STEM: Spokojenost s důchodovým systémem roste, stejně tak ale potřeba reformy

11.11.2026 Spektrum

Spokojenost Čechů a Češek se současným důchodovým systémem oproti posledním letům roste. Podíl Čechů a Češek, kteří současný důchodový systém považují za spravedlivý, se oproti loňsku mírně zvýšil. Podle většiny veřejnosti však systém stále nedokáže lidem zajistit důstojné stáří, a dokonce ani pokrytí základních potřeb. Současně přibylo těch, kteří nynější systém považují za neudržitelný a uvítali by reformu. Jde o postoje, které česká veřejnost zastává dlouhodobě. Většina lidí se také shoduje, že by výše důchodu měla být odvozena od výše předchozího příjmu.

Postoje k současnému důchodovému systému

Mezi českou veřejností dlouhodobě převládá názor, že současný důchodový systém není spravedlivý. Podle aktuálního výzkumu TRENDY analytického ústavu STEM však narostl počet těch, kteří jej za spravedlivý považují, a to v souhrnu o 7procentních bodů, nyní tento názor zastává téměř každý třetí. Snížil se současně podíl těch, kteří spravedlnost systému nedokážou posoudit, je jich pouze 16 %.

Mohlo by vás zajímat: Konference: Pojišťovnictví ve znamení umělé inteligence a nových výzev

Dvě pětiny lidí (41 %) soudí, že průměrný starobní důchod postačuje na pokrytí základních potřeb důchodců. V minulém roce to bylo o něco méně (37 %). Stejně jako v předchozích letech u tohoto postoje existují rozdíly podle vzdělání – čím vyšší dosažené vzdělání, tím více lidí si v dané skupině myslí, že na pokrytí základních potřeb starobní důchod stačí (mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním je tento podíl 57 %, u lidí bez maturity jen 30 %). Podobný vztah se objevuje v souvislosti s vnímaným zajištěním domácnosti: lidé z dobře zajištěných domácností se výrazně častěji domnívají, že průměrný důchod na základní potřeby postačuje (60 % oproti 19 % špatně zajištěných). Nárůst pozorujeme ve srovnání s loňským rokem i ve věkové skupině lidí 18–29 let. Zatímco vloni si myslelo 38 % mladých, že průměrný starobní důchod postačuje na pokrytí základních potřeb důchodců, letos jich je už 53 %.

„Letošní data naznačují odlišný mezigenerační pohled na pokrytí základních potřeb důchodců starobním důchodem a bude zajímavé sledovat tento vývoj do budoucna, zda se rozdíly budou dále prohlubovat,“ komentuje zjištění průzkumu Jitka Uhrová, ředitelka výzkumu STEM a dodává: „Zároveň je třeba mít na paměti, že mladší lidé vychází spíše z pocitů a informací z doslechu než reálných znalostí, na co současný důchod stačí.“

Dvě třetiny veřejnosti (66 %) se nedomnívají, že současný důchodový systém lidem umožňuje prožít důstojné stáří. Podobně smýšlelo 71 % v roce 2025 a 74 % v roce 2024. Hodnocení se tedy v čase mírně zlepšuje. Nesouhlas s tvrzením je častější u lidí, kteří svou finanční situaci hodnotí jako špatnou – v této skupině to uvádí 86 %. Určité rozdíly se objevují také podle pohlaví. Mezi muži považuje důchodový systém za zajišťující důstojné stáří 39 % respondentů, mezi ženami je to 30 %, což je ale oproti loňsku nárůst o 8procentních bodů.

Ve srovnání posledních pár let pozorujeme postupný procentuální nárůst lidí, podle nichž důchody vystačí na pokrytí základních potřeb a zajistí lidem důstojné stáří. Letošní naměřené hodnoty jsou nejvyšší od roku 2010, kdy se na krátkou dobu procenta zvýšila, ale pak opět zaznamenala propad až do roku 2017. Z dlouhodobějšího hlediska pak největší důvěru v kapacitu důchodového systému zajistit důstojné stáří, resp. alespoň pokrytí základních potřeb měli lidé na začátku tisíciletí.

Mohlo by vás zajímat: Dvacet let Agra pojišťovny: Spolehlivý partner českých zemědělců

Názory na důchodovou reformu

Jednoznačná většina (82 %) české veřejnosti se domnívá, že současný důchodový systém je neudržitelný a nezbytně potřebuje zreformovat. I tady pozorujeme vzestupnou tendenci – v porovnání s loňským rokem jde o nárůst o 9procentních bodů. Oproti roku 2024 jde dokonce o nárůst o 15 p.b. „Je otázka, zda zvyšování podílu lidí považujících důchodovou reformu za nezbytnou odráží veřejnou diskusi o hrozících problémech důchodového systému vzhledem k demografickému vývoji, nebo zda jde o reakci na proměnu politické situace a nejistotu kolem další realizace důchodové reformy,“ doplňuje Jitka Uhrová.

Stejně jako v předchozích letech výzkum zahrnoval také otázku, zda by lidé preferovali, aby se výše důchodů odvíjela od předchozí výše příjmů v zaměstnání, jako je tomu teď, nebo aby všichni důchodci dostávali v zásadě stejnou, průměrnou částku. Princip, aby výše důchodů byla vázána na výši příjmů, podporuje 61 % lidí, pozorujeme tedy pokles o 5procentních bodů (z 66 % v roce 2025). V porovnání s celkovou populací jsou pro tuto variantu ve větší míře lidé s vysokoškolským vzděláním (74 %) a lidé považující svou ekonomickou situaci za dobrou (72 %).

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 20. září 2026 v rámci pravidelné výzkumné série Trendy. Sběr dat probíhal metodou kvótního výběru prostřednictvím online dotazování (CAWI). Na otázky odpovědělo 1315 respondentů. Srovnávací data v časových řadách pocházejí ze stejné výzkumné série STEM – Trendy, které jsou realizovány srovnatelně reprezentativní metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů.

Zdroj: STEM