Zpráva o inflaci ČNB: Jak pandemie ovlivňuje ekonomický vývoj?

11.11.2020 Spektrum

Ekonomický vývoj a jeho výhled je zásadním způsobem ovlivňován probíhající pandemií koronaviru. Prognóza je založena na předpokladech o jejím očekávaném vývoji a přijímaných epidemiologických opatřeních, jejichž naplnění podmiňuje výhled hlavních makroekonomických veličin. Restriktivní vliv podzimních vládních nařízení a omezení dosáhne dle předpokladů základního scénáře prognózy vrcholu v listopadu letošního roku. Před Vánoci pak budou tato omezení částečně uvolněna. V průběhu první poloviny roku 2021 se vlivem očekávaného zlepšení epidemické situace opatření dále rozvolní na úroveň z letošního léta.

Inflace se na přelomu roku sníží do tolerančního pásma, na horizontu měnové politiky se vrátí do blízkosti 2% cíle ČNB. Ve třetím čtvrtletí 2020 spotřebitelské ceny vzrostly o 3,3 %, k čemuž přispěla především vysoká jádrová inflace a stále svižný, byť zpomalující růst cen potravin. Růst spotřebitelských cen byl naopak výrazně tlumen pokračujícím propadem cen pohonných hmot. Zvýšená dynamika regulovaných cen se stabilizovala. Na přelomu roku se inflace sníží pod horní hranici tolerančního pásma.

Přispějí k tomu protiinflační poptávkové dopady druhé vlny koronavirové pandemie v podmínkách utlumené zahraniční a zejména domácí ekonomické aktivity. Celkové cenové tlaky však zůstanou ještě po nějakou dobu zvýšené. Vychládající trh práce a utlumený růst mezd budou sice na jedné straně brzdit růst domácích nákladů, to ale bude na druhé straně vyváženo nedávným citelným oslabením kurzu koruny. Inflace tak bude v průběhu příštího roku dále klesat v návaznosti na odeznění vysokého nárůstu tržních cen z počátku letošního roku a posléze i vlivem zmírnění růstu celkových nákladů.

To bude dáno zejména obnoveným posilováním kurzu koruny. Příspěvek domácí ekonomiky k vývoji celkových nákladů se přitom během příštího roku opětovně zvýší v důsledku postupného zotavování tuzemské ekonomické aktivity a s tím související stabilizace trhu práce při odeznívání dopadů pandemie. Na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu příštího a přespříštího roku, se inflace sníží k cíli a v jeho v blízkosti setrvá i po zbytek roku 2022.

Mohlo by vás zajímat: ČAP k 3Q 2020: Předpis smluvního pojistného se navýšil o 3,6 %

Měnověpolitická inflace splyne s celkovou inflací v polovině roku 2021, do té doby budou doznívat v současnosti již jen nepatrné primární dopady změn nepřímých daní. K poklesu inflace z hlediska struktury přispěje zejména snižující se jádrová inflace a v menší míře i zpomalující růst cen potravin. Sníží se také dynamika regulovaných cen v důsledku zvolnění růstu cen elektrické energie a poklesu cen plynu. Naopak propad cen pohonných hmot odrážející předchozí kolaps světových cen ropy odezní.

Hrubý domácí produkt se letos prudce propadne vlivem koronavirové nákazy, v příštím roce jeho růst oživí (Graf I.2). Přestože se po uvolnění většiny epidemiologických omezení během letních měsíců ekonomika částečně nadechla, na podzim hospodářský výkon opět poklesne. Důvodem je silný úder druhé vlny pandemie a znovuzaváděná opatření proti šíření nákazy, a to včetně plošných omezení s nezanedbatelnými ekonomickými dopady. Ekonomický útlum se projevuje zejména v odvětvích tržních i netržních služeb a obchodu, které jsou vládními protiepidemickými opatřeními postiženy mnohem výrazněji než průmysl.

Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Americký prezident a drahé Vánoce Čechů

Ten bude oproti jarní vlně zasažen méně s ohledem na zatím omezené ekonomické dopady cílených protiepidemických opatření v zahraničí a funkční globální dodavatelsko-odběratelské řetězce. Zhoršuje se příjmová situace podniků a domácností a hluboký, byť zřejmě jen dočasný, otřes zaznamenává jejich důvěra v příznivou budoucnost. V letošním roce HDP klesne v úhrnu o více než 7 % s přispěním všech složek poptávky s výjimkou spotřeby vlády. Snížená zahraniční poptávka nepříznivě působí na exportní výkonnost českých podniků, což se promít á do záporného příspěvku čistého vývozu k dynamice HDP. Hluboký útlum domácí i zahraniční hospodářské aktivity spojený s celkově zhoršeným vnímáním ekonomické situace ze strany českých firem se projevuje v poklesu soukromých investic.

