Výrobci patentovaných léčiv, tedy biotechnologické společnosti a zavedení farmaceutičtí giganti, jsou nepsanými vítězi na úkor výrobců generických léků, kteří nedokáží z nečekaně vysokého finančního výnosu profitovat. Produkce „generických vakcín“ by totiž byla finančně velmi nákladná kvůli doplňkovým klinickým testům a výrobním nákladům a ani snížená cena by tyto extra výdaje nemohla kompenzovat. U výrobců generických léčiv proto analýzy očekávají v roce 2021 pouze 2% růsty obratů v porovnání s 8 % předpokládanými pro tzv. skupinu Big Pharma[1] a 21 % pro biotechnologické společnosti.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Nové zkoušky významně zvyšují kvalitu profesionálů v oboru
„Abychom dokázali správně porozumět, jaký význam má vakcinační kampaň pro jednotlivé hráče farmaceutického průmyslu, je z pohledu financí nutné důsledné rozlišení mezi producenty generických léků a výrobci patentovaných léčiv. Od počátku minulé dekády tři hlavní skupiny producentů na trhu
s výrobou medikamentů rozhodně nedosahovaly identických výnosů. Hovoříme-li o provozní marži, ukazuje se, že výrobci generických léčiv dosáhli třikrát menší profitability nežli výrobci patentovaných produktů, ať už se jedná o biotechnologické společnosti či o tzv. skupinu Big Pharma,“ vysvětluje Iva Palusková, Country manažerka Euler Hermes ČR.
Z hlediska profitability se očekává, že průměrná provozní marže výrobců generických léčiv zůstane v roce 2021 pod 10 % oproti téměř 30% marži, se kterou se počítá pro Big Pharma, a 45 % pro biotechnologické producenty. Nicméně i tyto dva posledně zmiňované segmenty budou muset počítat s tlakem na snížení ceny léčiv a rovněž s tím, že o mnoho méně ziskoví velkoobchodníci budou také požadovat svůj díl koláče.
Mohlo by vás zajímat: Příčiny invalidity se liší v závislosti na věku
Z dlouhodobého hlediska může úspěch dříve neznámých biotechnologických výrobců, především Moderny a BioNtechu, signifikantně změnit pravidla hry ve farmaceutickém segmentu jako takovém. Pomineme-li v dlouhodobém výhledu jakékoli neočekávané vedlejší účinky, mohla by očkovací látka proti covidu-19 vytvořená za použití technologie mRNA představovat potřebnou změnu také pro ostatní terapeutická odvětví, včetně pětkrát většího onkologického trhu. V budoucnu bychom se proto mohli dočkat toho, jak (v současnosti malé) biotechnologické společnosti s přehledem polykají největší světové hráče na poli výroby léčiv.
Mohlo by vás zajímat: Dušan Quis: Český pojistný sektor je v době pandemie připraven pomoci
Na rozdíl od velkých zavedených společností však biotechnologické společnosti často postrádají know-how ohledně provozu výrobních závodů. Navíc velkou roli hraje rozdílná velikost jednotlivých společností – např. 13 největších světových hráčů (klasifikovaných jako Big Pharma) představuje okolo 500 miliard amerických dolarů z celkového výnosu v porovnání se 100 miliardami, které náležejí 15 největším biotech firmám. Zakládání strategických partnerství mezi oběma typy společností je tedy obvyklý způsob, jak se biotechnologické startupy prosazují na farmaceutických trzích – spolupráce mezi společnostmi Pfizer a BioNtech je toho exemplárním příkladem.
[1] Do skupiny Big Pharma v analýze řadíme Pfizer, Sanofi, GSK, Abbvie, Eli-Lilly, Novartis, Roche, BMS, Merck, AstraZeneca a J&J.
Komentáře
Přidat komentář