Samořízení Tesly pod drobnohledem EU. Spor vyvolává překračování rychlosti

Systém společnosti Tesla dokáže za určitých podmínek automaticky řídit vozidlo, zrychlovat, brzdit a reagovat na okolní provoz. Přesto nejde o plně autonomní řízení. Řidič musí nepřetržitě sledovat dopravní situaci, být připraven zasáhnout a nadále odpovídá za bezpečné vedení automobilu. Právě hranice mezi rozhodováním člověka a asistenční technologie se stala jedním z hlavních témat evropské diskuse o schvalování systému.

Evropská rada pro bezpečnost dopravy na konci září vyzvala Evropskou komisi a členské státy, aby odmítly dvě funkce systému Tesla Full Self-Driving (Supervised). Podle organizace jejich původní nastavení představovalo bezpečnostní riziko a v případě automatického překračování rychlosti také rozpor s předpisem OSN č. 171, který upravuje pokročilé asistenční systémy řízení.

Mohlo by vás zajímat: Podcast: Nové povodňové mapy mohou změnit pohled na rizikové lokality

Tesla umožňovala překročit rychlost o polovinu

První kritizovanou funkcí je speed offset, která řidiči umožňuje nastavit procentuální odchylku od rozpoznaného rychlostního limitu. V původní podobě mohla dosahovat až 50 %. Na komunikaci s povolenou rychlostí 50 km/h tak mohl systém pracovat s maximální rychlostí 75 km/h. ETSC upozornila, že ustanovení 5.3.7.4.9 předpisu OSN č. 171 zakazuje, aby asistenční systém umožňoval řidiči nastavit výchozí odchylku překračující systémem určený rychlostní limit. Podle organizace není rozhodující, zda funkci aktivuje samotný řidič. Problém spočívá v tom, že výrobce takovou možnost do automatizovaného řízení zabudoval.

Automobilka následně přistoupila k úpravám. Nizozemský schvalovací úřad RDW dne 3. listopadu 2026 oznámil, že posoudil a schválil snížení maximální rychlostní tolerance z 50 na 10 %. Při každém spuštění automobilu se navíc odchylka automaticky nastaví na nulu a ostatní související rychlostní funkce budou standardně deaktivovány. Regulátor při posuzování změn nezjistil nepříznivé ani neočekávané dopady na fungování systému. ETSC však upozorňuje, že ani desetiprocentní tolerance nemusí být v souladu s mezinárodními pravidly. Na dálnici s rychlostním limitem 130 km/h by totiž umožňovala nastavení rychlosti až 143 km/h. Podle bezpečnostních expertů není podstatná pouze výše překročení, ale samotná možnost jeho předem nastaveného automatického uplatňování.

Mohlo by vás zajímat: Risk Radar ČAP: Varování před riziky zimního provozu a kybernetickými podvody  

Může automobil napodobovat ostatní řidiče?

Druhou spornou funkcí je contextual max speed, která při určování maximální rychlosti zohledňuje charakter komunikace, dopravní prostředí a chování okolních vozidel. Technologie může například využívat informace o uspořádání silnice a dopravním značení, aby přesněji vyhodnotila vhodnou rychlost. ETSC však kritizuje možnost využívat rychlost ostatních účastníků provozu jako vodítko pro vlastní zrychlení. Pokud okolní automobily překračují povolený limit, systém by mohl jejich chování vyhodnotit jako důvod k překročení rychlosti.

„Nejde o drobné technické detaily. Funkce speed offset porušuje existující pravidlo, na kterém se EU dohodla na úrovni OSN. Funkce contextual max speed umožňuje automobilu považovat porušování zákona ostatními za ospravedlnění vlastního porušování,“ upozornil Frank Mütze, odborník ETSC na automatizaci dopravy.

Podle organizace by případné schválení těchto funkcí mohlo vytvořit precedent pro další automobilky. Výrobci by totiž mohli argumentovat tím, že automatizované systémy smějí překračovat zákonné limity, pokud to odpovídá chování okolního provozu.