Negativní dopady koronavirové pandemie naopak zmírňuje zrychlený růst spotřeby vlády doplněný o stabilizační rozpočtová opatření, která částečně brzdí propad spotřeby domácností. Prognóza předpokládá odeznívání negativních ekonomických dopadů druhé vlny pandemie v průběhu první poloviny příštího roku, kdy se HDP vrátí k růstu v podmínkách zvyšující se zahraniční poptávky. Výkon ekonomiky však předkrizové úrovně nedosáhne ani do konce roku 2022. Uvedený vývoj vyústí ve znatelné ochlazení donedávna ještě výrazně přehřátého trhu práce a nárůst míry nezaměstnanosti. Dynamika mezd zůstane utlumená, a to především v tržních odvětvích.

V příštím roce se obnoví postupné posilování kurzu koruny (Graf I.3). Prognóza kurzu pro čtvrté čtvrtletí 2020 je nastavena na hodnotě 27,2 CZK/EUR. Odráží tak jeho citelné oslabení během podzimu, ke kterému došlo v návaznosti na obrat ve vývoji globálního sentimentu v důsledku nástupu druhé vlny pandemie koronaviru v tuzemsku i dalších evropských zemích. Předpokládané postupné zklidňování epidemické situace v Evropě i v ČR v příštím roce umožní obnovení pozvolného posilování kurzu, který zpevní lehce pod 26 CZK/EUR na konci roku 2022. Dojde k tomu vlivem rozšiřujícího se úrokového diferenciálu v podmínkách oživení zahraniční poptávky a návazně i domácí ekonomické aktivity. Zpevňující kurz koruny v průběhu příštího roku přispěje k návratu inflace na 2% cíl.

S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem v příštím roce (Graf I.4).

Donedávna silně proinflační působení domácí ekonomiky bude v závěru roku výrazně tlumeno aktuálně se zhoršující epidemickou situací, která negativně ovlivní domácí ekonomiku i v nejbližších čtvrtletích.

Předpokládané odeznívání negativních dopadů druhé vlny pandemie v příštích čtvrtletích, inflace stabilizující se následně v blízkosti cíle a pokračující návrat domácí a zahraniční ekonomické aktivity směrem k předkrizovým úrovním pak umožní zahájit postupný nárůst (normalizaci) úrokových sazeb v průběhu příštího roku.

Uvedená trajektorie úrokových sazeb je však podmíněna předpoklady o vývoji epidemické situace a opatření proti šíření nákazy dle základního scénáře prognózy.

Mohlo by vás zajímat: Nebezpečí ze vzduchu: Drony mohou paralyzovat i velké společnosti

Bankovní rada ČNB na listopadovém měnovém jednání jednomyslně ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty základního scénáře prognózy jako výrazná. Významným protiinflačním rizikem je další možné zhoršení průběhu druhé vlny pandemie v tuzemsku a zejména v zahraničí, a to nad rámec základního scénáře. Případná další eskalace pandemie by v mnoha evropských zemích totiž mohla vést k ještě intenzivnějšímu zavádění přísných epidemiologických opatření s významnými ekonomickými dopady. Ty by mohly zahrnovat plošné a dlouhodobé uzavírky ekonomik, což by vedlo k dalšímu zhoršení sentimentu firem i domácností. Do určité míry opačné riziko je spojeno s vývojem domácí fiskální politiky v příštím roce. Nejistotou zůstává skladba nabídkových a poptávkových faktorů, které stojí v pozadí pozorovaného i do budoucna očekávaného domácího a zahraničního cenového vývoje. V poslední době také zesilují nejistoty v souvislosti s vnitropolitickým vývojem v USA a riziko odchodu Spojeného království z Evropské unie bez dohody. Ve světle těchto významných nejistot považuje bankovní rada za pravděpodobné ponechání úrokových sazeb na nízké úrovni po delší dobu, než předpokládá základní scénář prognózy.