Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Před deseti lety žilo v České republice pouze 13,1 % vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Postupně jeho počet každým rokem stoupal a v roce 2017 již dosáhl podílu 23,9 %. Ani to však nestačilo na evropský průměr, který byl 31,5 %. Nejvyšší podíl vysokoškoláků v Evropě mělo Irsko (46,5 %), nejméně Rumunsko (17,6 %).
Počet studentů na vysokých školách od roku 2010 klesá z důvodu demografických změn. Do věku vysokoškolských studentů se začaly dostávat populačně slabé ročníky narozené v devadesátých letech. Za posledních sedm let poklesl počet studentů na veřejných vysokých školách o pětinu a na soukromých o téměř polovinu. Na vysokých školách studují také cizinci – v roce 2017 jich bylo téměř 44 tis., což představovalo 14,7 % všech vysokoškoláků, a jejich počet kontinuálně roste. Za posledních 10 let se zvýšil o 62 %. Na soukromých vysokých školách představovali cizinci téměř pětinu všech studentů (19,3 %), na veřejných byl jejich podíl 14,1%.
Mohlo by vás zajímat: Tomáš Síkora: CreaSoft zdigitalizoval proces záznamu z jednání
U obou typů škol převládali mezi studenty cizinci Slováci a Rusové. Na soukromých byl jejich počet podobný, když zde studovalo 1,8 tis. Slováků a 1,4 tis. Rusů. Na veřejných školách studovalo 4,4 tis. studentů z Ruska, ale téměř pětkrát více Slováků (20 tis.). Ti byli nejpočetnější skupinou studentů cizinců, neboť na veřejných vysokých školách v ČR nemusejí platit. Navíc nemají problém rozumět českému jazyku.
Nejvíce studentů veřejných škol studuje technické obory
Mezi oblíbené obory na veřejných vysokých školách patřily technika, výroba a stavebnictví, které v roce 2017 studovalo téměř 48 tis. (17,7 %) studentů veřejných vysokých škol. Inženýrství a strojírenství (chemické inženýrství, provoz strojů a zařízení, technologie chemických procesů), které sem také patří, studovala skoro polovina studentů z této skupiny.
Mechaniku a kovovýrobu – metalurgické a strojní inženýrství – zase studovala pětina z nich. Téměř stejně oblíbené byly obory obchod, administrativa a právo, které studovalo 45,8 tis. (17 %) studentů. Polovina z nich studovala obchod a administrativu. Třetí nejoblíbenější skupinou byla zdravotní a sociální péče, kterou studovalo 12,8 % studentů.
Mohlo by vás zajímat: Vladimír Krajíček: Klienti si přestávají uvědomovat vlastní odpovědnost
Na soukromých vysokých školách studovala v roce 2017 technické obory jen velmi malá část studentů – necelé jedno procento. Studenti si nejčastěji vybírali obory ze skupiny obchod, administrativa a právo, které navštěvovalo 14,6 tis. (49,1 %) ze všech studentů soukromých škol. Dále si vybírali obory ze skupiny společenské vědy, žurnalistika a informační vědy (23 %) a služby (15,4 % studentů) – sem spadají například obory hotelnictví, bezpečnostní služby anebo přepravní služby a spoje. Zatímco u studentů soukromých vysokých škol byly služby třetí nejoblíbenější skupinou oborů, na veřejných vysokých školách je studovalo pouze 4,6 % studentů.
Mohlo by vás zajímat: UNIQA analyzovala: Jak rostou náklady na zdraví v Rakousku?
Studenti dávají přednost veřejným školám
V České republice si studenti mohou vybírat ze široké nabídky veřejných či soukromých vysokých škol. Většina studentů (90 %) studovala v roce 2017 na některé z 26 veřejných vysokých škol. Na soukromých vysokých školách (v roce 2017 jich u nás bylo 36) studenti musejí za studium platit. Poplatky se liší například podle toho, zda student studuje v českém nebo anglickém jazyce, nebo zda se jedná o českou či zahraniční instituci. Výše školného se nejčastěji pohybuje v rozmezí okolo 20–30 tis. Kč za jeden semestr. Některé školy mají školné mnohem vyšší.
Mnohé soukromé vysoké školy nabízejí svým studentům motivační programy a za vynikající studijní výsledky dostane student prospěchové stipendium, tedy slevu na školném. Veřejné vysoké školy mají obvykle v nabídce více studijních programů než ty soukromé. Ne všechny obory lze studovat na soukromých vysokých školách. Například medicínu, architekturu nebo chemii je možné studovat pouze na veřejných vysokých školách. Soukromé vysoké školy nejčastěji nabízejí ekonomické, politologické či právnické obory nebo obory zaměřené na marketing.
Mohlo by vás zajímat: Lidí v produktivním věku bude ubývat
Převážná většina soukromých vysokých škol je v Praze
Největší veřejné vysoké školy s nejvyššími počty studentů jsou Karlova univerzita (45,9 tis.), Masarykova univerzita v Brně (30,4 tis.) a Univerzita Palackého v Olomouci (19,8 tis. studentů). Ze soukromých vysokých škol patřily v roce 2017 k nejnavštěvovanějším Metropolitní univerzita (4,2 tis.), Vysoká škola finanční a správní (3,8 tis.), ta má sídlo v Praze a pobočky v Karlových Varech a Mostě, Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut (obě shodně po 2,4 tis. studentů). Většina soukromých vysokých škol má sídlo v Praze (22 ze 36), v Brně sídlí šest soukromých vysokých škol a například v Ostravě je jen jedna.
Michaela Němečková
oddělení demografické statistiky
Český statistický úřad
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Komentáře
Přidat komentář