Nezávislé testy odhalily nedodržování limitů

Pochybnosti o fungování technologie posílila také studie belgické organizace Johanna.be, zveřejněná v září 2026. Výzkumníci testovali systém Tesla FSD (Supervised) v prostředí s vysokým pohybem chodců a cyklistů, zejména v zónách s omezením rychlosti na 30 km/h. V bruselském regionu systém překročil povolenou rychlost v 55 % testovaných úseků tohoto typu. V případech překročení dosahovala průměrná úseková rychlost 44 km/h. Výzkumníci zaznamenali také situace, kdy automobil správně rozpoznal dopravní značku omezující rychlost na 30 km/h, ale následně řidiči zobrazil limit 50 km/h.

Další nedostatky se týkaly obytných zón a pokusů o předjíždění cyklistů na komunikacích, kde belgické předpisy takové manévry zakazují. Studie současně konstatovala, že systém se v řadě situací vůči chodcům a cyklistům choval ohleduplně a správně jim dával přednost.

Výsledky je však nutné interpretovat v kontextu konkrétního testování. Kritizované funkce speed offset a contextual max speed během zkoušek aktivovány nebyly. Zjištění proto neprokazují jejich přímý vliv, upozorňují ale na širší problém spolehlivosti automatizovaného řízení při vyhodnocování dopravních pravidel.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Cesta do hlubin „zelené duše“

Česká republika už nizozemské schválení uznala

Nizozemský úřad RDW vydal 10. dubna 2026 systému Tesla FSD (Supervised) prozatímní typové schválení podle článku 39 evropského nařízení 2018/858. Tento postup umožňuje schvalovat inovativní technologie, které nesplňují některé existující technické požadavky, pokud jsou splněny příslušné bezpečnostní a administrativní podmínky.

Rozhodnutí samo o sobě neznamená celoevropské schválení. Jednotlivé členské státy však mohou jeho platnost na svém území uznat. Podle aktuálních informací RDW mezi ně patří také Česká republika, společně s Belgií, Chorvatskem, Dánskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Slovenskem a Slovinskem.

Součástí listopadových úprav je přejmenování technologie z Full Self-Driving (Supervised) na Tesla Assisted Driving (TAD). Nové označení má přesněji vystihovat skutečnost, že jde o asistenční systém vyžadující dohled řidiče, nikoli o plně autonomní automobil. RDW potvrdil, že provedené změny nevyžadují nové typové schválení a dosavadní povolení zůstává platné za stejných podmínek. Celoevropské schvalování však pokračuje v rámci Technického výboru pro motorová vozidla (TCMV). Konečné rozhodnutí dosud nebylo oznámeno.

Samořízení otevírá otázku odpovědnosti za škody

Rozšiřování pokročilých asistenčních systémů představuje významnou výzvu také pro pojišťovnictví. Přestože řidič nadále odpovídá za bezpečné vedení vozidla, při dopravní nehodě může být důležité určit, do jaké míry její vznik ovlivnil člověk a do jaké míry samotná technologie. Pro likvidaci pojistných událostí mohou nabývat na významu údaje o aktivaci systému, jeho softwarové verzi, nastavení rychlostních funkcí a případných zásazích řidiče. Pokud by vyšetřování prokázalo technickou vadu, mohly by vznikat také otázky odpovědnosti výrobce a případného uplatňování regresních nároků.

Mohlo by vás zajímat: ČPP Servis se mění na FinServis Plus a přechází na otevřený multibrandový model

Vývoj automatizovaného řízení může postupně ovlivňovat rovněž hodnocení pojistných rizik. Samotná přítomnost pokročilého asistenčního systému totiž automaticky nezaručuje nižší škodní frekvenci. Rozhodující budou zejména jeho prokazatelné bezpečnostní přínosy, způsob používání a schopnost spolehlivě reagovat v reálném provozu.

Evropský spor kolem Tesly tak přesahuje otázku jedné automobilky. Ukazuje, že technologický pokrok může postupovat rychleji než pravidla upravující jeho využívání. Výsledné rozhodnutí evropských institucí proto bude důležité nejen pro výrobce vozidel, ale také pro regulátory a pojistitele, kteří budou muset stále přesněji rozlišovat mezi odpovědností řidiče a případným selháním automatizované technologie.