Sloupek Kateřiny Lhotské: Poručíme větru, dešti


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Poručíme větru, dešti

Klimatické změny a jejich dopady je jistě téma, které velmi bedlivě sledují i pojišťovny. Proto nepochybně vítají úsilí dostat klima pod kontrolu. Pěkně podle hesla „poručíme větru dešti“. To však není úplně nové, protože s ním přišli komouši už před desítkami let.

Ti jej ale pochopitelně razili totalitními prostředky. V dnešní demokratické společnosti už ovšem nelze jen tak někomu „poroučet“, a to dokonce ani přírodním živlům. Ale o tom, jak se mají déšť a vítr, potažmo celé zemské klima, chovat, je třeba vést demokratickou diskuzi. V té mohou všichni naprosto svobodně souhlasit s názorem, že je za vývoj klimatu za poslední staletí odpovědný člověk. A tedy, že když dokázal zařídit globální oteplování, tak nepochybně zařídí i globální neoteplování. Což se v roce 2015 taky v Paříži slavnostně odhlasovalo, a my se tak stali svědky naprosto unikátní a v historii lidstva přelomové události, kdy byly poprvé přehlasovány přírodní zákony.


Mohlo by vás zajímat: ČPP připisuje klientům podíly na zisku na smlouvách životního pojištění


Toto hlasování však vytvořilo jen základní rámec, který je nutné konkrétními kroky teprve naplnit. V Evropě je to třeba befel o snížení emisí u aut, generující logický požadavek na zvýšení podílu elektromobilů. Což otevírá otázku, kde vzít dostatek „čisté“ elektrické energie, kterou bude možné plechové (případně plastové) miláčky krmit. A co to vlastně ta „čistá“ energie je? Zjednodušeně řečeno ta, pro jejíž výrobu není třeba spalovat fosilní paliva. A nelze za ni považovat ani energii jadernou. Byť v jejím případě se žádná fosilní paliva nespalují, takže to zdánlivě nemá logiku. Ovšem výraz „jaderná energie“ se stal pro bojovníky s větrem a deštěm sprostým slovem příliš se neliším od takových nechutností jako „nacismus“, „rasismus“ a „pojídání masa“.

Řešením problému, kde vzít dostatek „čisté“ energie, by se však mohly stát některé nové a netradiční metody. Jednou z nich je větší zapojení lidské síly. Počet lidí na Zemi totiž neustále roste a s tím i naléhavost řešit jejich zaměstnanost. Takže dát jim práci v humanelektrárnách se přímo nabízí. V nich budou zaměstnanci vyrábět elektrickou energii šlapáním do pedálů. Výhodou je, že tuto práci může vykonávat prakticky kdokoliv, kdo je toho fyzicky schopen. Kromě jiného by se tím vyřešil i problém zaměstnání imigrantů bez dostatečné kvalifikace a absolventů vysokých škol s kvalifikací sice dostatečnou, ale v oboru, který je k ničemu.


Mohlo by vás zajímat: Zajímavost: Na hadí uštknutí zemře ročně 100 tisíc lidí!


Ale jen nalezením nových zdrojů „čisté“ energie se problém oteplování nevyřeší. Dojde totiž ke snižování objemu pouze jednoho ze skleníkových plynů – kysličníku uhličitého. Což je sice fajn, ale nestačí to. A tak je třeba usilovat o totéž i u dalších. Třeba u metanu.

Doposud se předpokládalo, že jedním z jeho významných zdrojů je „prdící“ hovězí dobytek. Nejspíš by ale bylo v této souvislosti chybou zanedbat rostoucí počet lidí na planetě produkujících tím pádem více střevních plynů. Každý člověk jich vytvoří asi půl litru denně, přičemž metan dělá zhruba 4 % jejich objemu. Při lidské populaci cca 7,5 miliardy je to denně téměř 150 miliónů litrů metanu. Což může sice někomu připadat jako prd, ale to by bylo hrubé podcenění situace.

Je totiž zřejmé, že růst počtu lidí na planetě bude sice na jedné straně znamenat více párů nohou pro humanelektrárny, ale na straně druhé i růst objemu metanu v atmosféře. Proto je nutné s okamžitou platností přestat konzumovat potraviny způsobující větší plynatost jako například brokolici, zelí, kapustu, luštěniny, jablka, čerstvé pečivo a popíjet sycené nápoje. Každý, kdo si dá k obědu čočkový salát a zapije to koka-kolou, je totiž v podstatě zločinec a měli by ho zavřít. Zodpovědný člověk by naopak měl konzumovat jen maso, rýži, brambory, okurky a mléčné výrobky s živými kulturami.

Nicméně tato opatření nestačí. Chvályhodnou snahu člověka o omezení skleníkových plynů totiž sabotují zvířata, která ne a ne pochopit nutnost úpravy jídelníčku a stále trvají na tom, že budou žrát to, na co jsou zvyklá. Pravda jsou mezi nimi rozdíly. Třeba klimatický dopad vylučování střevních plynů veverek se s dopadem sloních prdů nedá srovnávat. I když takové přemnožené veverky...


Mohlo by vás zajímat: Video: Jaká byla Pojišťovna roku 2018?


Pro všechna zvířata tak musí platit, že pokud chtějí nadále na naší planetě žít a neutopit se ve vodách stále stoupajících oceánů, musí přistoupit ke svým stravovacím zvyklostem zodpovědněji a svůj jídelníček upravit. Pokud to neudělají dobrovolně, nezbude než si to vynutit silou. Buď v lokalitě jejich výskytu vyhubit závadné rostliny a živočichy, nebo neukázněná zvířata pochytat a v uzavřených areálech jim poskytovat žrádlo klimaticky nezávadné.

Je zřejmé, že boj o záchranu zemského klimatu je třeba brát opravdu vážně. A také, že jde o úkol nelehký, s celou řadou netušených překážek, a tak je třeba hledat nová a netradiční řešení. Úspěch je přitom do značné míry dán také způsobem, jakým je větru a dešti předkládáno, co má dělat. Komouši chtěli poroučet, a tak není divu, že se na ně oba živly vykašlaly. Ovšem demokraticky přijaté usnesení podpořené konkrétními kroky má takovou právní a morální sílu, že klimatu nezbývá než kapitulovat.

Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články