Při výhledu na rok 2018 si pokládám jednu zásadní otázku: Čemu se budou pojišťovny v následujících měsících věnovat, a čemu by se naopak věnovat měly? Celý trh se totiž usilovně připravuje na přijetí pro pojišťovny té nejzásadnější evropské směrnice – IDD, která zásadně ovlivní trh distribuce a zvýší kvalifikovanost zprostředkovatelů.
To ale není jediný evropský právní akt, s nímž by se měly pojišťovny letos vypořádat. Další nová „pravidla hry“ přicházejí s GDPR (nařízením upravujícím ochranu osobních údajů)a to krátce po té, co jsme absorbovali Solvency II (směrnicí o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu), MiFID II (směrnicí o trzích finančních nástrojů) či s PRIIPs (nařízením o sdělení klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou) – a mohl bych pokračovat.
Mohlo by vás zajímat: ERV Evropská nově spolupracuje s Českými aeroliniemi
Většina změn bude implementována do českého právního řádu do poloviny roku 2018 a povede k informační lavině. Regulace zahltí nejen pojišťovny, ale také spotřebitele, kteří s nárůstem informačních povinností mají logicky menší ochotu i schopnost je zpracovat. To může vést k nepříjemnému důsledku – namísto toho, aby regulace chránila spotřebitele, zhorší mu podmínky k tomu, aby mohl provádět dobře informovaná rozhodnutí.
Vrátím-li se tedy k odpovědi na úvodní otázku – než aby se pojišťovny v tomto roce zaměřily na rozvoj digitalizace, budou se soustředit na implementaci regulatorních opatření. Ta jdou navíc často proti současným trendům a skutečným potřebám či preferencím spotřebitelů. Např. v řadě odvětví se zcela běžně zavádějí biometrické podpisy, které zrychlují zpracování smluv a zvyšují komfort pro klienty, oproti tomu část evropských regulačních opatření v pojišťovnictví zbytečně lpí na zachování papírové podoby dokumentů.
Mohlo by vás zajímat: Nejčastější hrozby českého internetu v roce 2017?
Přál bych si, aby legislativa dávala pojišťovnám více prostoru pro digitalizaci dokumentů v souvislosti s rozvojem proklientských webových portálů a mobilních aplikací. Ty totiž mohou odbourat volání zákazníka na klientskou linku nebo návštěvu poboček – zákazník si vyřídí to, co potřebuje, on-line z pohodlí domova a kdy se mu to zrovna hodí. Čím lépe budou tyto self-care zóny provázány s digitalizací dokumentů, tím užitečnější pro klienty budou. Rozvoj digitalizace a robotizace v pojišťovnictví ale přináší řadu pozitiv také do rychlosti likvidace pojistných událostí a do oblasti snížení rizik pojistných podvodů, což prospívá celé společnosti, nejen pojišťovnám.
Za Českou asociaci pojišťoven bychom chtěli letos krom připomínkování evropské regulace zahájit intenzivnější debatu s novou vládou o komerčním zdravotním pojištění a o dlouhodobé péči. Podíváme-li se do zahraničí, tato dobrovolná zdravotní pojištění tvoří významnou příjmovou položku rozpočtu a pomáhají zajistit lepší kvalitu zdravotnických služeb. V České republice nic takového nefunguje, což může být do budoucna problém i s ohledem na rostoucí počet lidí závislých na dlouhodobé péči. Podle našeho průzkumu převládá u české veřejnosti pozitivní názor na zavedení komerčního zdravotního připojištění a pojišťovny by mohly v tomto směru nabídnout své know-how pro zajištění udržitelnosti zdravotních i sociálních systémů.
Věřím, že tento rok s velkým „R“ bude nejen o rychle rostoucí regulaci, ale také příležitostí a výzvou pro zkvalitnění prodeje pojistných produktů, zvyšování proklientského přístupu a rozvoje nových segmentů pojištění.
Výkonný ředitel České asociace pojišťoven
Komentáře
Přidat komentář