„Dnes proběhlo jednání rozpočtového výboru, kde se kromě jiného probíraly pozměňovací návrhy ke zdanění technických rezerv pojišťoven. Rozpočtový výbor na svém jednání o jeden hlas doporučil Sněmovně ke schválení pozměňovací návrh, kterým se z připravovaného daňového balíčku vylučují rezervy na životní pojištění. To je dobrá zpráva. Novým zdaněním technických rezerv u životního pojištění se totiž ve své podstatě daní peníze našich klientů, což není systémově správný krok. Bitva ještě samozřejmě není dobojována, nyní bude záležet na vůli poslanců se našimi relevantními argumenty zabývat při závěrečném čtení,“ řekl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
„Jsem přesvědčen, že jako pojišťovací sektor nalezneme alternativu, jak finančně přispět do společnosti jinou cestou než zdaněním prostředků určených na výplatu klientům," dodal Jan Matoušek.
Sociální demokraté při jednání rozpočtového výboru překvapivě hlasovali spolu s opozicí. „To si musíme vyřešit na koaliční radě. Vláda odhlasovala balíček jednomyslně a pravidla pro tvorbu rezerv pojišťoven jsme si dali do koaliční smlouvy a bylo to na žádost našeho koaličního partnera. Byla to jeho podmínka vstupu do vlády. Určitě by to bylo porušení koaliční smlouvy,“ reagovala podle iDNES velmi rozrušená ministryně financí Alena Schillerová.
Mohlo by vás zajímat: Předsedkyně AČPM: Asociace se stala důstojným a uznávaným partnerem
Vláda si od daňového balíčku slibuje, že díky němu dokáže získat potřebné miliardy do státního rozpočtu. Od ledna se má asi o desetinu zvýšit spotřební daně z cigaret a tabáku a o 13 procent spotřební daň z lihu. Kromě toho by se od ledna 2020 měla změnit metoda tvorby technických rezerv pojišťoven. Nově by měly být tvořené podle zákona upravujícího pojišťovnictví. Tedy pro účely zdanění, resp. pro daňovou uznatelnost, by byly použity technické rezervy podle směrnice Solvency II, namísto dosud používaných účetních technických rezerv.
Vláda tento návrh připravila, aniž by vzala v potaz připomínky České národní banky, České asociace pojišťoven, ekonomů a dalších odborníků. Všechny tyto instituce zdůrazňují nesystémovost a nebezpečí této sektorové daně, a to především v dopadech na klienty pojišťoven. Podle trhu se Ministerstvo financí v podstatě rozhodlo potrestat sektorovou daní dlouhodobou obezřetnost pojišťoven. Ty vytvářely po desítky let technické rezervy, aby byly schopné v budoucnu pokrýt všechna, i nečekaná, pojistná plnění klientů.
Mohlo by vás zajímat: 25 let Asociace českých pojišťovacích makléřů. Jak to celé začalo?
Podle MF se však nejedná o žádný nový a neplánovaný krok, ale o dlouhodobě avizovaný, jasně zdůvodněný a s pojišťovnami konzultovaný krok. Cílem úpravy je kalkulovat výši technických rezerv pojišťoven pro účely zákona o daních z příjmů podle objektivnějších pravidel. Nová metoda dle směrnice Solventnost II, resp. podle zákona o pojišťovnictví využívá propracovaný objektivní systém, jenž plně respektuje specifičnost pojistného trhu a který je kontrolován regulátorem.
