Německo prošlo dosavadní bitvou s pandemií relativně dobře. V porovnání různých evropských zemí mělo třetí nejnižší počty nakažených a pátý nejnižší počet úmrtí. To je pozoruhodný výsledek, neboť Německo má druhou nejstarší populaci v Evropě. A to podle vedoucího ústavu WIP Franka Wilda představuje samozřejmě nadprůměrné riziko.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Další „poslední“ varování
Především země s vysokým podílem ambulantně ošetřovaných nemocných, kteří trpěli diagnózou covid-19, jako byly Dánsko, Nizozemsko a Německo, zaznamenaly podstatně méně smrtelných případů v porovnání s jinými. Tato nová data podporují tezi WIP z července 2020, podle níž může výkonná síť praktických lékařů vypomoci v tom, aby se pacienti vyhnuli riziku těžkých infekcí od jiných občanů, kteří byli kvůli nim hospitalizováni. Praktičtí lékaři mohou svojí péčí a důsledným sledováním vývoje nemoci řadu lidí od pobytu v nemocnici uchránit.
K tomu profitovalo Německo v nejvypjatějších obdobích druhé a třetí vlny pandemie z toho, že disponuje nejvyšším počtem lůžek intenzivní péče. Zatímco na jeho území počet těchto vysoce specializovaných lůžek pro pacienty s covid-19 zpravidla stačil, v některých jiných zemích museli lékaři improvizovat a shánět dodatečné kapacity.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Skanzen Evropa. Nemoci eurozóny Evropská centrální banka nevyléčí
Lépe než v ostatních zemích údajně fungovala podle studie i ochrana klientů a ošetřujícího personálu ve stacionárních pečovatelských zařízeních pro závislé a seniory. Tyto druhy institucí patřily ve všech evropských zemích k těm nejnáchylnějším k šíření nákazy koronavirem. Podíl smrtelných případů v pečovatelských zařízeních na celkovém počtu zemřelých na covid-19 byl například v Belgii, Nizozemsku nebo v Irsku přes 50 %, zatímco v Německu činila kvóta ve stejném období 28 % zemřelých osob v pečovatelských ústavech a domovech seniorů.
Komentáře
Přidat komentář