Zpráva o globálních rizicích 2023. Co náš čeká a nemine?

V exekutivním shrnutí se konstatuje, pokud jde o rok 2023, že svět čelí řadě rizik, jež jsou jak zcela nová, tak důvěrně známá. Lze se setkat s návratem „starých“ rizik, jako jsou inflace, krize životních nákladů, obchodní války, odliv kapitálu z nově se rozvíjejících zemí, rozšířený sociální neklid, geopolitická konfrontace, přízrak nukleární války. V této souvislosti je ve zprávě prezentována podstatná myšlenka, že jen málo špičkových podnikatelů a politických lídrů této generace s nimi má zkušenosti.

Tato rizika jsou ovšem zesilována poměrně novým vývojem v krajině globálních rizik, včetně neudržitelných úrovní dluhů, nové éry nízkého růstu, nízkých investic z globálního pohledu, deglobalizace, propadu v lidském rozvoji, a to po dekádách jednoznačného pokroku, rychlého neomezovaného rozvoje technologií s dvojím použitím (civilním i vojenským) a rostoucího tlaku na řešení klimatické změny. Ve sledované zprávě se tvrdí, že dohromady tato rizika konvergují a vytvářejí obrys příští dekády, jež bude unikátní, nejistá a turbulentní.   

Mohlo by vás zajímat: Pojistní matematici v Německu očekávají další pohyb cen

Zpráva o globálních rizicích 2023 se opírá především o aktuální přehled o vnímání globálních rizik. WEF oslovilo přes 1200 expertů z akademické, podnikatelské a vládní sféry, ale také zástupce mezinárodních organizací a občanské společnosti. To pak umožnilo využít jejich postoje a pocity a rozčlenit zprávu do tří částí:

• 1. kapitola se týká dopadů současné krize (vymezení globálních rizik, jež by mohla být klíčová v příštích dvou letech),
• 2. kapitola se týká nejzávažnějších globálních rizik, jež se jeví jako pravděpodobná v příštích 10 letech,
• 3. kapitola se koncentruje na střednědobou budoucnost a možnou vícenásobnou krizi,   kdy by propojené dílčí globální krize či problémy mohly vyústit do jedné „polykrize“ kolem roku 2030, charakterizované zvláště nedostatkem přírodních zdrojů.

Mohlo by vás zajímat: Podcast: Životní pojištění Simplea prošlo unikátním vývojem. Co na to ČNB?

Jedním z hlavních výstupů zprávy je sestavení pořadí nejzávažnějších deseti rizik pro příští 2 roky a příštích 10 let:

• pořadí globálních rizik pro příští dva roky: 1. krize životních nákladů, 2. přírodní katastrofy a extrémní klimatické události, 3. geo-ekonomická konfrontace, 4. neúspěch při zmírňování klimatické změny, 5. eroze sociální soudržnosti a společenská polarizace, 6. rozsáhlé škody na životním prostředí, 7. selhání při adaptaci na klimatickou změnu, 8. rozšíření kybernetické kriminality, 9. krize přírodních zdrojů, 10. rozsáhlá nedobrovolná migrace;
• pořadí globálních rizik pro příštích deset let (od roku 2023): 1. selhání při zmírňování klimatické změny, 2. selhání při adaptaci na klimatickou změnu, 3. přírodní katastrofy a extrémní klimatické události, 4. ztráta biologické rozmanitosti a kolaps ekosystému, 5. rozsáhlá nedobrovolná migrace, 6. krize přírodních zdrojů, 7. eroze sociální soudržnosti a společenská polarizace, 8. rozšíření kybernetické kriminality a nejistoty v oblasti kybernetické bezpečnosti, 9. geo-ekonomická konfrontace, 10. rozsáhlé poškození životního prostředí.

Mohlo by vás zajímat: Glosa Ondřeje Kovaříka: Nejasná zpráva o důchodové reformě

Co z toho přehledu vyplývá? Pokud jde o tři nejzávažnější rizika v obou kategoriích, je zcela zřejmé, že v krátkodobém horizontu příštích 2 let převládají ekonomické obavy či rizika, kdežto při pohledu na celou příští dekádu je v popředí obav klimatická změna. Obavy se týkají jak selhání při zmírňování tohoto jevu, tak selhání při adaptaci. Dá se předpokládat, že tato globální rizika souvisejí s tím, do jaké míry umožní stávající globální ekonomická situace či vývoj hospodářství v dalším období naplňovat vytýčené cíle v oblasti boje s klimatickou změnou. Zajímavé jsou i některé posuny v pořadí v krátkodobém horizontu a v příštích 10 letech. Například geo-ekonomická konfrontace je považována za třetí nejzávažnější riziko v příštích 2 letech, ale až deváté nejzávažnější riziko v příštích 10 letech. U nedobrovolné migrace je naopak závažnost rizika nižší v krátkodobém horizontu a mnohem vyšší v příštích 10 letech.

Je nutno ale upozornit, že ve sledované zprávě je kromě toho stanoveno i pořadí 32 nejzávažnějších globálních rizik, a to jak v krátkodobém, tak dlouhodobém horizontu. I zde lze nalézt celou řadu rozdílů, pokud jde o závažnost rizik. Infekční nemoci jsou například v krátkodobém horizontu na místě 20, ale v dlouhodobém na místě 27, použití zbraní hromadného ničení je v krátkodobém horizontu na místě 21, ale v dlouhodobém až na místě 28 a kupříkladu teroristické útoky jsou poměrně překvapivě až na konci žebříčku nejzávažnějších rizik, a to v krátkodobém pohledu na místě 30 a v dlouhodobém na místě 32.