Aktuálně z německého pojišťovnictví: Bude mít očkování vliv na podobu sazeb?

Pojišťovací sektor překvapilo vystoupení šéfa pojišťovací skupiny R+V Norberta Rollingera, který uvedl, že v pojišťovnictví bude třeba dříve či později zvážit, zda možná nerozlišovat sazby podle statusu očkování. Tím pádem se diskuze o očkování, která probíhá v celé společnosti, dostala i do pojišťovnictví. Již delší dobu se němečtí politici přou o povinnost se nechat očkovat a zda očkované osoby mají být v určitých situacích, například při návštěvě restaurace, v lepším postavení než neočkované osoby. Pojišťovací sektor se do této diskuze, pokud to bylo možné, veřejně nezapojoval. Pojišťovny nabídly svým zaměstnancům očkování, nikdo ze zaměstnanců nebyl ale k ničemu nucen nebo při odmítnutí se očkovat se nedostal do nějakého horšího postavení oproti očkovaným osobám. Předpokládá se, že tato debata bude v budoucnu pokračovat.   

Mohlo by vás zajímat: Pillow: Vylepšené pojištění osob se špičkovým ratingem  

Dalším diskuzním tématem je v Německu tzv. embedded insurance. Také v tomto případě se jedná o budoucnost pojišťovnictví. Pojišťovny, jako je například Ergo, AXA nebo Allianz, nechtějí pouze zvyšovat všeobecnou spokojenost klientů, nýbrž chtějí plnit často komplexní požadavky svých klientů prostřednictvím vhodných řešení. V této souvislosti je prezentována i definice pojištění nazvaného v angličtině „embedded insurance“ (v němčině „eingebettete Versicherung“ – česky např. „vestavěné/vložené pojištění“), kterým se rozumí cenově dostupné, důležité a personalizované pojistné produkty, které se naprosto jednoduše a nekomplikovaně prodávají pomocí elektronických zařízení společnostmi, které nejsou pojistiteli, přímo konečným klientům.

Je rovněž zapotřebí upozornit, že existují různé další definice, resp. vysvětlení, tohoto relativně nového pojmu aspoň co se týče pojišťovnictví. V pojišťovnictví se dlouho hovořilo o tom, že pojištění se prodává, nikoli nakupuje. Tzv. embedded insurance je strategická hra, která by mohla způsobit, že opak se stane pravdou. O takové pojištění jde například tehdy, když digitální nepojišťovací společnost dá pojišťovací produkt do svazku s jiným produktem (pojištění motorového vozidla, když se kupuje nové vozidlo).  Toto pojištění prezentuje podle některých expertů budoucnost distribuce, protože umožňuje podnikům uspokojovat průběžně potřeby klientů produkty a službami, které hledají, a to tehdy, když je hledají.[1]

Mohlo by vás zajímat: Inflace přehledně. Neukrajuje jen z úspor, ovlivňuje i pojištění nebo dluhy

Podle redakce VWH se toto pojištění stalo tichým nositelem naděje. Nebezpečí spočívá na druhé straně v tom, že „embedded insurance“ činí klasické pojistitele a jejich produkty neviditelnými. Kontakt ke klientovi se mění zásadně. K pulzu doby patří také další politický vývoj a otázky týkající se reakce pojistitelé, resp. toho, na co by se měli pojistitelé připravit. Pojistitelé se dívají na výsledky německých voleb z hlediska toho, co přijde nebo co by mohlo přijít. Ve volebním boji rezonovala otázka zabezpečení na stáří jen málo. Pojištění nebylo vůbec žádným faktorem. K tomu se přidávají otázky, jak drahá budou opatření reagující na změnu klimatu nebo jak se bude vyvíjet situace po koronavirové krizi.

Předmětem úvah jsou i některé otázky, jež přesahují hranice oboru. Jednou z nich je, kolik Lehmana[2] vězí v čínské realitní společnosti Evergrande. V tomto případě čas prý tlačí. Přehled ratingové agentury Morningstar, zaměřené na fondy, ukazuje, že 47 % z celkových dluhů Evergrande ve výši přes 300 mld. USD bude splatných ještě v tomto roce. Ovšem je nutno upozornit, že tento koncern je zadlužen především v tuzemsku, tedy v Číně. Koncern je minimálně propojen s globálními finančními trhy. Podle ratingové agentury S&P připadá na zahraniční věřitele „pouhých“ 20 mld. USD z celkových více než 300 mld. dluhů Evergrande. Redakce VWH v závěru článku prezentuje názor expertů, že potenciální přímé dopady úpadku společnosti Evergrande na globální finanční trhy by měly být omezené. K tomu je ovšem účelné dodat, že je danými experty vynechán zásadní dopad možného úpadku, a to na čínskou ekonomiku a přes ni na světový obchod a hospodářství.

Mohlo by vás zajímat: Alkohol a doprava? Nesporně nebezpečná kombinace

Interview s Norbertem Rollingerem přineslo i další zajímavé myšlenky. Šéf pojišťovací skupiny R+V například uvedl, že:

• ho udivuje, že se projevuje určitá „únava společnosti“ z očkování. Neočkovaní by měli mít strach ze čtvrté vlny. „Lidé, kteří se nechali očkovat, již nepřijmou, že opětně zemi zastavíme“ (rozumí se tím lockdown). Existuje jeden prostředek proti pandemii a tím je očkování. Všichni bychom se měli ze solidarity k jiným lidem nechat očkovat,
• ten, kdo odmítá očkování, projevuje sociálně škodlivé chování, pokud ovšem neexistují patřičné zdravotní důvody,
• jde nakonec o náklady celého společenství. Jestliže někdo skončí kvůli COVID-19 na jednotce intenzivní péče, je to značně dražší než očkování. Již nyní mohou zdravotní pojišťovny v sazbách rozlišovat mezi kuřáky a nekuřáky,
• v pojišťovnictví bude třeba dříve či později zvážit, zda možná nerozlišovat sazby podle statusu očkování. Kdy se tak stane, to odvisí od toho, jak ještě dlouho si nechá mlčící většina očkovaných „tancovat na nose“ neústupnými odmítači očkování.

Celé interview v německém jazyce, které nesporně stojí za přečtení, je k dispozici ZDE.

[1] Např. https://medium.com/radicle/embedded-insurance-where-insurance-is-bought-not-sold-9efef896a4e9
[2] Má se na mysli americká investiční banka Lehman Brothers. Dne 15. září 2008 tato banka požádala o bankrotovou ochranu před věřiteli. Pád této banky se stal symbolem globální finanční krize. Byl to také největší bankrot v dějinách USA.