Vláda zdaní pojišťovny! Přijdou až o pět let zisku

Nová úprava tvorby a uznatelnosti technických rezerv bude podle Ministerstva financí stabilnější a odolnější vůči účelové úpravě výše technických rezerv. Toto stanovení má být objektivnější a lépe odpovídá hodnotě nutné k vyrovnání závazků z veškeré provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Rozpočtový dopad tohoto opatření je 10,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů a projeví se v letech 2021 a 2022.

Pojišťovny s vládním balíčkem, který mění metodu tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv, zásadně nesouhlasí. Považují jej za trest za své obezřetné chování. Samy navrhly místo toho vložení peněz pojišťoven do Národního investičního fondu, kam by měly přispívat čtyři největší banky.

„Jsme překvapeni, že vláda tak narychlo zdanění rezerv schválila, ačkoli jsme nabízeli ministerstvu financí jednání a nepochybně lepší řešení. Vnímáme potřeby české ekonomiky, ať už v oblasti budování infrastruktury, sociálního bydlení, či výstavby školských zařízení, a proto jsme mj. chtěli nabídnout vložení prostředků do zřizovaného Národního investičního fondu,“ uvedl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.

Mohlo by vás zajímat: Globální srovnání: Ceny pojištění za první kvartál 2019 vzrostly

Novela navrhuje stanovit uznatelné rezervy podle metody směrnice Solventnost II, namísto současného postupu podle předpisů upravujících účetnictví. Rozdíl mezi touto úrovní rezerv a stávajícími účetními rezervami pojišťoven bude předmětem zdanění.

„České pojišťovny dlouhodobě vytvářely technické rezervy obezřetně, nad povinnou evropskou minimální hranici. Jsme zklamáni, že se ministerstvo financí rozhodlo pojišťovny za toto obezřetné chování potrestat a preferuje jednorázový daňový výnos na úkor daňových příjmů budoucích vlád. Přitom klimatické změny, častější výskyt katastrofických škod nebo rostoucí kybernetická rizika budou zvyšovat nároky na finanční stabilitu pojišťoven, která je v zájmu celé české ekonomiky,“ dodal Jan Matoušek.

Podle ČAP navrhovaná sektorová daň řadu pojišťoven enormně zatíží, některé přijdou o dva, či dokonce až pět let zisku. Takto vysoké dodatečné zdanění spolu s potřebou zachování dlouhodobé stability v oblasti životního pojištění bude mít nepochybně negativní cenový dopad i na jejich klienty.

„Za celou novodobou historii ČR pojišťovny nepotřebovaly žádnou státní pomoc, na rozdíl od pojišťoven v zahraničí. Navíc naprostou většinu svých technických rezerv investují v Česku. Pojišťovny jsou významným investorem do českých státních dluhopisů," doplnil Jan Matoušek, podle jehož sms vyjádření pro ČTK „…jsou doposud uznatelné rezervy podle účetních principů o zhruba 50 miliard Kč vyšší než rezervy podle Solvency 2. Jednorázový náklad na zaplacení dane z tohoto rozdílu tak vychází kolem deseti miliardy Kč.“

Mohlo by vás zajímat: Kolik času strávíme v důchodovém věku?

U pojišťoven a zajišťoven působících na českém trhu se tak jednorázově navýší jejich daňové zatížení na začátku prvního zdaňovacího období po platnosti zákona. Ministerstvo financí na základě připomínek České národní banky navrhlo rozložit dopad změn na pojišťovny na dvě zdaňovací období.

