Od roku 1950 bylo v Německu dokončeno každoročně průměrně 405 tisíc nových bytů

Jak uvádí Německý spolkový statistický úřad Destatis na základě historických časových řad, dosud nejvyšší úrovně bytové výstavby bylo dosaženo v roce 1973 s více než 714 200 dokončenými byty na bývalém spolkovém území. Po sjednocení Německa byl rekordním rokem letopočet 1995, kdy bylo v celém Německu dokončeno přibližně 602 800 nových bytů.

Nejméně bytů bylo dokončeno v průběhu celosvětové krize na finančních trzích v roce 2009 (159 000). Od té doby bytová výstavba postupně stoupala až 306 400 bytů v roce 2020. Po poklesu o 4,2 % oproti předchozímu roku v roce 2021 na 293 400 nových bytů došlo v následujícím roce 2022 opět k mírnému navýšení stavební aktivity: o 0,6 % na 295 300 dokončených bytů. Tento údaj zahrnuje jak dokončené stavby nových obytných budov, tak stavební opatření na stávajících budovách. Spolková vláda má za cíl dát k dispozici v Německu 400 000 nových bytů ročně.

Mohlo by vás zajímat: Insurance Europe: Jaký je vývoj globální regulace pojišťovnictví?

Bytový fond v Německu se od roku 1950 do konce roku 2021 téměř ztrojnásobil

Trvalá výstavba v průběhu uplynulých desetiletí neustále zvyšovala bytový fond. Velká bytová nouze v prvních poválečných letech byla řešena zejména státem podporovanou výstavbou sociálních bytů. V roce 1950 bylo k dispozici celkem téměř 15,8 milionu bytů. V bývalé Spolkové republice to bylo asi 10,7 milionu bytů, v Německé demokratické republice (NDR) 5,1 milionu bytů. Od té doby se bytový fond ve vztahu k dnešnímu spolkovému území jako celku téměř ztrojnásobil (+173 %): Na konci roku 2021 bylo v Německu 43,1 milionu bytů. Za stejné období 1950 až 2021 vzrostl počet obyvatel na území dnešní Spolkové republiky Německa o 20 %: z více než 69,3 milionu osob v roce 1950 na přibližně 83,2 milionu v roce 2021.

Průměrný byt o 10 metrů čtverečních větší než před 30 lety

S tím, jak se v průběhu desetiletí měnila společnost a rostl blahobyt, měnily se i nároky obyvatel Německa na velikost a vybavení vlastních nebo pronajatých zázemí k bydlení. Tento vývoj je zřetelně patrný i jen za uplynulá 3 desetiletí od sjednocení Německa. Čistě matematicky řečeno, na konci roku 2021 měl jeden člověk k dispozici v průměru 47,7 m² obytné plochy a 2,3 obytné místnosti. V roce 1991 to bylo v průměru 34,9 metrů čtverečních obytné plochy a 1,8 obytné místnosti na osobu. To odpovídá nárůstu průměrné obytné plochy na osobu o přibližně 37 % během 30 let. Průměrná plocha německého obydlí se během tohoto období zvýšila z 82,1 m² na 92,1 m² obytné plochy.

Mohlo by vás zajímat: Zpráva o finanční stabilitě: Zátěžové testy prokázaly odolnost pojišťovnictví

Dvě ze tří obytných budov jsou rodinné domy

Trend zvětšování obytné plochy byl doprovázen také zvyšováním podílu rodinných domů na bytovém fondu, i když tento nárůst byl mnohem plošší. Na konci roku 2021 tvořily dvě ze tří obytných budov (66,8 %) rodinné domy, tedy obytné budovy pouze s jedním bytem. V roce 1994, kdy byly tyto údaje poprvé podrobně k dispozici za celé Německo, činil tento podíl ještě 61,7 % obytných budov. Za stejné období 1994 a 2021 kleslo zastoupení dvojdomků (dvougeneračních domů) nebo budov se dvěma byty z 20,4 % na 16,3 % podíl budov se 3 a více bytovými jednotkami se snížil z 18,0 % na 16,8 %. V roce 2021 tak činil podíl rodinných domků a dvojdomků 83,1 % veškerých obytných budov v Německu.