V Česku chybí komplexní systém ochrany měkkých cílů před teroristickými útoky

14.7.2022 Spektrum

NKÚ prověřoval, jak ministerstva vnitra (MV), kultury (MK) a zdravotnictví (MZd) rozdělovala v letech 2016 až 2021 peníze státu na systém ochrany měkkých cílů (např. škol a veřejných prostranství, nemocnic nebo kulturních zařízení) před teroristickými a dalšími útoky. Kontroloři se zaměřili nejen na způsob přidělování dotací, ale i na to, jak se resortům dařilo plnit stanovené cíle nebo vyhodnocovat dopady rozdělených peněz. Přestože se ČR tímto tématem zabývá od roku 2010, resorty stále nezačaly s podporou investic, které mají vést k ochraně měkkých cílů a umožnit jim reagovat v případě útoku tak, aby byly škody minimalizovány. Z kontroly tedy vyplynulo, že plánovaný systém komplexní ochrany měkkých cílů se dosud MV nepodařilo vytvořit.

V roce 2017 byla schválena Koncepce ochrany měkkých cílů 2017–2020. Jejím úkolem bylo vytvořit v ČR fungující systém, jehož prostřednictvím bude možné pružně a rychle reagovat na hrozby útoků. Až o dva roky později začala všechna tři zmíněná ministerstva poskytovat finanční podporu na tzv. neinvestiční programy. Jejich náplní byla zejména tvorba bezpečnostních analýz a dokumentace pro zvýšení ochrany měkkých cílů, organizování školení, seminářů a cvičení. Na to pak měly od roku 2021 navázat konkrétní investice. To vše mělo vést k vytvoření národního komplexního systému ochrany měkkých cílů. K tomu však dosud nedošlo.

Mohlo by vás zajímat: Společnost MARSH McLennan zůstává největším globálním makléřem

Problém začal už na úrovni koncepce pro roky 2017 až 2020, kde MV nestanovilo měřitelné cíle, kterých chce dosáhnout. Do konce kontroly NKÚ Ministerstvo vnitra tuto koncepci nevyhodnotilo, a nezpracovalo ani plánovanou navazující koncepci pro roky 2021 až 2023.

Na výsledný stav mají vliv i nedostatky spojené s prováděním neinvestičních programů. Ministerstva na ně vynaložila v letech 2019 až 2021 celkem 194 milionů korun z plánovaných 347 milionů. MV však peníze rozdělovalo bez ohledu na předem zjištěné skutečné potřeby. Ministerstva kultury a zdravotnictví sice původně vytvořila plán na zvýšení ochrany vybraných prioritních měkkých cílů podle potřeb, když pro neinvestiční programy vybrala 46 nemocnic a 57 kulturních zařízení, ale později rozšířením počtu příjemců tento záměr opustila. Přesto nakonec zůstalo z připravených peněz celkem 153 milionů korun nevyužito.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Neudržitelná „udržitelnost“

Kontroloři se také zaměřili na způsob, jakým ministerstva dotace rozdělovala a jak vybírala konkrétní projekty. Ukázalo se například, že MK a MZd nenastavily v roce 2019 finanční limity a neposuzovaly přiměřenost cen, což vedlo mj. k výrazným cenovým rozdílům. MK např. poskytlo v roce 2019 dotaci ve výši 623 tisíc korun na analýzu rizik divadelního objektu nebo 1,2 milionu korun na analýzu rizik knihovny. V roce 2020 pak stanovilo maximální limit na zpracování podobných analýz ve výši 350 tisíc korun. A příjemci toto maximum vždy zvládli dodržet. Ani v rámci neinvestičních programů nestanovily resorty konkrétní a měřitelné cíle, kterých chtěly dosáhnout a které by následně vyhodnotily. Ministerstva tak např. neznají počet měkkých cílů, u nichž došlo ke zvýšení jejich ochrany.

Více informací ZDE.

Kontrola byla zaměřena na podporu zodolnění měkkých cílů, říká ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra v přístupu k ochraně měkkých cílů nijak nevybočuje z běžných standardů dalších států EU a postupovalo plně v souladu s platnými usneseními vlády. Protiteroristická politika státu musí být vždy zaměřená na reálném pozitivním posunu pro bezpečnost občanů, a nikoliv na ukazatelích, které jsou sice snadno měřitelné, ale nejsou pro bezpečnost nijak relevantní. Počet měkkých cílů v ČR a ani jeho orientační odhad není z logických důvodů možný, tímto přesným výčtem podle dostupných informací nedisponuje žádný stát.

Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Besperát: Mám v genech nebojácný přístup k řešení krizí všeho druhu

Samotná kontrolní akce se zaměřila pouze na kontrolu podpory zodolnění měkkých cílů nikoliv na prostředky vynaložené na celý systém ochrany měkkých cílů. Systém ochrany měkkých cílů tvoří celý soubor činností a opatření (např. metodická činnost, součinnostní cvičení apod.), které mají pomoci čelit případnému teroristickému nebo závažnému násilnému útoku. Dotační podpora je tedy pouze jedním z článků tohoto systému. Vytvořením rovnítka mezi celým systémem a samotnými dotacemi tak, jak to ve své zprávě učinil NKÚ, pak ve čtenáři vytváří mylný dojem o neexistenci systému ochrany měkkých cílů.

NKÚ navíc bez potřebné odbornosti a bez ohledu na vývoj bezpečnostní situace hodnotí přínos investičních dotačních programů. Technická opatření, která by z investiční podpory vzešla, mají jistě v rámci ochrany měkkých cílů určitou roli. Musí jim ale vždy předcházet zejména lidský faktor a jeho řádné proškolení. Na to byly také dotační programy zaměřeny. MV navíc nechce investovat do opatření, která je možné v tuto chvíli zajistit v rámci již existujících dotačních programů (např. programy odboru prevence kriminality MV).

Mohlo by vás zajímat: Je sex v autě obvyklým provozem vozidla?

Stanovení konkrétních měřitelných cílů podle mechanických požadavků NKÚ by pak znamenalo, že by vláda musela ve svém dokumentu stanovit, že např. určitý počet útoků na měkké cíle je akceptovatelný a že ho chce snížit na počet XY. To je nejen v rozporu s cíli bezpečnostní politiky, ale zejména lidsky neakceptovatelné. Koncepce ochrany měkkých cílů pro roky 2017–2020 obsahuje stále platné principy, které lze pro ochranu měkkých cílů univerzálně použít bez ohledu na časové ohraničení dokumentu.

Zdroj: Nejvyšší kontrolní úřad Ministerstvo vnitra