Pandemie nového typu koronaviru, přijatá protiepidemická opatření a jejich doprovodné efekty způsobily v roce 2020 hluboký synchronizovaný propad světové ekonomiky. Jeho rozsah je za období po 2. světové válce bezprecedentní. Hospodářská politika ve všech zasažených zemích reagovala razantním uvolněním a přijetím masivních fiskálních a monetárních stimulů, což omezilo negativní vliv pandemie na krátkodobý růst. Zároveň tato opatření napomohla minimalizovat dopady na růst dlouhodobý.
Rok 2021 by měl být ve znamení oživení globální ekonomické aktivity. Ve většině zemí však patrně nebude dostatečně silné na to, aby vykompenzovalo propad roku 2020. Nejistoty, kterými je prognóza na tento rok zatížena, jsou obrovské a rizika jsou jednoznačně vychýlena směrem dolů. Mezi největší patří globální vývoj pandemie s možností dalšího omezování ekonomických aktivit, zpoždění v procesu vakcinace obyvatelstva, dlouhodobé dopady na potenciální produkt a v neposlední řadě i riziko finanční nestability. Na úrovni jednotlivých států budou muset být učiněna citlivá rozhodnutí mezi stimulací ekonomiky a nárůstem zadlužení.
Mohlo by vás zajímat: Martin Podávka: 10 předpovědí pro pojištění v roce 2021
Česká ekonomika v průběhu krátké přestávky mezi první a druhou vlnou koronavirové epidemie zaznamenala silné oživení. Reálný hrubý domácí produkt očištěný o sezónní a kalendářní vlivy ve 3. čtvrtletí 2020 vzrostl mezičtvrtletně o výrazných 6,9 % a jeho meziroční pokles se zmírnil z 10,8 % ve 2. čtvrtletí na 5,0 % ve 3. čtvrtletí.
Na straně užití byl nejdůležitějším faktorem výsledek zahraničního obchodu s příspěvkem k meziročnímu růstu HDP ve výši +1,2 p. b. Ten byl dán obnoveným růstem produkce v exportním průmyslu, především pak v automobilovém. K rekordním přebytkům obchodní bilance napomohla i velmi slabá investiční aktivita tuzemských firem, která se odrazila v nižších dovozech investičního zboží, a nízká cena ropy.
V rámci domácího užití klesla spotřeba domácností meziročně o 3,9 %. Na vině bylo jak snížení reálného objemu mezd a platů, tak i přetrvávající vysoká míra úspor z důvodu zvýšené nejistoty ohledně dalšího vývoje. Spotřeba sektoru vládních institucí byla jedinou rostoucí složkou domácího užití s nárůstem o 0,4 %.
Hluboký pokles o 11,5 % zaznamenala tvorba hrubého fixního kapitálu. Propad investic byl synchronní napříč všemi kategoriemi. Nejvíce postihl investice do dopravních prostředků, které byly téměř o čtvrtinu nižší. Ze sektorového pohledu byl téměř výhradně způsoben soukromou sférou.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovny AXA a UNIQA vede jednotné představenstvo
V makroekonomické predikci pracujeme se scénářem, že proces vakcinace povede k postupnému uklidnění epidemické situace. Ekonomická aktivita by se pak měla od 2. čtvrtletí 2021 pozvolna oživovat a postupně kompenzovat předchozí šok do agregátní poptávky i nabídky.
Propad ekonomického výkonu za celý rok 2020 odhadujeme na 6,1 %. K hlubokému poklesu došlo patrně ve všech oblastech domácího užití s výjimkou výdajů sektoru vládních institucí na konečnou spotřebu. Díky předpokládanému zlepšení epidemické situace ve spojitosti s procesem očkování proti COVID-19 a očekávanému oživení v zahraničí by hospodářský růst v roce 2021 mohl dosáhnout 3,1 %.
Ve 4. čtvrtletí 2020 se meziroční růst spotřebitelských cen viditelně zpomalil a vrátil se pod horní 3% hranici tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Prostředí charakterizované propadem spotřebitelské poptávky již zřejmě pozvolna začíná převažovat nad frikcemi na nabídkové straně ekonomiky, a současně se viditelně zpomalil růst cen potravin. Průměrná míra inflace v roce 2020 dosáhla 3,2 %. V roce 2021 by s výjimkou ceny ropy měly chybět podstatnější proinflační faktory a inflace by v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit na 1,9 %.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Blackout už není jen teorie...
Vývoj na trhu práce je do značné míry ovlivněn fiskálními stimulačními opatřeními, která jsou zaměřena na maximálně možné udržení zaměstnanosti. Nezaměstnanost se tak i přes určitý nárůst pohybuje na podstatně nižší úrovni, než by odpovídalo současné cyklické pozici české ekonomiky. Míra nezaměstnanosti z Výběrového šetření pracovních sil v loňském roce zřejmě dosáhla 2,6 %. Zpožděné efekty ekonomického propadu a postupné omezování opatření udržujících vysokou zaměstnanost by měly v roce 2021 míru nezaměstnanosti zvýšit na 3,3 %.
Nepříznivá ekonomická situace poněkud paradoxně vede ke zvýšení přebytku běžného účtu platební bilance. Snížená ziskovost podniků pod zahraniční kontrolou se projevuje značným, byť nejspíše jen dočasným, zlepšením schodku prvotních důchodů. Obchodní bilance v 2. pololetí 2020 těžila z růstu vývozu automobilů, z poklesu dovozu investičního zboží a z nízké ceny ropy. Přebytek běžného účtu v roce 2020 zřejmě dosáhl 3,6 % HDP, pro rok 2021 počítáme s přebytkem 1,4 % HDP.
Veřejné finance na sebe velkou měrou převzaly náklady spojené s epidemií. Propad ekonomické aktivity však s sebou nenesl jen pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů, ale také výdaje vynaložené na boj proti šíření epidemie, posílení veřejného zdravotního systému a zmírnění ekonomických a sociálních dopadů. Odhadujeme, že v roce 2020 dosáhlo saldo hospodaření sektoru vládních institucí deficitu ve výši 5,8 % HDP a zadlužení vzrostlo na 38,3 % HDP. Pro rok 2021 počítáme s deficitem 6,6 % HDP, který relativní výši dluhu prohloubí na úroveň 43,3 % HDP.
Komentáře
Přidat komentář