Jsme příslušníci národa, který má jednu z nejstarších univerzit na světě. Již v roce 1348 byla Karlem IV. založena univerzita se čtyřmi fakultami. Univerzita, která dodnes patří mezi nejvýznamnější a nejprestižnější vzdělávací instituce na celém světě. Z Čech, respektive Moravy, vzešel učitel národů, nejvýraznější pedagog své a možná i dnešní doby Jan Ámos Komenský.
Přestože byl tvůrcem pedagogické soustavy a zabýval se hlavně výchovou a systémem učení dětí a mladistvých, zdůrazňoval, že vzdělávání nikdy nekončí, že je neustálé. Ještě v minulém století si představitelé našeho národa uvědomovali, že vzdělání a vzdělávání je tím nejdůležitějším oborem, který by měli podporovat.
Mohlo by vás zajímat: Daň z obratu? Ondřej Martinek ke zdanění slovenského trhu
Úplně první zákon, který v roce 1918 podepsal Tomáš Garrigue Masaryk, byl Zákon o občanském vzdělávání, který měl za úkol naučit náš léta utlačovaný národ vlastenectví a demokracii. Naopak posledním Benešovým dekretem před tím, než vzniklo Národní shromáždění, byl v říjnu 1945 Zákon o národní osvětě a dalším vzdělávání. I komunisté si byli vědomi, že bez vzdělávání národa jejich vláda dlouho nepotrvá, a proto hned v roce 1948 přijali Soběslavskou výzvu, na jejímž základě vzniklo stranické školení a marxisticko-leninská univerzita, tzv. VUML.
A pak přišel rok 1989, sametová revoluce, demokracie. Ale nějak se nám v té nové svobodné době na vzdělávání zapomnělo. Od roku 1989 se neustále dohadujeme o formě maturit a o tom, jak vzdělávat předškoláky, nebo, jestli pedagogům přidat na platu. Každá vláda mění koncepci školství a vzdělávání. Systémovost naprosto chybí a neustálé spory rektorů a prezidenta nevedou k řešení. Jinými slovy – odsunuli jsme vzdělání a vzdělávání na vedlejší kolej.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Nesprávný čas i místo...
Co si však budeme povídat. Vzdělávání je dnes ekonomickým diktátem, a přestože učení bolí, podstupujeme ho všichni. Když jsem byla malá holka, mohl soustružník vyjít ze školy připraven na práci u soustruhu, který ho ve fabrice čekal, a na stejném soustruhu mohl pracovat až do důchodu. Dnes jsou čtyři roky dlouhá doba a většina studentů se musí po příchodu do praxe dovzdělat, protože to, co se naučili ve škole, už neplatí.
Vývoj jde dopředu mílovými kroky a každý z nás se musí během svého profesního života stále učit, často i z důvodu změny kvalifikace. Setkala jsem se s padesátiletou účetní jednoho klienta, která při změně účetního systému prohlásila, že už se nic nového učit nechce, a raději podala výpověď. Pro někoho je to řešení, ale pro většinu ne. S posunem odchodu do důchodu nám, dříve narozeným, nezbývá nic jiného, než se stále učit.
Ale není to jen nutnost pro nás odrostlé. V době, kdy denně přicházejí na svět nové metody, nové technologie, nové objevy a nové postupy, se musí učit každý, bez ohledu na datum narození. V dnešním neúprosném světě obchodu je nejlepší možné vzdělání naprostou nutností, jak říká Sir Richard Branson, britský multimiliardář a majitel značky Virgin.
Nevím, zda je vám známo, že u nás v ČR se můžete přihlásit ke studiu v jakémkoli věku. Rozhodli jste si otevřít cukrárnu, protože rádi a dobře pečete nebo máte tajný recept po babičce? Přihlásíte se na obor pekař-cukrář a jdete studovat. Přemýšlíte o tom, že si otevřete fitko a budete trenér? Můžete. Stačí vystudovat FTVS. Studovat můžete začít v jakémkoli věku.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30: Tržby společnosti RENOMIA stouply o 22 %
Upřímně, není to nic jednoduchého. V loňském roce jsem dokončila studia na Ústavu práv a právní vědy a stálo mě to nemálo času a námahy. Ale za ten pocit, že jsem to dokázala a že jsem překvapila sama sebe, to stálo. I díky této zkušenosti mají můj hluboký obdiv senioři, kteří se rozhodli znovu zasednout do školních škamen a studovat třeba medicínu, historii, ekonomii nebo filosofii, o počítačové gramotnosti nemluvě. Obdivuji každého, kdo při zaměstnání ještě studuje, ať už musí, nebo chce. Ale stále je nás málo.
Stále je nás méně než v Bulharsku. Jinde v EU jsou po vědění a vzdělání více lační než my, národ Komenského. Ale já věřím, že je to jen přechodné období a že nová vláda si zlepšení stavu možná vezme jako prvořadý úkol. Věřím, že se už nenecháme zahanbovat jinými státy a že se budeme držet teorie jednoho profesora vysoké školy, který učí své studenty o dvou druzích investic: ta první je jediná, která má smysl, a to je investice do dětí. Druhá je jediná, která je vždy návratná, a ta je do vzdělání.
Na závěr se nabízejí slova Jana Ámose Komenského: Spanilý člověk neučený – co jiného než papoušek s krásným peřím.
Specialista na vzdělávání v oblasti korporátního pojištění
Zakladatelka E.G.I. Education Grow Insurance
Komentáře
Přidat komentář