„Více než 17 % všech domů v Česku se nacházelo ve Středočeském kraji, který má v mezikrajském srovnání s velkým odstupem nejpočetnější domovní fond téměř čtyři sta tisíc domů. Středočeský kraj také zaznamenal zdaleka nejvyšší přírůstek domovního fondu od roku 1991, a to 38,1 %. Za posledních 10 let byl téměř každý čtvrtý obydlený dům postaven nebo zrekonstruován právě ve Středočeském kraji,“ uvádí Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ a věcný gestor Sčítání 2021.
Mohlo by vás zajímat: Veronika Hašplová: Pojištění elektroaut Allianz naplňuje všechny potřeby řidičů
Téměř dva miliony domů v Česku bylo v době sčítání obydlených, neobydlený byl přibližně každý sedmý dům. Více než dva miliony domů, tedy naprostou většinu domovního fondu, představují rodinné domy. Bytových domů je asi desetkrát méně, i když většina z celkového počtu bytů se nachází právě v nich, protože rodinné domy mají většinou pouze jeden byt. Domy s jedním bytem tvoří dvě třetiny všech obydlených domů s byty. „Absolutní počet rodinných domů byl nejvyšší opět ve Středočeském kraji, stejně tak i jejich podíl mezi všemi domy, konkrétně 93,5 %. Nejnižší zastoupení rodinných domů je naopak v hlavním městě Praze, kde třetinu domovního fondu tvoří bytové domy,“ doplňuje Robert Šanda.
Nejrozšířenějším vlastníkem domů byly fyzické osoby, které vlastnily 88,3 % všech obydlených domů v Česku, ve Středočeském a Zlínském kraji to bylo vlivem výrazné převahy rodinných domů dokonce 92,3 % obydleného domovního fondu. Celkově druhá nejčastější forma vlastnictví - spoluvlastnictví vlastníků bytů, typická pro bytové domy, je výrazně nadprůměrně zastoupena především v Praze, kde byla zaznamenána u více než pětiny obydlených domů.
Připojení domu na vodovod je podobně jako u bytů již téměř stoprocentní. Na vodovod z veřejné sítě bylo připojeno 82,0 %, na soukromý zdroj vody (např. studnu) více než desetina obydlených domů. Napojení na vodovod z veřejné sítě a současně na soukromý zdroj vody mělo 6,8 % obydlených domů. Přípojku na kanalizační síť mělo podle Sčítání 2021 již 64,0 % všech obydlených domů se zjištěným způsobem odvádění odpadních vod, žumpu či jímku využívala necelá třetina obydlených domů.
Mohlo by vás zajímat: Pod lupou Dušana Šídla: Jak na následné vzdělávání?
Podíl obydlených domů se zavedeným plynem dosahoval v celostátním průměru téměř dvou třetin z obydlených domů, ovšem s výraznými rozdíly mezi jednotlivými regiony způsobenými různou mírou plynofikace v jejich obcích. Více než dvě třetiny obydlených domů měly ústřední domovní vytápění. Přibližně každý dvacátý obydlený dům byl vytápěn ústředním dálkovým topením z kotelny či teplárny mimo dům, nejčastěji se jednalo o bytové domy.
Oproti prvním údajům za domy, které ČSÚ zveřejnil v první polovině roku 2022, jsou nově publikované údaje o celkovém počtu domů o něco nižší. Do celkového počtu domů, tzv. domovního fondu, jsou ve výsledcích sčítání zahrnovány všechny domy určené k bydlení, tj. budovy, v nichž je alespoň jeden byt nebo jiné prostory určené k bydlení nebo dlouhodobějšímu ubytování, jako jsou různá ubytovací zařízení. Teprve při dalším zpracování údajů za domy, získaných převážně z administrativních zdrojů, a jejich propojení s údaji o domech, bytech a bydlení osob, které byly zjišťovány v terénu a prostřednictvím sčítacích formulářů, bylo možné zpřesnit informace o účelu využití jednotlivých budov a také získat odvozené údaje o jejich obydlenosti. Více než 30 tisíc budov bylo při této aktualizaci z domovního fondu vyřazeno.
Komentáře
Přidat komentář