Michal Skořepa: Bližší pohled na nové vládní rozpočtové úspory

Vláda Petra Fialy za všeobecného držení palců nakonec přece jen dokázala naplnit svůj furiantský povolební závazek, že ve výdajích letošního státního rozpočtu navrženého loni Babišovou vládou najde prostor pro úspory aspoň 80 miliard korun. Dojde tak ke snížení plánovaného deficitu na 280 miliard korun, což představuje snížení proti Babišovu návrhu dokonce o 100 miliard: k úsporám na výdajové straně se totiž připojí ještě 20 miliard vyšších příjmů díky rychlejšímu očekávanému růstu inkasa daní.

Některé konkrétní změny v rozpočtu jsou jednoznačně na místě. Zejména nenavýšení plateb za státní pojištěnce do rozpočtů zdravotních pojišťoven pokládám za naprosto racionální krok. Sektor zdravotních pojišťoven drží z minulých let rezervy v nesmyslně vysokém objemu 50 miliard. Mohlo by se zdát, že čím vyšší rezerva, tím líp, aspoň je české zdravotnictví bytelně připraveno na jakékoli další šoky. Jenomže držení jakékoli rezervy v jakékoli části veřejného sektoru je drahé, protože je odpovídající částka státního dluhu. Konkrétně padesátimiliardové rezervy zdravotních pojišťoven stojí státní rozpočet na úrokových výdajích možná až miliardu ročně.

Mohlo by vás zajímat: ČAP k výsledkům roku 2021: Trh meziročně rostl o 4,4 %

Letos měl tento sektor při Babišem naplánované výši plateb za státní pojištěnce zaznamenat zhruba desetimiliardový deficit. Pokud mu tedy budou příjmy sníženy o zhruba 15 miliard, pořád ještě skončí s rezervami ve výši kolem 25 miliard. Zejména zdravotnické odbory se ohánějí argumentem, že systém už s babišovským navýšením platby počítá například v oblasti navyšování platů; tím jen upozorňují na nešikovné rozhodnutí nynější vlády zvýšit letos platy plošně všem zdravotníkům, ačkoli určité skupiny zdravotníků (ty, které se zaměřují na tzv. elektivní, tj. odložitelnou péči) mají během pandemie práce spíš míň než víc. Možná jí budou mít o to víc v následujících měsících, ale to se teprve uvidí. Zvyšování jejich platů už teď je pro daňové poplatníky špatně pochopitelné.

Vedle redukce platby za státní pojištěnce je správným krokem směrem k nižšímu deficitu státního rozpočtu jistě i vyškrtnutí špatně připravených nebo jinak nevhodných investic (vláda zmínila například nutnost odsunout nákup bojových vozidel pěchoty). Je sice otázka, zda za těch několik málo týdnů, co se po svých úřadech rozhlížejí, měli noví ministři a ministryně šanci (ne)připravenost investičních projektů skutečně posoudit – jde mnohdy o technicky a právně docela složitou materii. Ale možná jim ve vytipování špatných investic pomohli samotní úředníci, třeba pokud byli do zbrklé přípravy projektů tlačeni minulou vládou.

Mohlo by vás zajímat: Podcast: Nastává éra deglobalizace celé společnosti

Při čtení soupisu oznámených škrtů ale vytanou člověku na mysli silnější pochybnosti. Zaprvé, vláda chce ušetřit zmrazením úřednických platů a jen symbolickým zvýšením příjmů učitelských. Pak ale není jasné, proč vláda se stejnou nesmlouvavostí nešetří i na další – a mnohem větší – skupině lidí příjmově závislých na státním rozpočtu, to jest na důchodcích. Zrušit letošní mimořádnou valorizaci (plynoucí z nynější vysoké inflace) tím, že bude rychle schválena novela příslušného zákona, by technicky vzato nebylo nijak složité. Takový krok by byl férový, a to tím spíš, že ke zvýšení letošních důchodů nad rámec zákonné valorizace už došlo tak trochu „do foroty“ – loni z rozhodnutí ještě Babišovy vlády.

Zadruhé, významná část snížení deficitu má proběhnout cestou využití takzvaných nároků z nespotřebovaných výdajů. Každý takový nárok vznikl v některém minulém rozpočtovém roce jako schválený výdajový návrh, který ale doposud nebyl realizován: dejme tomu nákup notebooků za milion korun. Skutečné saldo státního rozpočtu za onen rok tak bylo proti schválenému saldu o milion lepší; také státní dluh tehdy vzrostl o milion méně.

Nuže nynější vláda teď může v Babišově návrhu pro letošek najít taktéž nějaký nákup notebooků, z návrhu jej vyškrtnout a realizovat jej pod hlavičkou využití onoho z minulosti drženého milionového nároku z nespotřebovaných výdajů. Pro letošek plánovaný deficit bude díky této operaci sice o milion menší, ale skutečný deficit samozřejmě nikoli; a stejně tak se o tento letos skutečně vyplacený milion zhorší i státní dluh. Zkrátka: je sice záhodno, aby se tyto starší nároky postupně využily (počátkem minulého roku jich bylo celkově zhruba 20 miliard korun), nicméně z toho plynoucí snížení letošního rozpočtového schodku se odehraje pouze teď na papíře, zatímco ve skutečném výsledku hospodaření na konci roku a ve vývoji státního dluhu tyto výdaje naopak vidět bude bez ohledu na to, že byly z plánovaného rozpočtu přesunuty do jiné škatulky.

Mohlo by vás zajímat: Zajímavost: Sebevražednost v Česku setrvale klesá

Zatřetí, vláda plánuje najít úspory v úctyhodném objemu 13 miliard korun v položce nákupů. Tedy v pasáži rozpočtu, kde jsou útraty za zboží, služby a energie. V předcovidovém roce 2019 se touto cestou utratilo 66 miliard korun, loni (i v důsledku zvýšených útrat na léky a zdravotnický materiál) už 81 miliard. Úspora na těchto provozních výdajích v rozsahu hodně přes 10 procent v roce, kdy vláda sama očekává naopak inflaci 8,5 procenta, bude vpravdě husarským kouskem.

Poslední pochybnost se týká komunikace. Na tomto poli si nová vláda zatím nevede příliš dobře; stěžují si na to sociální partneři i média. Doufejme, že je to jen odraz hektického prvotního období a že vláda si je a bude vědoma důležitosti, jakou má dopad jejího úsilí na náladu ve společnosti.

V oblasti úspor je tento dopad důležitý dvojnásob. A měl by být pozitivní: firmy a domácnosti by měly mít jasno v tom, že jde o úspory, které ekonomice pomůžou. Při nedostatečné nebo příliš temné vládní komunikaci hrozí převaha pocitů, že vládní šetření (navíc kombinované s vysokými úrokovými sazbami ČNB) ekonomiku zatlačí do recese, takže je třeba i na úrovni rodinných a firemních rozpočtů odkládat veškeré výdaje, ať jde o běžné útraty nebo investice. A takové všeobecné šetření by ekonomiku do oné recese skutečně zatlačit mohlo. Při nedostatečné nebo příliš temné vládní komunikaci hrozí převaha pocitů, že vládní šetření ekonomiku zatlačí do recese.

Michal Skořepa
Ekonom České spořitelny
Člen vedení České společnosti ekonomické