Česká národní banka reaguje na ZDPZ: Předsmluvní informační povinnosti


			Česká národní banka reaguje na ZDPZ: Předsmluvní informační povinnosti

Česká národní banka vydala v září reakci na časté dotazy, které se týkaly zákona o distribuci pojištění a zajištění. ČNB upozorňuje, že odpovědi vyjadřují názor pracovníků České národní banky. Bankovní rada České národní banky případně může zaujmout odlišný názor. Současně také ČNB upozorňuje, že na základě diskuse v rámci EIOPA, a případně i z dalších důvodů, může dojít ke změně předkládaných odpovědí. V tom případě poskytne Česká národní banka dotčeným osobám vždy dostatečný čas pro přizpůsobení. V dnešním článku se podívejme, jak ČNB nahlíží na téma – Předsmluvní informační povinnosti.

Má PZ, který provozuje činnost jako vázaný zástupce samostatného zprostředkovatele, povinnost informovat zákazníka před sjednáním pojištění o adrese sídla zastoupeného? 


Mohlo by vás zajímat: Martin Rotkovský: Změna zdanění rezerv nemusí být v souladu s platnými zákony


Pokud lze zastoupeného jednoznačně ztotožnit na základě jména, příjmení a vazby na vázaného zástupce, není nutné jeho adresu přímo uvádět. Pouze při shodě jmen je to nutné s ohledem na povinnost komunikovat nezavádějícím způsobem.

Podle čl. 18(a)(i) směrnice IDD mají členské státy povinnost zajistit, aby zprostředkovatel pojištění sdělil zákazníkovi s dostatečným předstihem před uzavřením pojistné smlouvy svou totožnost, adresu a skutečnost, že je zprostředkovatelem pojištění.

V návaznosti na to ZDPZ v § 88 odst. 1 stanoví pojišťovacímu zprostředkovateli povinnost sdělit zákazníkovi před sjednáním pojištění své jméno, adresu svého sídla, dále skutečnost, že je pojišťovacím zprostředkovatelem, a postavení, v jakém provozuje činnost zprostředkování pojištění. V písm. d) tohoto ustanovení se dále uvádí povinnost sdělit zákazníkovi jméno zastoupeného.


Mohlo by vás zajímat: Marek Orawski: Pojišťovna nerostla tak rychle, jak jsme předpokládali


Vzhledem k tomu, že primární odpovědnost za jednání vázaného zástupce má zastoupený, je nepochybné, že zákazník by měl znát totožnost zastoupeného, a to i s ohledem na případné spory vyplývající ze zprostředkovatelské činnosti. V tomto ohledu lze konstatovat, že v případech, kdy jeho totožnost je bez dalšího zřejmá, zejména proto, že již podle jména zastoupeného a podle registrované vazby vázaného zástupce na zastoupeného lze tohoto zastoupeného v registru subjektů regulovaných Českou národní bankou („ČNB“) jednoznačně ztotožnit, není třeba sídlo zastoupeného v komunikaci se zákazníkem výslovně uvádět.

Pouze pokud by mohla např. z důvodu shody jména zastoupeného s jinou osobou činnou na finančním trhu vyvstat pochybnost o tom, koho vázaný zástupce zastupuje, je nutné, aby v rámci povinnosti komunikovat nezavádějícím a jasným způsobem a jednat se zákazníkem s odbornou péčí uvedl tento vázaný zástupce také další identifikační údaj zastoupeného, např. jeho sídlo.


Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Říjnové ozvěny


Má distributor pojištění povinnost informovat zákazníky před uzavřením pojistné smlouvy o tom, zda poskytuje radu podle § 78 ZDPZ? 

Tato povinnost vyplývá pro pojišťovny, jedná-li se o životní pojištění, přímo z § 85 písm. f) ZDPZ, a pro pojišťovací zprostředkovatele distribuující životní pojištění z § 90 odst. 4 a 5 ZDPZ. V ostatních případech informuje distributor o tom, že poskytuje radu, v souladu s § 78 odst. 3 ZDPZ, tedy v případě dobrovolné rady. Vzhledem k tomu, že v ZDPZ je, oproti směrnici IDD, poskytnutí doporučení ve smyslu § 77 ZDPZ povinné vždy a je nedílnou součástí distribuce pojištění, výslovná povinnost informovat zákazníka, že je mu poskytována rada, se týká jen situace, kdy dochází k poskytování rady ve smyslu § 78 ZDPZ.


Mohlo by vás zajímat: Dušan Šídlo: InsurTech v Česku přehledně...


