Česko tak v hodnocení tří světově významných ratingových agentur – vedle Fitch Ratings ještě Moody’s a Standard & Poor’s – zůstává nejlépe hodnocenou zemí ze všech států bývalého sovětského bloku. Zmíněné Estonsko totiž hůře než ČR hodnotí agentura Moody’s. Česko si svůj nynější rating od agentury Fitch Ratings udržuje od srpna 2018, kdy mu jej agentura zlepšila po více než deseti letech setrvalého hodnocení stupněm A+.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Pandemie připomíná hollywoodský film. Vakcinace je jediné řešení
Agentura Fitch Ratings ve svém aktuálním hodnocení zachovává nejen stávající rating, ale také výhled. To znamená, že nepředpokládá v oblasti veřejných financí vývoj, který by mohl vést ke zhoršení ratingu. Výhled udržitelnosti českých veřejných financí, a tedy i úvěrové spolehlivosti, považuje za stabilizovaný.
Hodnocení zmíněných světově významných ratingových agentur bedlivě sledují investoři po celém světě. Zhoršení ratingu nebo i výhledu zpravidla vytváří tlak na růst úroku, za který si vláda dané země na mezinárodních trzích půjčuje. Vláda pak musí dávat více peněz právě na splátky úroků, takže ji méně zbývá na příslovečné školy, dálnice, nemocnice a železnice.
Zachování ratingu i výhledu ze strany agentury Fitch Ratings je tedy pro Českou republiky pozitivní zprávou, a to zvláště v této náročné době. Agentura ve svém hodnocení bere v potaz dopad daňového balíčku schváleného koncem loňského roku. Očekává však, že i přes jeho schválení a dopad, který budou mít jednotlivá opatření, která obsahuje, se na horizontu prognózy úroveň veřejného zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu stabilizuje na úrovni 47,9 procenta. To je úroveň stále nižší než střední hodnota daného ukazatele zemí, které agentura Fitch Ratings momentálně hodnotí stejně jako ČR, tedy stupněm AA-.
Mohlo by vás zajímat: Globální ekonomická a finanční rizika v roce 2021
Hodnocení agentury Fitch Ratings tak znamená, že agentura nevyhlíží „rozvrat veřejných financí“, před kterým někteří čeští ekonomové a politici varovali v souvislosti se schválením daňového balíčku, zejména pak s takzvaným zrušením superhrubé mzdy.
Klíčová rizika, která by mohla výhledově vést k zhoršení hodnocení, spatřuje agentura ve střednědobě nekonsolidovaném stavu veřejných financí, tedy v delším období nestřídmé rozpočtové politiky, doprovázené matným ekonomickým výkonem, a v nezvládnutých výzvách plynoucích ze stárnutí obyvatelstva a ze silné závislosti na technologicky a regulatorně rapidně se měnícím autoprůmyslu.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Český ekonom a autor ekonomické literatury
Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank
Komentáře
Přidat komentář