Výkon ekonomiky vzrostl mezičtvrtletně o 1,5 %

Zpřesněný odhad potvrdil růst české ekonomiky jak v mezičtvrtletním, tak v meziročním srovnání. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost vzrostl mezičtvrtletně o 1,5 % a meziročně o 3,1 %. Hrubá přidaná hodnota (HPH) mezičtvrtletně vzrostla o 1,4 %. HPH vzrostla zejména ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (+7,0 %) a ve skupině odvětví veřejné správy, vzdělávání a zdravotní a sociální péče (+1,9 %). Dařilo se i stavebnictví (+0,5 %) a většině odvětví služeb. Pokles nastal v průmyslu (-2,4 %).

„Výkon české ekonomiky se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 3,1 %. Růst byl tažen výhradně domácí poptávkou. Nejvíce přispěly výdaje domácností na konečnou spotřebu a změna zásob. Rekordní pokles salda zahraničního obchodu negativně přispěl v celkovém výsledku HDP téměř šesti procentními body,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Alena Macková

Meziročně HPH vzrostla o 2,9 %. Růst tvorby HPH byl nejvíce ovlivněn vývojem ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (růst o 6,6 %) a ve skupině odvětví veřejné správy, vzdělávání a zdravotní a sociální péče (+3,6 %). Dařilo se také peněžnictví a pojišťovnictví (+7,2 %) a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem (+5,3 %).

Na straně poptávky byl mezičtvrtletní růst HDP ovlivněn především vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí a rovněž změnou zásob. Naopak negativní vliv měla zahraniční poptávka. Na meziročním růstu HDP o 3,1 % se pak podílely celkové výdaje na konečnou spotřebu (3,4 p. b.), tvorba hrubého kapitálu (5,6 p. b.) a zahraniční
poptávka (-5,8 p. b.).

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 3,7 % a meziročně o 5,9 %. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly o 4,3 % oproti předchozímu čtvrtletí a oproti stejnému čtvrtletí minulého roku vzrostly o 6,4 %. Rostly zejména výdaje za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí vzrostly mezičtvrtletně o 2,6 % a meziročně o 5,0 %. V meziročním srovnání došlo opět k vysokému růstu výdajů na kolektivní spotřebu.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Co může po volbách „zatopit“ pojistnému sektoru?

Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání klesla o 3,1 %, přičemž pokles nastal u všech druhů aktiv. Meziročně vzrostla o 0,7 %. Změna zásob činila ve 3. čtvrtletí +114,0 mld. Kč. Významně rostly zásoby zboží, materiálu a nedokončené výroby.

Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve 3. čtvrtletí meziročně propadlo o rekordních 102,1 mld. korun na 15,8 mld. Kč. Vývoz zboží a služeb klesl mezičtvrtletně o 5,9 %, meziročně o 2,3 %. Meziroční pokles vývozu byl ovlivněn hlavně nižším vývozem motorových vozidel a obchodem s koksem a ropnými produkty. Dovoz zboží a služeb mezičtvrtletně klesl o 3,3 %, meziročně vzrost o 8,3 %. Na meziročním růstu dovozu se významně podílel růst dovozu základních kovů a elektrických zařízení, naopak klesl dovoz automobilů a subdodávek pro automobilový průmysl.

Z hlediska cenového vývoje ve 3. čtvrtletí dosáhl meziroční celkový deflátor HDP 4,6 %. Objem mzdových nákladů ve 3. čtvrtletí vzrostl meziročně o 8,9 %.

Komentář České národní banky

Podle Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB, zveřejněná data potvrzují, že zotavování české ekonomiky pokračovalo i během léta. Zatímco meziroční tempo hospodářského růstu ve třetím čtvrtletí přirozeně znatelně zvolnilo vlivem vyšší srovnávací základny loňského roku, mezičtvrtletní růst se udržel na vysoké úrovni. Růst HDP byl tažen výhradně domácí poptávkou, především výdaji na konečnou spotřebu domácností i vládních institucí a rovněž přírůstkem stavu zásob. Všechny uvedené složky domácí poptávky přitom v meziročním vyjádření rostly ve srovnání s prognózou rychleji. K pokračujícímu silnému růstu spotřeby domácností přispěly téměř neomezené fungování služeb a obchodu během léta, stejně jako zlepšující se situace na trhu práce a pravděpodobně i postupné rozpouštění úspor nuceně vytvořených během předchozích uzavírek ekonomiky.

Mohlo by vás zajímat: Michal Skořepa: ČNB tlačí na růst úrokových sazeb. Její snaha ještě zesílí!

Svižný růst spotřeby vlády odrážel podle Krále zejména pokračující mimořádné výdaje ve zdravotnictví. Prognóza tvorby hrubého kapitálu se naplnila, v jejím dvouciferném růstu se však dominantně projevoval akcelerující příspěvek rostoucího stavu zásob. Ten byl z velké míry vyvolán nuceným naskladněním nedokončené výroby z důvodu poruch ve fungování mezinárodních výrobních řetězců a související logistice. Investice do fixního kapitálu se naopak ve třetím čtvrtletí utlumily. Vlivem eskalace zmíněných problémů v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích poklesl ve třetím čtvrtletí vývoz zboží a služeb. Růst dovozu naproti tomu zůstal v důsledku solidní dynamiky domácí poptávky v kladných hodnotách. To vedlo k silně zápornému příspěvku čistého vývozu k růstu HDP, který zhruba odpovídal prognóze. 

Mohlo by vás zajímat: Vývoj povinného ručení 2021: Dynamika růstu pojistného výrazně zpomaluje!

Česká ekonomika se v závěru letošního roku bude i nadále podle ředitele sekce měnové ČNB potýkat s obtížemi v dodávkách komponent ze zahraničí, které vedou k omezení výroby zejména v automobilovém průmyslu. To se však – i vlivem bezprostřední fiskální podpory – obejde bez výraznějších negativních dopadů do jiných oblastí ekonomiky. Během první poloviny příštího roku navíc tyto komplikace postupně odezní, což se odrazí v oživení vývozu a následném poměrně svižném obnovení hospodářského růstu.

Zpřísňování protiepidemických opatření nebude mít podle předpokladů prognózy hmatatelné ekonomické dopady. Letos se tak hrubý domácí produkt v souhrnu zvýší o necelá 2 % a v příštích dvou letech jeho růst výrazně zrychlí. Tomu bude nadále napomáhat zvyšující se spotřeba domácností, která těží mimo jiné z utrácení části vynucených úspor i ze svižného mzdového růstu na opětovně se přehřívajícím trhu práce. Investiční aktivita firem bude podpořena solidní zahraniční poptávkou a nedostatkem pracovníků. Porostou i vládní investice. Na předpandemickou úroveň se tuzemská ekonomická aktivita vrátí na konci roku 2022.