ZDPZ v rámci předsmluvní informační povinnosti pojišťovně tuto povinnost stanoví pro životní pojištění v § 85 písm. f). Informování zákazníků o poskytování rady vyplývá také z § 90 odst. 4 a 5 ZDPZ, je-li životní pojištění zprostředkováváno pojišťovacím zprostředkovatelem.

Pokud bude distributor poskytovat dobrovolně radu v rozsahu § 78 ZDPZ a nejedná se o životní pojištění (kde se uplatní § 85 písm. f) ZDPZ), je předpoklad, že o tom zákazníka informuje, vyjádřen v § 78 odst. 3 ZDPZ. Toto ustanovení zní: „informuje-li pojišťovací zprostředkovatel před sjednáním nebo podstatnou změnou jiného než rezervotvorného pojištění zákazníka o tom, že poskytuje radu týkající se vhodnosti těchto právních jednání pro zákazníka, odstavec 2 se použije obdobně.“ V tomto případě nejde o předsmluvní informační povinnost, ale daná informace je fakticky předána dobrovolným sdělením distributora, že poskytuje radu.


Mohlo by vás zajímat: Zemětřesení v PRVNÍ KLUBOVÉ pojišťovně. Kdo se stal majitelem?


Distributor pojištění je povinen komunikovat se zákazníkem jednoznačně, jasně a výstižně a naopak nekomunikovat klamavě či zavádějícím způsobem (§ 73 ZDPZ), a to i ohledně poskytovaných služeb či jednání se zákazníkem vůbec. Je rovněž povinen jednat transparentně a čestně (§ 72 odst. 1 ZDPZ), což také znamená jednat tak, aby bylo zákazníkovi v pochybnostech zřejmé, v jakém rozsahu mu službu (zda jen doporučení, nebo i radu) poskytuje. Tyto požadavky se použijí zejména na dobrovolné sdělení podle § 78 odst. 3 ZDPZ.

V právní úpravě ČR je poskytnutí doporučení nedílnou součástí distribuce pojištění jakožto pravidlo jednání a výslovná informační povinnost se tedy týká jen situace, kdy dochází k poskytování rady ve smyslu § 78 ZDPZ. Z tohoto pojetí také vyplývá, že i když distributor zákazníka neinformuje o tom, že poskytuje radu, poskytuje v každém případě doporučení na základě informací od zákazníka podle § 77 odst. 2, které představuje určitou formu poradenství a jako povinný standard vyplývá ze zákona.


Mohlo by vás zajímat: Vladimír Bezděk: Technické rezervy jsou primárně peníze klientů


Má PZ povinnost informovat zákazníka před sjednáním pojištění o způsobu, jakým lze ověřit jeho zápis v registru?

Vzhledem k tomu, že registr je dostupný online na internetových stránkách ČNB, postačuje uvedení konkrétní internetové adresy tohoto registru. Návod na ověření (postup) lze doporučit jako dobrou praxi tam, kde z komunikace se zákazníkem vyplývá, že vyhledávání na internetu dostatečně neovládá.

Dle článku 18 písm. a) bod iv) směrnice IDD mají členské státy zajistit, aby zprostředkovatel pojištění sdělil zákazníkovi s dostatečným předstihem před uzavřením pojistné smlouvy rejstřík, v němž je zapsán, a prostředky pro ověření, že je registrován.

ZDPZ ukládá PZ v § 88 odst. 1 písm. b) povinnost sdělit zákazníkovi označení registru, v němž je zapsán, ale nikoliv způsob, jakým lze tento zápis ověřit, protože to vyplývá z veřejné povahy daného registru.


Mohlo by vás zajímat: ČNB: První výsledky odborných zkoušek podle ZDPZ


Účelem uvedeného ustanovení IDD je umožnit zákazníkovi ověřit si zápis daného PZ v registru, což bude zpravidla možné při naplnění povinnosti stanovené v § 88 odst. 1 písm. a) ZDPZ, tedy uvedením jména a adresy sídla daného PZ. Registr, v němž je PZ zapsán, by měl být označen určitě, tedy nejen obecně např. odkazem na internetové stránky ČNB, nýbrž konkrétně na adresu registru PZ (https://www.cnb.cz/cnb/jerrs). Vzhledem k tomu, že jde o veřejný registr dostupný na internetu, je způsob ověření registrace zřejmý bez dalšího, nicméně s ohledem na požadavek na jasné, výstižné a nezavádějící informace (§ 73 odst. 1 a 2 ZDPZ) lze jako dobrou praxi doporučit, aby byla zákazníkům poskytnuta informace o způsobu/prostředcích ověření zápisu do registru tam, kde z komunikace se zákazníkem vyplývá, že vyhledávání na internetu dostatečně neovládá.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články