Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Příjmovou úroveň domácností v České republice monitoruje Český statistický úřad především přímým dotazováním v domácnostech. Hlavním výstupem šetření nazvaného Životní podmínky domácností jsou právě informace o peněžních příjmech domácností. V roce 2019 dosáhl průměrný čistý peněžní příjem domácnosti na osobu 209,8 tis. Kč a v roce 2020 pak 220,1 tis. Kč. Růst peněžních příjmů u domácností lze pozorovat dlouhodobě, mezi zmíněnými roky ovšem došlo k poklesu jeho meziročního tempa. Průměrný měsíční čistý příjem na osobu vzrostl ze 17 479 Kč v roce 2019 na 18 342 Kč v roce 2020. Z hlediska složení domácnosti nezchudla žádná z hlavních sledovaných skupin, příjmy rostly ve všech.
V roce 2019 zaznamenaly nevyšší navýšení příjmů domácnosti jednotlivců v jakémkoli věku, jejich průměrné čisté příjmy nominálně rostly o 9,3 %. Rok 2020 se lišil tím, že u domácností jednotlivců mladších 65 let narostly příjmy pouze o 1,3 %, zatímco příjmy domácností osob 65letých a starších stoupaly stále výrazně, a sice o 6,7 %. Seniorské jednočlenné domácnosti se tak staly kategorií s nejvyšším meziročním nárůstem průměrných čistých peněžních příjmů, které u nich v roce 2020 překročily hranici 200 tis. Kč. Měsíčně na takovou domácnost vycházelo 17 635 Kč.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Jak přijít o peníze snadno a rychle
Zásadní jsou důchody
Příjmy domácností 65letých a starších jednotlivců sestávají převážně z důchodů, které se v roce 2019 podílely na hrubém příjmu těchto domácností z více než 86,6 %. V roce 2020 podíl důchodů vzrostl až na 88,9 %. V posledních letech je však patrné přibývání počtu osob v důchodovém věku, které stále pracují. U domácností s pracujícím důchodcem se tak stává zásadním příjem ze závislé činnosti, který je zdrojem jejich celkových příjmů z více než 50 %. Oproti tomu v domácnostech nepracujících důchodců, v nichž nežije žádný ekonomicky aktivní člen, jsou rozhodujícím zdrojem příjmů důchody, které zde tvoří 95 % celkových příjmů.
Osamělí senioři si polepšili
V roce 2020 došlo k zásadnímu růstu zejména sociálních příjmů (starobní a jiné důchody, dávky nemocenského pojištění, další sociální příjmy a dávky státní sociální podpory). Naproti tomu podíl příjmů z pracovních a dalších činností na celkových peněžních příjmech domácností poklesl. Pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou, která je stanovena jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu, se nacházelo 37,4 % domácností 65letých a starších jednotlivců. Hranice se meziročně zvýšila z 13 640 Kč na 14 055 Kč, příjmy domácností jednotlivců ve věku 65 a více let však (jak je uvedeno výše) rostly rychleji, a proto podíl ohrožení příjmovou chudobou v těchto seniorských domácnostech klesl za poslední rok z 37,4 % na 27,8 %. Nad hranici příjmové chudoby se tak v absolutních číslech dostalo zhruba 25 tisíc seniorů. Přitom mezi lety 2012 a 2019 byli lidé ve věku 65 a více let skupinou s nejrychlejším nárůstem počtu osob pod hranicí chudoby. Obrat trendu potvrzuje i subjektivní pohled domácností na to, jak vycházely se svými příjmy. Počet těch, které uváděly obtížné až velmi obtížné vycházení s příjmy, klesl o více než 3procentní body z 18,6 % na 15,4 %.
Mohlo by vás zajímat: Zpráva o měnové politice: Jaký je aktuální výhled a jeho rizika?
Jak nákladné je bydlení
Dlouhodobě nejvýznamnější položkou rodinného rozpočtu bývají náklady spojené s bydlením. U domácností, v nichž žila osoba starší 65 let sama, to platilo nepochybně. V roce 2021 vydaly na tyto účely měsíčně 4 545 Kč, což odpovídá 25,8 % z jejich celkových čistých příjmů. Do těchto výdajů se zahrnuje nájemné, resp. úhrada za užívání bytu, platby za dodávky energií, vodné a stočné, odvoz odpadků, paliva a ostatní služby spojené s bydlením, nespadají sem náklady na pořízení bydlení, splátky hypotéky či úvěru ani náklady na běžnou údržbu či rekonstrukci.
Domácnosti jednotlivců mladších 65 let vydávaly na bydlení měsíčně podstatně větší částku (6 280 Kč), přesto jim to z čistých peněžních příjmů „ukrojilo“ o něco menší díl než seniorům, konkrétně 23,7 %. Průměrná výše nákladů na bydlení za všechny domácnosti v České republice přitom byla 6 176 Kč na osobu, což představuje 14,4 % z čistých peněžních příjmů domácnosti na osobu. Dá se říci, že domácnosti jednotlivců v porovnání s jinými typy domácností obecně vydávají vyšší podíl ze svých příjmů na bydlení. Za velkou zátěž považovalo v roce 2021 náklady na bydlení 18,3 % jednotlivců ve věku 65 a více let, což oproti roku 2020 představovalo zlepšení situace. Tehdy totiž za velkou zátěž označila náklady na bydlení více než pětina seniorských domácností jednotlivců.
