Jaká je rychlost šíření koronaviru v Evropě? Srovnání se situací v Česku


			Jaká je rychlost šíření koronaviru v Evropě? Srovnání se situací v Česku
27.3.2020 Koronavirus, Spektrum

Na základě statistiky počtu potvrzených případů nemoci Covid19 k 15. 3. 2020 byla formulována predikce dalšího vývoje pro Českou republiku v různých variantách denního růstu případů od optimistické varianty denního růstu 23 % až po velmi pesimistickou variantu 50 % denního přírůstku v této počáteční fázi. Tato predikce je k přečtení ZDE. Jaký je aktuální vývoj podle analytika České asociace pojišťoven Petra Jedličky?

Jestliže nyní srovnáme tyto predikce se skutečností, tak se pohybujeme mírně pod úrovní dolního scénáře průměrného denního růstu o 23 % a skutečný průměrný nárůst za posledních jedenáct dní dosahuje cca 19 %.

Srovnání aktuální situace (26. 3. 2020) s predikcemi na základě dat z 15. 3. 2020 ukazuje následující graf, kdy zejména v posledních dnech se skutečná hodnota případů (bledě modrá křivka) začíná od původního optimistického dolního scénáře odchylovat směrem k ještě nižším hodnotám.

Skutečnost, že průměrné denní přírůstky namísto 23 % dosáhly v této fázi 19 % vede k tomu, že celkový počet případů k 26.3.2020 (2 022) je nižší téměř o třetinu, než byla původní predikce (2 905) v nejnižším scénáři.

Graf 1 JedlickaZdroj: ČAP


Mohlo by vás zajímat: ČNB opět snížila úrokové sazby. Pojišťovny nemají vyplácet dividendy


Výše uvedené scénáře denního přírůstku v rozsahu 20 % až 50 % odpovídají situaci šíření nákazy ve vybraných sledovaných zemích (níže uvedené grafy sledují pro každou zemi situaci do současnosti od počátku, který představuje dosažení prvních cca 400 případů v konkrétní zemi). Z tohoto srovnání třídenního (geometrického) průměru vyhlazených hodnot denních přírůstků vyplývají následující závěry:

  • V Číně v prvních osmi dnech po dosažení 400 případů intenzita denního růstu překročila dokonce výrazně 50 % a následně rychle klesla k úrovni 20 % denního růstu a v následujících 12 dnech se denní nárůst postupně zpomalil na 4 % a dále klesá i v dalších dnech. Kolem 16. dne od dosažení 400 případů bylo dosaženo tzv. „inflexního bodu“, od kdy počet nově zjištěných nakažených přestává růst a původní exponenciální křivka celkového počtu případů se začíná „zplošťovat“.
  • Pro Jižní Koreu platí, že v prvních deseti dnech od dosažení 400 případů nákazy se denní přírůstek pohyboval v rozmezí od 40 % do 25 % případů a následně od 10. dne tempo denního přírůstku prudce klesalo, přičemž „inflexního bodu“ bylo dosaženo již kolem 12. dne od prolomení hranice 400 případů.
  • V dosud nejhůře zasaženém státě v Evropě, tj. v Itálii v prvních sedmi dnech od dosažení 400 případů se denní nárůst snižoval ze 40 % na cca 22 % a dalších 6 dní osciloval kolem hodnoty 25 % a v dalších 24 dnech až do současnosti se nárůst ze dne na den snižuje na cca 8 %. Pokles je tak výrazně pomalejší než v případě Činy a Jižní Korey. Dosažení inflexního bodu by mohlo v Itálii snad nastat v nejbližší době, jestli se potvrdí snižující se tempo nově zjištěných denních případů nákazy.   
  • Velmi podobný průběh denních přírůstku jako Itálie vykazovala až do 14. dne od dosažení 400 případů také Francie, po několik dalších dnů denní přírůstky klesaly podobným tempem jako v Číně, což se ale poslední dny nepotvrdilo.

Detaily denních přírůstků ukazuje následující graf, vedle výše popsaných států jsou uvedené přírůstky i pro země o srovnatelné velikosti jako je ĆR (Rakousko, Švýcarsko).

Graf 2 JedlickaZdroj: ČAP

Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že intenzita denních přírůstků v takto rané fázi vývoje (prvních osm dní od dosažení hranice 400 nakažených) je v ČR nejnižší ze všech sledovaných zemí a aktuálně se pohybuje kolem 15 % denního růstu. Růst v posledních dnech souvisí s výrazně vyšším počtem provedených testů. Ze srovnání počtu provedených testů a zjištěných případů vyplývá vysoká závislost počtu zjištěných případů na počtu provedených testů (viz grafy pro ČR a Itálii).

Graf 3 JedlickaZdroj: ČAP

Graf 4 JedlickaZdroj: ČAP

Nicméně poddíl zjištěných případů vůči provedeným testům v Itálii výrazně rostl na úroveň cca 23 %, zatímco v ČR se jedná o 7% podíl s částečnou stabilizací v posledním týdnu v obou zemích.  

Graf 5 JedlickaZdroj: ČAP

Přestože je celý další vývoj plný nejistot a rizik (počet zjištěných případů může růst, jak se navýší počet testovaných případů apod.), lze nyní říci, že nižší nárůst v počáteční fázi v případě ČR by opravdu měl tlumit rychlost celého náběhu epidemie.

RNDr. Petr Jedlička, Ph.D.
Vedoucí oddělení pojistné matematiky a analýz ČKP a ČAP

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články