Současná metoda na základě zákona o účetnictví je subjektivnější, neboť reflektuje účetní zásadu opatrnosti a poplatník tak může tvorbu rezerv z různých důvodů nadhodnocovat. V této souvislosti je MF zmiňuje, že neurčuje, v jaké výši mají pojišťovny účetní technické rezervy tvořit. Pouze vybírá ze dvou způsobů výpočtu ten, který bude vhodnější a objektivnější pro daňové účely. Rozpočtový dopad tohoto opatření je 10,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů a projeví se v letech 2021 a 2022.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2018 v Česku dle oPojištění.cz
„Dáváme pouze do pořádku jedno vylobované privilegium. Privilegium pojišťoven, které je vzhledem k ostatním daňovým poplatníkům mimořádně nespravedlivé. Opozice před lety dala pojišťovnám možnost agresivní daňové optimalizace a nyní, když to naše vláda napravuje, tak pochopitelně brojí proti. Chtěla bych zdůraznit, že se nejedná o žádné nové zdanění, ale pouze úpravu, kdy se tato daň má platit. Kroutím hlavou nad argumentem, že úprava daňové uznatelnosti rezerv bude odrazovat pojišťovny od jejich tvorby. Nepřímo tím vlastně opozice i pojišťovny přiznávají, že motivátorem pro vytváření rezerv nebyla stabilita, ale získání daňové výhody. To je samozřejmě nepřijatelné. Proto nastavujeme jasná a objektivní pravidla. Nejde tedy o žádný výmysl této vlády anebo snahu získat dodatečné prostředky,“ řekla v září ministryně financí Alena Schillerová.
Podle poslance TOP 09 Miroslava Kalouska je však návrh týkající se zdanění technických rezerv z celého balíku daňových změn nebezpečný a škodlivý. Už v minulosti s obdobnými návrhy byla konfrontována řada ministrů v minulosti, ať už z ODS, ze sociální demokracie, z KDU, či z TOP 09. A všichni po diskuzi s odborníky a regulátorem Českou národní bankou, vyhodnotili takový nápad za zcela nevhodný pro českou ekonomiku.
Mohlo by vás zajímat: NÚKIB: Kyberbezpečnost v ČR ohrožuje Čína. Útoky budou pokračovat!
„Já si nepamatuji žádný návrh Ministerstva financí v minulosti, ať už tady byly levicové či pravicové vlády, které by cíleně oslabovaly robustnost finančního sektoru v České republice. Prosím pěkně, jsme deset let od „lehmanovské krize“, a já bych rád připomněl, že Česká republika byla jednou ze čtyř zemí v OECD, kde nemusel daňový poplatník intervenovat ve prospěch stability finančního sektoru. Nemusel, protože jsme měli velmi dobrou kapitálovou přiměřenost bank a velmi robustní rezervy u pojišťoven. Žaluji vládu, že předkládá něco, co je riskantního a škodlivého pro českou ekonomiku, a to i přesto, že Česká národní banka zůstává konzistentní ve svém stanovisku a s tímto návrhem nesouhlasí. V připomínkovém řízení regulátor vyjádřil nesouhlas s tímto návrhem. Přesto vláda pro jednorázových 10 mld. vybraných během dvou let chce poškodit českou ekonomiku a stabilitu finančního sektoru, protože po nás potopa,“ uvedl na zářijové schůzi Sněmovny Miroslav Kalousek.
Sněmovna bude balíček schvalovat na své následující schůzi v říjnu, pokud třetím čtením projde, dostane ho k projednání Senát, který na to má lhůtu 30 dnů. Pokud ho nevrátí poslancům s pozměňovacími návrhy, dostane ho k podpisu prezident. Změny v zákonech mají platit od 1. ledna příštího roku. Po jednání rozpočtového výboru je však otázkou, jak se změní výsledná podoba zdanění technických rezerv českých pojišťoven.
Rozpočtový výbor
Hlavním úkolem rozpočtového výboru je projednání návrhu státního rozpočtu České republiky a projednání státního závěrečného účtu. Dále se výbor zabývá legislativní činností – garantuje projednávání návrhů zákonů týkajících se daní, bankovnictví, pojišťovnictví, kapitálového trhu, rozpočtových pravidel apod. Kromě celkového projednání státního rozpočtu náleží výboru působnost k projednávání rozpočtové kapitoly Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ministerstvo financí, Český statistický úřad, Státní dluh, Operace státních finančních aktiv, Všeobecná pokladní správa. Rozpočtový výbor podle zákona o rozpočtových pravidlech schvaluje přesuny finančních prostředků, tzv. rozpočtová opatření, která přesahují 10% schváleného ukazatele.
Komentáře
Přidat komentář