví, penzijní fondy, investiční fondy a další. Představuje to výzvu, zvláště když zohledníme už existující regulace, často velmi podrobné, které tato odvětví již musí dodržovat, a rozdílná pravidla v jednotlivých členských státech.
Tyto aspekty vnímám jako jasné problémy, se kterými se musíme vypořádat, a jsem přesvědčen, že na to bude potřeba poměrně hodně času., Podle mého názoru by měla nejprve Evropská komise společně s příslušnými orgány na úrovni EU a vnitrostátními úřady od prvního dne úzce spolupracovat s průmyslem, aby maximalizovala příležitosti, které datově orientovaná ekonomika v Evropě může nabídnout. Tato spolupráce by mohla přinést lepší výsledky než případný experiment Evropské komise s nejistým výsledkem, zvláště pak ve velmi dynamickém prostředí digitálních finančních služeb.
Komentáře
Přidat komentář