Nově by měly být technické rezerv pojišťoven tvořené podle zákona upravujícího pojišťovnictví. Tedy pro účely zdanění, resp. pro daňovou uznatelnost, by byly použity technické rezervy podle směrnice Solvency II, namísto dosud používaných účetních technických rezerv. Vláda tento návrh připravila, aniž by vzala v potaz připomínky České národní banky, České asociace pojišťoven, ekonomů a dalších odborníků.
Mohlo by vás zajímat: Nulová tolerance alkoholu by mohla na silnicích ročně zachránit až 5000 životů
„Od počátku, kdy byl návrh na změnu zdanění technických rezerv pojišťoven ministerstvem financí navržen, upozorňujeme spolu s odborníky, ekonomy a právníky na to, že se jedná o špatné a škodlivé opatření, které trestá obezřetné pojišťovny, snižuje jejich připravenost na velké katastrofické škody a především se negativně a přímo dotkne klientů životního pojištění. Schválený návrh je špatný i pro státní rozpočet, protože sice znamená jednorázový výnos 10 miliard, ale v podstatě vykrádá část daňových příjmů od pojišťoven pro příští vlády,“ řekl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
„Nezbývá nám než vzít na vědomí toto politické rozhodnutí, které ale plyne z nepochopení systému rezerv v pojišťovnách ze strany ministerstva financí, které stále nerozumí, že rezervy pojišťoven jsou ve skutečnosti závazky vůči klientům. Je nám líto, že k návrhu neproběhly odborné diskuse a nebyly upraveny ani zjevné chyby v zákoně. Pojišťovny nabízely státu jinou možnost, tedy zákonem vázané investice do dostupného bydlení a infrastruktury sociálních služeb ve výši 10 miliard korun. Upřímně nás překvapilo, že o to nikdo neprojevil žádný zájem,“ dodal Jan Matoušek.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Jak dopadly zátěžové testy českých pojišťoven?
Daňový balíček si vzala na paškál řada opozičních poslanců. Překvapivě jej však tvrdě kritizoval populista Tomio Okamura. „Vláda chce zdanit rezervy pojišťoven a současně odmítá zdanit nejtěžší formy hazardu, a místo nich více zdaňuje neškodné losy. O vyšších poplatcích do katastru nemovitostí ani nemluvě. Co tím chce vláda a ministerstvo financí říct? Z toho se dá vyčíst jediné, zoufale potřebujeme vaše peníze a vezmeme si je všude, kde k tomu máme reálnou šanci. To je poselství vlády hnutí ANO, ČSSD a KSČM,“ uvedl rozhořčeně předseda hnutí SPD.
Poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek položil otázku, jaký je rozpočtový dopad vůči vládnímu návrhu. „Já se přiznám bez mučení, a to se mi nestává často, že bych nedokázal rozpočtový dopad spočítat s přesností na plus minus deset patnáct procent, ale tady to prostě opravdu neumím. Nevím, týká se to podrozvahových účtů, ke kterým nemám přístup, ale prostě rozpočtový dopad spočítat nedokážu . Na Miroslava Kalouska navázal poslanec ODS Zbyněk Stanjura, podle něj by schválení senátního návrhu přineslo nejmenší rozpočtové ztráty a zabránilo by dvojitému zdanění. „Myslím si, že je dobře, že Senát na to upozornil. Je to jeden z důvodů, proč budeme daňový balíček napadat u Ústavního soudu. Nemůžete říct, že jste nebyli varováni. To už není debata o tom, jestli ano, nebo ne. Není to ani debata o tom, jestli životní pojištění ne a neživotní ano. Je to mnohem subtilnější debata a jsem zvědavý, jestli je paní ministryně schopná nám vůbec říct zmíněný rozpočtový dopad.“
Mohlo by vás zajímat: Novinky v regulaci finančního poradenství: Na co se připravit?
Ministryně financí Alena Schillerová vysvětlovala, proč byl senátní návrh úpravy zdanění technických rezerv nepřijatelný. „Senátní pozměňovací návrh předkládá vlastní upravenou podobu zdaňování technických rezerv v pojišťovnictví. Pozměňovací návrh doplňuje novou úpravu zdanění technických rezerv v pojišťovnictví o některé technické úpravy týkající se konkrétních položek technických rezerv. Právní úprava obsažená v pozměňovacím návrhu je však v některých částech značně obecná a pracuje s položkami, které v účetnictví nemusí být vždy vykazovány samostatně. Aplikace této úpravy by tedy byla velmi obtížná a komplikovala by daňovou správu v oblasti rezerv v pojišťovnictví a téměř znemožňovala daňovou kontrolu. Popírá tedy smysl zavedení nové úpravy zdanění technických rezerv. Důsledkem by byly i značné rozpočtové dopady, řádově miliardy korun,“ řekla ministryně financí.
