Jak na to reagují výrobci automobilů?
Výrobci automobilů stále více zvažují zavedení nového obchodního modelu zaměřeného nikoliv na prodej, ale na pronájem vozidel uživatelům. Služby takzvané sdílené mobility umožňují jednotlivcům využívat vozidla pro každodenní cestovní potřeby a díky spoluvlastnictví i za nižší cenu. Velkou nevýhodou je však zatím limitující územní dosah těchto služeb a stoupající náklady na obsluhu. Komunikace mezi zákazníkem a přepravcem skrze aplikace v mobilních telefonech a systémy automatizace řízení společně umožňují zavádět systém přepravy vozidly bez lidského řidiče, to znamená autonomními vozidly.
Mohlo by vás zajímat: Jan Matoušek: Pojišťovny nejsou jen měšcem. Musí být i partnerem
Sdílená autonomní mobilita
Sdílená autonomní mobilita (CCAM – Connected, cooperative automated mobility) je kombinací zmíněného sdílení vozidel a automatizovaného řízení. Díky chytrým informačním a komunikačním službám (C-ITS), které jsou schopny sledovat a poskytovat řadu informací o aktuálním provozu, může být jízda těchto vozidel plynulá a bezpečná. Využití elektrických vozidel má potenciál dosáhnout cíle uhlíkové neutrality v silniční dopravě. Níže v tabulce jsou popsány typy přepravních služeb využívajících autonomní vozidla různých velikostí. „Obecně platí, že čím více je cestujících ve sdíleném vozidle, tím více se může prodlužovat doba jízdy. Snižuje se sice komfort při cestování, ale také cena jízdy,“ vysvětluje Marek Tögel, výzkumný pracovník z Centra dopravního výzkumu. Na trhu budou k dispozici samozřejmě i soukromá autonomní vozidla. Půjde ale především o vozidla nejvyšší třídy, u kterých nelze očekávat jejich masové rozšíření. Cena těchto vozidel bude vysoká i kvůli náročnému servisu z hlediska kontroly, aktualizace a údržby klíčových systémů, například softwaru a senzoriky.
Mohlo by vás zajímat: Škody způsobené extrémy počasí překročily v roce 2021 hranici 105 mld. $
Jaká bude v procesu zavádění nových technologií role samospráv?
Podoba zavádění systému sdílené autonomní mobility bude silně záviset na aktivitě místních samospráv. Nové autonomní přepravní služby mohou v budoucnu významně konkurovat existující veřejné hromadné dopravě – a to z hlediska dostupnosti i ceny. „To se bude týkat zejména dopravních spojení v širším okolí center měst a na předměstí. Naopak u spojů mezi centry a okrajovými částmi měst zůstane konkurenceschopnost současné veřejné dopravy zachována,“ doplňuje Marek Tögel. Samosprávy se budou muset připravit na příchod těchto nových služeb. Aktivní přístup k problematice může městům přinést výhody v podobě zvýšení kapacity komunikací a rozšíření dopravní obslužnosti, optimalizace stávajícího provozu či navýšení počtu cestujících ve stávajícím systému veřejné hromadné dopravy. Může také iniciovat další ekonomický rozvoj již existujících regionálních technologických klastrů. Aktivní přístup k problematice je nezbytný. V opačném případě by mohlo dojít k nekontrolovanému rozvolnění na přepravním trhu a v důsledku i k úbytku zákazníků v systému veřejné hromadné dopravy, což dále prohloubí jeho ztrátovost a nutnost dotací z veřejných prostředků
Mohlo by vás zajímat: Aon: Svět rizik se změnil. Jaká jsou ta nejzásadnější?
Samosprávám pomohou výsledky projektu PAVAMTIO
Výzkumný projekt PAVAMTIO, jehož výsledky v podobě aplikační garance podpořilo Ministerstvo dopravy ČR, Inovační centrum Ústeckého kraje a Magistrát města Brna, vytvořil pro zástupce samospráv několik odborných výstupů. Jejich smyslem je pomoci samosprávám se zaváděním sdílené autonomní mobility v podmínkách českých měst i systematická osvěta v dané problematice. Především se jedná o metodiku certifikovanou Ministerstvem dopravy ČR (Metodika implementace autonomní mobility – IPAMO), která doporučuje postup pro zavádění výše představených nových přepravních služeb. Postup je rozdělen do 4 kroků (viz obrázek níže) a jeho hlavním principem je systematická realizace souboru provozních zkoušek (FOT – field operational tests) sdílené autonomní mobility v reálném prostředí běžného silničního provozu.
Provozní zkoušky umožňují identifikovat praktické provozní limity a omezení a samosprávám poskytují výrazně průkaznější výsledky než například simulační studie. Až na základě přímých zkušeností z těchto testů je doporučeno zahájit kroky k aktualizaci koncepcí dopravy, jako jsou kupříkladu plány udržitelné městské mobility nebo stanovovat nové dopravní strategie a rozvojové plány.
Řešitelé zmíněného projektu dále sestavili i doporučení k problematice autonomní mobility v České republice určené hlavně pro zástupce státní správy, avšak řada doporučení je aplikovatelných i na úrovni samospráv. „Naším posledním úkolem v projektu bylo sepsání odborné knihy Autonomní mobilita pro 21. století: východiska a kontext, technologie a služby zaměřené na širší kontext celého tématu včetně bližšího pohledu na problematiku inovací úzce souvisejících s tématem autonomní mobility, jako jsou například služby C-ITS a V2X komunikace, platformy a systémy MaaS a elektromobilita, vozidlové technologie ADS,“ doplňuje Petr Zámečník, vedoucí řešitelského týmu projektu z Centra dopravního výzkumu. Všechny výsledky jsou zájemcům dostupné volně ke stažení na webu Pavamtio.
Komentáře
Přidat komentář