Už dříve se ke zdanění pojišťoven vyjádřil prezident České asociace pojišťoven Martin Diviš. „Chtěl bych se proti plánovanému kroku Ministerstva financí ohradit. Jedná se o nesystémové a z dlouhodobého pohledu nic neřešící rozhodnutí. Tento jednorázový krok nevyřeší dlouhodobě problémy státního rozpočtu. Pojišťovny jsou jedním z nejvýznamnějších investorů do českých státních dluhopisů, čímž dlouhodobě podporují českou ekonomiku. Tímto opatřením naopak může dojít ke snížení investic a destabilizaci pojišťovacího sektoru. Strategií vlády by mělo být, aby v ČR působící firmy co nejvíce investovaly na zdejším trhu, a pojišťovny v této oblasti patří dlouhodobě na špičku,“ okomentoval situaci prezident Martin Diviš.

Technické rezervy pojišťoven jsou peníze klientů, které jsou připraveny pro výplatu budoucích škod, které mohou znamenat nutnost vynaložit mnohonásobně více prostředků na pojistná plnění než běžně. K těmto rezervám akcionáři nemají přístup a nemohou z nich nijak čerpat či profitovat. Vyšší rezervy jsou v pojišťovnictví vždy ve prospěch klientů, jejich snižování vede ke snížení odolnosti sektoru. Podle údajů ČNB působí v ČR 49 pojišťoven.

Mohlo by vás zajímat: Hannover Re i Talanx s vysokým růstem pojistného v 1Q 2019

„O přípravě této změny nás asi před půl rokem ministerstvo informovalo a přislíbilo pojišťovnám, že budou zahrnuty do jeho připomínkování. O to více nás překvapilo, když návrh předložilo bez konzultace s pojišťovacím sektorem. Ve svém důsledku totiž může vzbudit kontraproduktivní reakci, kdy akcionáři rozhodnou, aby se nadlimitní částka z technických rezerv přesunula právě do zisku, a odvedou ji raději z Česka do zahraničí. Sice zaplatí daň z příjmu, ale tyto peníze v ČR nezůstanou,“ pokračoval Martin Diviš.

„Proto si myslím, že lepším řešením je motivovat pojišťovny, kam mohou investovat své technické rezervy. Tak jako v okolních státech to může být například rozvoj bydlení. Tato jednání jsme již několikrát iniciovali. Naším společným zájmem by mělo být, aby se technické rezervy investovaly obezřetně, pod dohledem příslušných orgánů a nejlépe v té zemi, ve které se vytvořily,“ doplnil prezident České asociace pojišťoven Martin Diviš.

Výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR Vít Jásek vidí v krocích vlády vůči pojišťovnám problémy s rozpočtem. „Z našeho pohledu je rozhodnutí o zdanění rezerv pojišťoven vyjádřením zoufalé rozpočtové situace vlády. Sebrat jednomu sektoru jednorázově 10 mld. Kč navíc hraničí s amorálností. Je to zcela zásadní zásah do ekonomiky pojišťoven. Navíc návrh v sobě obsahuje prvky pravé retroaktivity a zakázaného rdousícího efektu daně. Jde o neuvážený a nepromyšlený krok, který poškodí dlouhodobě budovanou stabilitu pojišťoven. Překvapuje nás, že vláda vůbec nezohlednila stanoviska zaměstnavatelských svazů jako členů tripartity,“ komentoval Vít Jásek.

Mohlo by vás zajímat: Hannover Re i Talanx s vysokým růstem pojistného v 1Q 2019

Sazbový balíček upravuje od 1. ledna 2020 také zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu. Zákon reaguje na růst dostupnosti návykových látek v důsledku růstu životní úrovně v České republice a představuje vyslyšení dlouhodobého volání ze strany Ministerstva zdravotnictví a národní koordinátorky pro protidrogovou politiku. Zatímco průměrná mzda se v České republice mezi lety 2009 až 2018 zvýšila téměř o polovinu, například spotřební daň z lihu se zvýšila naposledy v roce 2010. Balíček zákonů také upravuje režim zdanění úrokových příjmů plynoucích z tzv. korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013, upravuje osvobození od daně u krajinných prvků typu remízky, které mohou napomoci v boji se suchem, a zvyšuje správní poplatky za vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Více informací ZDE.