Muži jsou na tom finančně lépe
K 31. prosinci 2021 pobíralo v Česku některý z důchodů 2 857,6 tisíce osob, z čehož 2 377,8 tisíce osob pobíralo důchod starobní. Druhým rokem pokračoval pokles počtu příjemců starobního důchodu, jichž meziročně ubylo 22,7 tisíce. V roce 2021 tak pobíralo starobní důchod (včetně souběhu s vdovským nebo vdoveckým) 1 426 tisíc žen a 952 tisíc mužů.
U mužů se počet příjemců snížil bezmála o 7 tisíc, mezi ženami došlo k poklesu o téměř 16 tisíc. Mezi starobními důchodci převažují ženy, z deseti osob pobírajících v roce 2021 starobní důchod bylo šest žen. Vyšší zastoupení žen souvisí jednak s tím, že se v průměru dožívají vyššího věku, jednak také s tím, že především v minulosti odcházely do důchodu dříve než muži.
Nepoměr v počtu důchodců podle pohlaví se však v čase postupně snižuje. Tři čtvrtiny (1 789 tis.) starobních důchodců pobíraly starobní důchod samostatně a zbylé čtvrtině byl starobní důchod vyplácen spolu s pozůstalostním důchodem. Mezi muži a ženami se tento podíl ale výrazně liší. Zatímco ženy pobíraly starobní důchod v souběhu s vdovským důchodem v 35 % případů, mezi muži pobírajícími starobní důchod dostávala zároveň vdovecký pouze desetina.
Mohlo by vás zajímat: Má smysl pojišťovat ropovody?
Průměrný starobní důchod přesáhl 15 tisíc kč
Pětina příjemců samostatného starobního důchodu v Česku pobírá 18 tisíc Kč měsíčně nebo více. Z žen ale takto vysokého důchodu dosahuje jen 8 %, zatímco z mužů je to třetina. Naproti tomu pouze 6 % mužů pobírajících samostatný starobní důchod bralo méně než 12 tisíc Kč, přičemž žen na uvedenou částku nedosáhlo zhruba 20 %. Průměrná výše plného starobního důchodu (sólo) dosáhla v prosinci 2021 částky 15 453 Kč a meziročně vzrostla o 6,6 % (absolutně o 951 Kč). Průměrný důchod žen (vyplácený sólo) dosahoval úrovně 83 % důchodu mužů, v absolutním vyjádření činil rozdíl zhruba 2 800 Kč. Rozdílná výše důchodů žen a mužů, tzv. gender pension gap, existuje napříč všemi státy Evropské unie a Česko v tomto ohledu patří mezi pět států, v nichž je relativně nejnižší. V roce 2019 se hodnota gender pension gap pohybovala od 2 % v Estonsku až po 44 % v Lucembursku.
Předčasných důchodů přibývá
Počet i podíl osob odcházejících do předčasného starobního důchodu nadále roste. Zatímco v roce 2010 tvořili příjemci předčasných starobních důchodů 19 % ze všech příjemců plného starobního důchodu, v roce 2021 to bylo již 28 %. Absolutně se v roce 2021 jednalo o 668 tisíc osob pobírajících starobní důchod, který jim byl v minulosti přiznán před dosažením důchodového věku. Odchodem do předčasného důchodu, tedy při splnění povinné doby pojištění, ale nedosažení důchodového věku dochází k trvalému krácení procentní výměry důchodu. Měsíční výše předčasného starobního důchodu dosahovala v prosinci 2021 v průměru 13 844 Kč, což je téměř o 2 500 Kč méně, než byl průměrný řádný starobní důchod.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Zuzana Silberová
Vdovy převažují
Ke konci roku 2021 pobíralo v Česku vdovský nebo vdovecký důchod téměř 621 tisíc osob. V naprosté většině případů (93 %) se jednalo o seniory ve věku 65 a více let. Ze všech vdovských a vdoveckých důchodů bylo 589,3 tisíce vypláceno zároveň se starobním důchodem, pouze 25,2 tisíce (4,1 %) bylo vypláceno samostatně, a zbylých 6,4 tisíce v souběhu s invalidním důchodem. Ze všech příjemců vdovských a vdoveckých důchodů tvořily ženy 84 %. Průměrná výše důchodu osob, které pobírají starobní důchod současně s pozůstalostním, dosahovala v prosinci roku 2021 u mužů 18 895 Kč, u žen 16 508 Kč.
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Táňa Dvornáková
Oddělení sociálních šetření
Markéta Pištorová
Odbor statistik rozvoje společnosti
Komentáře
Přidat komentář