Změna zdanění rezerv prošla třetím čtením. Byl porušen zákon?

Nově by měly být technické rezerv pojišťoven tvořené podle zákona upravujícího pojišťovnictví. Tedy pro účely zdanění, resp. pro daňovou uznatelnost, by byly použity technické rezervy podle směrnice Solvency II, namísto dosud používaných účetních technických rezerv. Vláda tento návrh připravila, aniž by vzala v potaz připomínky České národní banky, České asociace pojišťoven, ekonomů a dalších odborníků. Dokonce i rozpočtový výbor Sněmovny po druhém čtení usoudil, že změna je příliš omezující, a o jeden hlas doporučil Sněmovně ke schválení pozměňovací návrh, kterým se z připravovaného daňového balíčku vylučují rezervy na životní pojištění. To se však nestalo a změna v oblasti zdanění technických rezerv u životního pojištění zůstala součástí schváleného balíčku.

Mohlo by vás zajímat: Martin Rotkovský: Hybatelem vývoje životního pojištění je demografie

Třetí čtení provázel ve Sněmovně poměrně kontroverzní krok, který by mohl ještě výsledek ovlivnit. ANO a ČSSD, za pomoci komunistů, totiž vědomě porušily zákon o jednacím řádu dolní komory. Koalice si odhlasovala ukončení probíhající rozpravy k daňovému balíčku a rovnou se přešlo k hlasování. To je protizákonné. Koalice spoléhá na situace z před dvou let, kdy obstrukce opozice blokovaly přijetí zákona k EET. Tehdejší vládní strany, stejně jako v aktuálním případě, prosadily, že už bylo dost debat a že nastal čas hlasovat. O tom, zda elektronická evidence tržeb bude v platnosti, nakonec rozhodoval Ústavní soud. A ten tehdy celou situaci rozhodnul šalamounsky. „Omezení, respektive ukončení rozpravy o návrhu přezkoumávaného zákona ve třetím čtení, nebylo provedeno v souladu se zákonem (konkrétně v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny, když sama ústava ani jiná část ústavního pořádku v tomto ohledu podrobnosti nestanoví). Ústavní soud však neshledal, že by došlo k porušení práv opozice či principů demokratického právního státu na poli ‚parlamentního‘ práva obecně, resp. v takto tvrzené intenzitě,“ uvedli v roce 2017 ústavní soudci, kteří tímto krokem vdechli EET život.

„Chtěl jsem upozornit na to, že je tady riziko, že Ústavní soud shledá daňový balíček protiústavní nebo v rozporu se zákonem. Ústavní soud podobnou situaci už jednou posuzoval. A myslím si, že by bylo fér si tohle riziko tady nahlas říci, protože se asi všichni chceme vyvarovat situace, kdy tabákové firmy, alkoholické firmy a herny budou žalovat Českou republiku, aby vrátila nelegálně vybrané peníze a my jim z peněz daňových poplatníků platili nějaké odškodnění. Takže když už se dělá změna daní, tak by se měla dělat pořádně tak, aby to nedopadlo jako s církevními restitucemi, kde jsme vás upozornili, že tam dochází k porušení Ústavy a skutečně Ústavní soud to zrušil,“ shrnul celou situaci poslanec pirátů Jakub Michálek. 

Mohlo by vás zajímat: Dušan Šídlo: InsurTech v Česku přehledně...

Před třetím čtením se Česká asociace pojišťoven pokusila nabídnout Ministerstvu financí určitý kompromis. Šlo o to, že stát by zákonem stanovil, že životní pojišťovny musí prostředky odpovídající 4 procentům rezerv na životní pojištění investovat do dostupného bydlení a do výstavby infrastruktury pro sociální služby, jako jsou seniorské domovy a zařízení pro dlouhodobou péči. Navrhované řešení by v průběhu pár let přineslo investice ve výši 10 miliard korun. Takový objem peněz by vytvořil silný impulz na trhu dostupného bydlení a sociálních služeb. „Nabízíme státu jednání, ještě není pozdě se postavit na stranu klientů životního pojištění. Námi navrhované řešení přinese více prostředků, než o které by stát přišel upuštěním od zdanění rezerv na životní pojištění. Od začátku upozorňujeme na fakt, že zdanění technických rezerv bude mít přímý dopad na budoucí výplaty klientů s životním pojištěním. Na jednoduchém příkladu průměrné smlouvy životního pojištění se ukazuje, že částka, o kterou klienti kvůli tomuto zdanění v průměru přijdou, je nezanedbatelných 3 400 Kč. Prostředky klientů, které jsou uloženy v rezervách, jsou specifické tím, že jsou to peníze s dlouhým investičním horizontem. Navíc jsou to peníze, které mají zůstat v České republice, a máme se snažit, aby nezmizely v zahraničí. Ale také, aby se neprojedly v rozpočtu v průběhu dvou let a byly investovány do něčeho smysluplného,“ řekl Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven.

