Michal Skořepa: Vynucený bankrot Rusy zabolí


			Michal Skořepa: Vynucený bankrot Rusy zabolí
6.6.2022 Spektrum

Úpadek v důsledku sankcí je něco jiného než bankrot v důsledku národohospodářského nepořádku. Po únorové ruské invazi na Ukrajinu uvalily mnohé země světa na agresora řadu sankcí. Jednou z nejtvrdších byla a je ta „devizová“ – zákaz provádět pokyny ruské centrální banky ohledně jejích devizových rezerv. Co bude dál, říká ve svém komentáři ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické Michal Skořepa.

Rusko tak přišlo například o možnost prodávat dolarovou, eurovou a librovou část svých devizových rezerv, a tím podpořit slábnoucí kurz rublu vůči těmto klíčovým měnám. Devizové rezervy ruské centrální banky umístěné, dejme tomu, v amerických dolarech totiž mají v podstatě podobu záznamu v některé americké finanční instituci, že Rusko má vůči této instituci pohledávku ve výši tolika a tolika dolarů. Pokud by tedy Rusko chtělo část těchto svých rezerv prodat některému držiteli rublů (a koupit si za ně od něj jeho rubly, tím posílit poptávku po této měně, a tedy zmírnit tlak na oslabení jejího kurzu), muselo by dát pokyn oné americké finanční instituci, aby vzala část oné pohledávky a převedla ji na daného prodejce rublů. A zmíněná devizová sankce znamená, že žádná americká finanční instituce takový pokyn od ruské centrální banky přijmout nesmí.


Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Klamavá reklama


Dalším důsledkem této sankce by měla být neschopnost Ruska posílat ze svých dolarových účtů v amerických bankách splátky svých dolarových dluhopisů (na účty investorů, kteří si v minulosti tyto ruské dluhopisy koupili). Americká devizová sankce ale dala pro tento typ transakcí výslovnou povolovací výjimku, a to do 25. května.

Výjimka měla dát každému držiteli ruských „cenných papírů“ – v nynější situaci téměř bezcenných – pár měsíců čas, aby stihl v klidu najít někoho, kdo si je od něj koupí. Dá se předpokládat, že noví kupci se rekrutovali zejména z řad finančně-právních dobrodruhů, kteří si dluhopisy od zoufalých původních majitelů v uplynulých týdnech koupili za nějakou směšnou částku a doufají, že v dalších letech nějak od někoho vysoudí víc, a tím na této divoké investici nakonec vydělají. Výjimka pro splátky dluhopisů tedy 25. května skončila. Od tohoto data není Rusko schopno splácet své dolarové dluhy. O zemi (a vlastně kterékoli fyzické nebo právnické osobě), která neplatí své dluhy, se říká, že je v bankrotu.


Mohlo by vás zajímat: Pojištění osob: Hodní, zlí a oškliví…


U země zní toto slovo obzvlášť strašidelně. Proč je pro kteroukoli zemi její bankrot takovým problémem? Všichni investoři si totiž u ní udělají černý puntík: „Pokud zbankrotovala teď, výrazně se zvýšila šance (oproti jiným zemím), že do budoucna zbankrotuje znova, a takové zemi nepůjčíme peníze buď vůbec, nebo jen za cenu po čertech vysokých úroků, které nás odmění za tak vysoké riziko.“

Bankrot zkrátka danou zemi přijde draho na úrocích z následně vydaných dluhopisů. Čím vyšší je vnímaná pravděpodobnost, že země v dalších letech zbankrotuje znova (opět přestane splácet své dluhy), tím vyšší úroky od ní požadují investoři, aby jí po aktuálním bankrotu půjčili. Tím se dostáváme k faktu, že není bankrot jako bankrot. Obavy z příštích dlužnických selhání dané země, a tedy náklady plynoucí pro ni z aktuálního bankrotu, se mohou výrazně lišit podle toho, proč vlastně aktuální bankrot nastal.

Obvyklou příčinou státních bankrotů bývá domácí „makroekonomický nepořádek“, tedy neschopnost politického systému příslušné země vybrat vládu a vedení dalších klíčových institucí tak, aby ekonomika vytvářela dost peněz aspoň na splátky dluhů a další nezbytné výdaje. Pokud se v dané zemi jedná o dlouhodobý problém, pak jsou obavy finančních trhů z jejího bankrotu (a pak z dalších a dalších) velké a země je nucena platit ze svých dluhopisů vysoké úroky i v dobách, kdy na hraně platební neschopnosti zrovna není. Učebnicovým příkladem takové dlužnicky nespolehlivé země je Argentina.


Mohlo by vás zajímat: Kooperativa, ČPP a ERV se vrací na výsluní v anketě Pojišťovna roku 2021


Bankroty ale můžou mít i velmi odlišné příčiny. Konkrétně nynější ruský bankrot rozhodně není důsledkem mizerného hospodaření ruského státu. Objem celé cizoměnové části ruského vládního dluhu je hluboko pod hodnotou, kterou mají devizové rezervy ruské státní banky. Ve skutečnosti – jak už jsme vysvětlili výše – bylo Rusko do nynějšího bankrotu dotlačeno protiválečnými sankcemi, tedy jaksi zvenčí, administrativně.

Předpokládejme, že nynější sankce (které mimo jiné znemožňují Rusku vydávání dolarových dluhopisů) budou jednoho dne ukončeny a že Ruská federace začne nabízet nové dluhopisy. Pokud budou mít finanční trhy v té době dojem, že nová devizová sankce Rusku nehrozí (například proto, že jakákoli jeho další vojenská invaze se bude zdát nepravděpodobná), pak můžou být požadavky investorů ohledně výše úroků z těchto nových ruských dluhopisů v celku mírné. Dopad nynějšího bankrotu by tak byl poměrně malý.S Putinem v čele se ale tento příznivý scénář zdá být nepravděpodobný.

Michal Skořepa
Ekonom České spořitelny
Člen vedení České společnosti ekonomické

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články