Na Slovensku hrozí 8% zdanění neživotního pojištění

V roce 2012 zavedlo slovenské Ministerstvo financí nepřímý 4% odvod z podnikání regulovaných sektorů. Vzhledem k tehdejšímu argumentu dočasné ekonomické podpory státu v době finanční krize, na tento dočasný odvod pojišťovny přistoupily s tím, že se jedná pouze o tříletou platnost a s rokem 2016 jeho platnost vyprší.

Slovenská vláda se nyní rozhodla tento nepřímý odvod nejen nezrušit, ale dokonce zdvojnásobit a to pro celý segment neživotního pojištění. Slovenská asociace pojišťoven se proti této iniciativě rezolutně postavila a uvedla, že povede ke zdražení produktů.

Ministerstvo financí SR navrhovanou změnu odůvodňuje potřebou „zabezpečení konsolidace veřejných financí a posílení aktivní úlohy státu v rozvoji hospodářství“. SLASPO opakovaně zdůrazňuje, že pojišťovnictví nepatří mezi typické regulované odvětví, protože podnikání v tomto sektoru je plně liberalizované a nepodléhá speciálním regulacím cen za poskytované služby.

Pojišťovnictví by podle nového znění zákona mělo podléhat krom nepřímých odvodů z podnikání v regulovaných odvětvích i dalšímu nepřímému odvodu a to ve výši 8 % z přijatého pojistného. Spolu s nároky, které klade na pojišťovny aplikace nové regulace Solvency II, tak dochází k významnému zvýšení nároků a to může způsobit urychlené rozhodování mateřských společností, aby své dceřiné společnosti transformovaly na Slovensku na pobočky.

Návrh zákona, mění a doplňuje zákon č. 39/2015 sbírky, kterým navrhuje odvod 8 % z přijatého pojistného v rámci veškerých odvětví neživotného pojištění.

To SLASPO kategoricky odmítá a v šestistránkovém vyjádření předkládá své argumenty týkající se zamýšlených kroků.

Zdanění v rozporu s OECD

Návrh je v rozporu s pravidly férového zdanění, jak je definuje OECD, protože namísto standardního aplikování příslušných právních norem (zákon o dani z příjmu) aplikuje daň přímo na výnosy společnosti, bez zohlednění oprávněných nákladů určených předcházejícím zákonem o dani z příjmu.

Diskriminace

Návrh je diskriminační, protože je aplikován na jeden sektor (odvětví neživotního pojištění) bez prokázání existence relevantních nákladů (negativních jevů) vyvolaných tímto sektorem, které by měla pokrývat.

Dvojí daně

Splňuje definici dvojího zdanění, které bylo i v SR identifikované jako nežádoucí.

Snížení transparentnosti a solventnosti

Zákon bude mít vliv na snížení transparentnost legislativního a daňového prostředí a rovněž na solventnost pojišťoven. Navrhovaná úprava je navíc v rozporu se samotným zákonem o pojišťovnictví a znemožňuje tak pojišťovnám v důsledku významných jednostranných změn tržních podmínek vykonávat svou činnost v souladu nařízením, podle kterého jsou pojišťovny povinné při výkonu své činnosti postupovat obezřetně. Některé segmenty neživotního pojištění jsou už teď při dodržení všech pravidel podle regulace Solvenci II na hranici udržitelnosti (například pojištění motorových vozidel), takže zavedení dodatečného odvodu může vést k rozkladu tržního prostředí.

Likvidace pojišťoven

Zavedení nepřímých odvodů by mohlo navíc způsobit likvidaci pojišťoven s modelem založeným pouze na neživotním pojištění.

Růst nákladů

Odhadovaný nárůst nákladů při rozšíření působnosti odvodu části neživotního pojištění by silně ovlivnil náklady pojišťoven. Při pojistném na úrovni 650 milionů eur, by 8% odvod znamenal hodnotu 52 milionů euro. S technickým výsledkem celého odvětví neživotního pojištění SR v roce 2015, který dosáhl hodnoty 43 milionů euro, by takovýto dodatečný náklad znamenal generované ztráty v celém odvětví neživotního pojištění. Tato situace by v prostředí Solvenci II znamenala kritické riziko a donutila pojišťovny navyšovat pojistné ve všech segmentech.

Krom zmíněného poukazuje Slovenská asociace pojišťoven i na možnost nepříznivého ovlivnění HDP země, rozpor s programovým prohlášením vlády a vliv na zaměstnanost.

Jinde v Evropě

Podobné snahy o ukrojení zisků pojišťoven ve prospěch státní kasy jsou v Evropě běžné. Například ve Velké Británii odvádí pojišťovny 9,5 % z neživotních produktů. V Německu má každý neživotní produkt svou vlastní nepřímou daň. Například pojištění přerušení provozu je zatěžkáno až 22% daní. V Itálii se rovněž daň různí, většinou se však pohybuje kolem 21 %.

Evropské země s nepřímou daní v neživotním pojištění

Česká Republika je v této oblasti evropskou světlou výjimkou. Na rozdíl od drtivé většiny zemí EU se v ČR odvádí pouze 3 % z pojištění motorových vozidel, což je ve srovnání s Finskem, kde je tato daň 24 %, velmi příznivé.

SLASPO bude proti návrhu jistě ještě tvrdě bojovat spolu s dalšími dotčenými segmenty trhu.

Kompletní vyjádření SLASPO si můžete přečíst zde.