Sloupek Kateřiny Lhotské: Červnové ozvěny


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Červnové ozvěny

Poslední předprázdninový měsíc jako by předznamenal blížící se letní náladu období dovolených. A podle některých zpráv je zřejmé, jak moc ji někteří lidé potřebují. A neplatí to zdaleka jen pro tuzemce.

Jako třeba v Německu, kde kupříkladu zjistili, že nejrizikovější skupinou na tamních komunikacích jsou chodci. Pohříchu většinou vlastní vinou. Některé záležitosti jsou „tradiční“. Například přecházení na těch nejméně vhodných místech, a navíc bez rozhlédnutí, nebo potácení se za tmy po silnicích ve velmi nenápadném oblečení. Jiné jsou nové. Třeba čumění za chůze do mobilu, nebo odstřižení se od ruchu okolního světa nasazením si sluchátek.

Kvůli čemuž ovšem dotyčný neslyší ani to, co by slyšet měl. Třeba přijíždějící vozidlo. Je zjevné, že je s tím třeba něco dělat. Nejspíš proto se rozhodla německá vláda vpuštěním elektrokoloběžek na chodníky zbavit chodce pocitu bezpečí úplně všude a donutit je tak být ve střehu neustále. Alespoň díky tomu získají „uskakovací“ reflex.  

V Německu zůstaneme. Tamní asociace vytvořila vzorové pojistné podmínky k pojištění kybernetických rizik. Což o to, určitá standardizace není na škodu. Hlavně z pohledu klienta, který se obvykle jen těžko orientuje v tom, že co se u jedné pojišťovny označuje jako „červené“, je u jiné „zelené“ a taky to, že není „zelená“ jako „zelená“. Jen by to ještě chtělo, aby ta šablona taky obsahovala krytí, která jim budou dávat smysl.


Mohlo by vás zajímat: Co přinese přísnější regulace bankovních úvěrů pro malé a střední firmy?


 S kybernetickými riziky souvisí ještě jedna zpráva. Skupina G7 vedená Francií chce prý simulovat hackerské útoky mající zasáhnout hned několik zemí a testovat tak připravenost příslušných institucí jim čelit. Jen aby se nezjistilo, že jejich činnost nebyla útokem nikterak zasažena. To by totiž mohlo taky znamenat, že nebylo co zasáhnout.

V Británii řeší otázku související s pojištěním pro případ terorismu. Jde o rozlišení, která událost teroristickým útokem je a která nikoliv. Zdálo by se, že jde o triviální věc, protože je tu přeci trestně-právní pohled. A tedy, že je třeba se řídit rozhodnutím nějakého státního orgánu. Což může být někdy ovlivněno skutečnostmi nemající vždy věcný a faktický charakter, ale svoji roli sehrává i zájem „politický“. Jak k tomu ale mají přijít ti nešťastní poškození? Ti totiž mají hned dvojí smůlu. Jednak v tom, že se k nějakému takovému útoku nachomýtli a jednak v tom, že když už se jim to stalo, tak že se nenachomýtli k útoku méně „politicky“ citlivému.


Mohlo by vás zajímat: ČSÚ: 13 procent obyvatel Česka nad 15 let má zdravotní postižení


V červnu také proběhla další konference na téma InsurTech. Stalo se z toho „velké“ téma. Jen aby neskončilo jako ty předchozí. Tedy aby všichni nedělali InsurTech především proto, že kdo to nedělá, je divnej. A taky aby se přitom nezapomínalo, že jde o složeninu ze dvou slov „Insurance“ a „Technology“. Zatím jsme totiž viděli až příliš mnoho projektů, které jako by vznikaly podle hesla „musí to být hodně Tech, aby nebylo vidět, že tomu chybí Insur“.

A okénko do historie… 28. června 1919, tedy před sto lety, byla podepsána Versaillská mírová smlouva. I když mírová… To si mysleli lidé tenkrát. Během příštích dvaceti let se totiž ukázalo, že šlo jen o cár papíru, ze kterého si jeden ze signatářů nedělal vůbec těžkou hlavu a další se báli mu připomínat, že by si ji dělat měl. Následky tohoto přístupu jsou notoricky známé…

Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články