Podle Aleny Schillerové Ministerstvo financí neurčuje, v jaké výši mají pojišťovny účetní technické rezervy tvořit. Pouze vybírá ze dvou způsobů výpočtu ten, který bude vhodnější a objektivnější pro daňové účely. Nejedná se o nové zdanění technických rezerv pojišťoven, ale pouze o změnu metody stanovení výše jejich daňové uznatelnosti, a to objektivnějším způsobem. Podstatou tvorby a daňové uznatelnosti rezerv je podle ministryně financí časový posun vykázání a daňové uznatelnosti nákladů, resp. daňových výdajů, a to k dřívějšímu okamžiku, než ve kterém takový náklad skutečně vznikne. Změna daňové uznatelnosti rezerv je tedy podle ní neutrální z hlediska celkové výše daně za všechna období, pro která je daná rezerva tvořena, protože daňově uznatelné jsou ve výsledku pouze skutečně vzniklé výdaje.
Mohlo by vás zajímat: INSIA: Nová komunikace s klientem. Personalizované video s přehledem pojištění
„Vzhledem k tomu, že je tento záměr veřejně znám už od června 2018, kdy bylo publikováno programové prohlášením vlády, a že předpokládaná účinnost by měla nastat v roce 2020 a související fiskální efekt se poprvé projeví až v roce 2021, přičemž návrh počítá s rozložením dopadu této změny až do roku 2022, jedná se téměř o 4 roky, které měly pojišťovny na přípravu. V této souvislosti bych také ráda připomněla, že už v dnešní době pojišťovny počítají výši rezerv podle způsobu Solvency II, a to pro regulatorní účely. Takže o novou administrativní zátěž se skutečně nejedná,“ podotkla ministryně financí.
„Dáváme tím do pořádku jedno vylobované privilegium. Dnes mají pojišťovny určitou volnost v tom, jakou metodu si zvolí při vytváření daňově uznatelných rezerv a o kolik si tak sníží základ daně v určitém období. To jim dává prostor k daňové optimalizaci skrze odkládání zdanění, který nemá žádný jiný sektor. Odstraněním této nesystémové ‚sektorové daňové výjimky‘ pojišťovny přiblížíme podmínkám, ve kterých podnikají ostatní korporace z jiných odvětví naší ekonomiky,“ vysvětlovala Alena Schillerová.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Globální klimatický tunel
Už dříve se pojišťovny ohradily proti argumentu, že mají neodůvodněné daňové výhody, nepřijímají argument o vylobované výjimce, který je dáván do souvislosti s úpravou zdanění v roce 1999. Změna v roce 1999 se podle nich nikdy netýkala životního pojištění. U životních pojistek byly rezervy vždy plně daňově uznatelné. Navíc, za posledních 15 let tvořily pojišťovny u neživotního pojištění rezervy v souladu s limity, které platily i před rokem 1999.
„Pojišťovny nemají a ani nemohou mít pro tvorbu rezerv stejná pravidla, jako ostatní podnikatelské subjekty, protože se jedná o závazky vůči jejich klientům, nikoliv odložené peníze, jak je tomu u ostatních podnikatelů," konstatoval v průběhu podzimu výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek a uvedl: „Systém účtování o rezervách je celoevropský, je regulován příslušnou směrnicí 91/974/EHS, ale i českým zákonem a vyhláškou. Pro pojišťovny nevzniká žádná výhoda, naopak, po případném přijetí návrhu zákona by byly proti ostatním sektorům znevýhodněny, protože například nemohou účtovat o výnosech příštích období. Nová pravidla u životního pojištění dokonce budou znamenat předem zdanění budoucích zisků, kterých pojišťovna ani nemusí dosáhnout. Podobné pravidlo neplatí v žádném jiném podnikání.“
V souvislosti se zdaněním rezerv na životní pojištění, tedy peněz připravených pro výplaty klientů, tak pojišťovny očekávají, že dojde k poklesu výnosů z těchto prostředků, které jsou připisovány klientovi. Pokud jde o důsledky pro neživotní pojištění, Jan Matoušek doplnil: „Pokud by nastaly v budoucnu velké přírodní katastrofy, jako byly povodně v roce 2002, pojišťovny budou muset na nastalé škody vytvářet rezervy. Důsledkem nových pravidel by tedy bylo, že část takových rezerv v řádu desítek miliard stát nově zdaní a vydělá tak na neštěstí svých občanů.“
Sněmovna také schválila, že od příštího roku se zvýší spotřební daň z tabákových výrobků a lihovin, vzroste i zdanění loterií. Poplatek za vklad do katastru nemovitostí se zdvojnásobí na 2000 korun.
Komentáře
Přidat komentář