Mohlo by vás zajímat: Marek Orawski: Pojišťovna nerostla tak rychle, jak jsme předpokládali

„Paní ministryně Schillerová říkala, že se tato situace bude týkat především velkých pojišťoven, opak je však pravdou. Ten největší dopad odnesou pojišťovny nové, které na trh vstupují zejména v oblasti životního pojištění. Tato společnost totiž může kupříkladu počítat s tím, že bude mít 10% marži po příštích 20 let. V prvním roce vykáže ztrátu, protože má nějaké náklady. Reálně tedy dnes žádné daně neplatí. Pod Solvency II vytvoří zápornou rezervu v rozsahu 200 % ročního pojistného a zaplatí 40 % z toho ročního pojistného na dani. Pokud v prvním roce dosáhne jen půlky tohoto předpisu, protože smlouvy upisuje v jednotlivých měsících, tak se dostane do situace, kdy zaplatí daň 80 % z obratu, a to přesto, že je v daném roce ve ztrátě. Taková pojišťovna má velmi ztíženou pozici pro vstup na pojistný trh. Dá se říci, že kroky vlády povedou k blokaci nových hráčů a že podmínky pro podnikání v tomto segmentu nebudou rovnocenné. Tento neuvěřitelný přístup neaplikuje žádná branže a žádná země. Viděl jsem to snad jen v pohádce Pyšná princezna, kde výběrčí daní položili ševci podobný dotaz: „Ševče, už máš zaplacené daně? A co na příští rok?“ V případě pojišťoven bychom u životního pojištění zaplatili daně na 20 let dopředu,“ komentoval návrh vlády pojistně-technický ředitel a člena představenstva pojišťovny UNIQA Martin Rotkovský.

Mohlo by vás zajímat: Česká národní banka reaguje na ZDPZ: Částky uvedené v eurech

Zdroj: YouTube

Pojistně-technického ředitele UNIQA doplnil ekonom Vladimír Bezděk. Podle něj paní ministryně a odborný aparát na Ministerstvu financí ČR a v daňové správě musí vědět, že na tvorbu technických rezerv pojišťoven existuje vyhláška č. 502 z roku 2002, která do právního řádu ČR převádí evropskou směrnici. Postup pojišťoven v účetnictví je každoročně předmětem zkoumání externího auditu a dohledu ČNB, kde management pojišťovny své účetní postupy, výši rezerv a metody jejich tvoření musí obhájit. Neboť jeho povinností je mít účetnictví ve stavu věrně odrážejícím realitu. Pokud by si někde dlouhodobě nadhodnocoval závazky (uměle zvyšoval rezervy), pak tyto principy a nároky porušuje. A stejně tak předpokládám, že by již daňová správa ČR v pojišťovnách dávno zasáhla, pokud by měla pocit, že si pojišťovny nadhodnocenou tvorbou rezerv systematicky přesouvají svůj zisk (a tedy i daňovou povinnost) z aktuálního roku do budoucích let.

„Nemohu smířit s tím, když ministryně financí a vicepremiérka této země v podstatě obviní celý pojistný sektor z nerespektování zákonů a systematického podvádění. Přitom tato obvinění nepodloží žádnými důkazy, avšak místo toho promptně a téměř v utajení zpracuje návrh legislativy, která daňově trestá tyto domnělé (nedoložené) podvody.  Zákon v sobě obsahuje i nepochopení smyslu Solventnosti II. Ta byla zavedena po velké ekonomické krizi z přelomu minulé a této dekády jako celoevropské opatření k lepšímu řízení rizik a zvýšení odolnosti pojistného sektoru, zejména prostřednictvím posílení vlastního kapitálu,“ glosoval Vladimír Bezděk situaci pro časopis Pojistný obzor.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Nultý pilíř, aneb kreativitě se meze nekladou

Ještě tvrdší byl profesor vysoké školy ekonomické Jaroslav Daňhel. „Z celého dosavadního průběhu projednávání předlohy, jak přímo v Poslanecké sněmovně, tak u různých kulatých stolů a v dalších odborných diskuzích, je zcela zřetelné, že o věcné argumenty v tomto případě nejde. V současné vývojové etapě zpomalování ekonomiky, a tedy i stále se snižující tvorby zdrojů na stále robustnější výdaje rozpočtu je nutné zvýšit míru přerozdělovacích mechanismů. Politicky tak jde o to, nalézt subjekty, od kterých bude možné takové zdroje odčerpat, aniž to poškodí renomé u elektorátu vládních politiků. Volba padla na odvětví pojišťovnictví. Je do značné míry paradoxem, že po třech desítkách let od konce totalitního systému se v Poslanecké sněmovně bez jakékoliv teoretické fundace projednává nesystémový zásah do tržního fungování odvětví, který může jeho dosavadní pozitivní vývoj významně zpomalit, eventuálně zcela zvrátit,“ komentoval Jaroslav Daňhel.

Balíček daňových úprav nyní dostane k projednání Senát, který na to má lhůtu 30 dnů. Pokud ho nevrátí poslancům s pozměňovacími návrhy,což se však neočekává, dostane ho k podpisu prezident. Změny v zákonech mají platit od 1. ledna příštího roku. Od příštího roku tak zřejmě prodraží tabákové výrobky i lihoviny. Jedna lahev tvrdého alkoholu se může zdražit až od devět korun. Krabička kuřiva až o 13 korun. Kromě spotřební daně si občané připlatí i za vklad do katastru nemovitostí. Místo nynějších 1000 korun to bude pro příští rok 2000 korun.