O procentní bod slabší vyhlížený růst má na svědomí zejména pomalejší než očekávaný postup vakcinace a souvisejícího otevírání ekonomiky – jak u nás, tak mnohde v relevantním zahraničí.
Nutno ovšem říci, že trh samotný – tedy analytici tuzemských i mezinárodních finančních institucí – podle šetření ČNB předpokládali ještě i nyní v dubnu letošní růst tuzemské ekonomiky čítající 3,2 procenta. Vzhledem k tomu, že v lednu počítali s 3,4procentním růstem, v pomalejším tempu vakcinace a otevírání ekonomiky tedy zdaleka nevidí takový problém jako centrální banka, resp. vidí v něm problém asi tak pětkrát menší. Zatímco totiž svůj odhad letošního růstu od ledna snížili jen o 0,2procentního bodu, ČNB právě hned o celý procentní bod.
Mohlo by vás zajímat: Lucie Žulavská k revizi motorové směrnice: Pojistné procesy musí být on-line!
ČNB je ovšem také spolutvůrcem očekávání veřejnosti. Pokud by ve své nynější prognóze hýřila optimismem, dost možná by ještě povzbudila již nastartovaný růst inflačních očekávání. A musela pak dříve dupnout na brzdu zvýšením základní úrokové sazby.
Trh zatím předpokládá, že letos dojde na jedno až dvě zvýšení základní úrokové sazby, přičemž příští rok k dalším třem až čtyřem. Takto agresivně trh na růst úrokových sazeb v následujících zhruba 20 měsících sázel naposledy před deseti lety, v květnu 2011. Pesimistický výhled ČNB stran letošního ekonomického růst má tedy zřejmě představovat, alespoň zčásti, komunikační prostředek sloužící k zamezení dalšímu růstu inflačních očekávání, a tedy i k zamezení dalšímu růstu očekávání ohledně zpřísňování měnové politiky.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Český ekonom a autor ekonomické literatury
Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank
Komentáře
Přidat komentář