Žádné překvapení, ale dost času na přípravu
Ministerstvo financí tvrdí, že vzhledem k tomu, že záměr revize daňové uznatelnosti technických rezerv v oblasti pojišťovnictví je veřejně znám již od června 2018, předpokládaná účinnost by měla nastat v roce 2020 a související fiskální efekt se poprvé projeví až v roce 2021, přičemž návrh počítá s rozložením dopadu této změny až do roku 2022, jedná se téměř o 4 roky, které měly pojišťovny na přípravu. V této souvislosti je na místě připomenout, že už nyní pojišťovny počítají výši rezerv podle způsobu Solvency II, a to pro regulatorní účely, takže administrativně nejde o novou zátěž.
Cílem úpravy je kalkulovat výši technických rezerv pojišťoven pro účely zákona o daních z příjmů podle objektivnějších pravidel. Nová metoda dle směrnice Solventnost II, resp. podle zákona o pojišťovnictví využívá propracovaný objektivní systém, jenž plně respektuje specifičnost pojistného trhu a který je kontrolován regulátorem. Současná metoda na základě zákona o účetnictví je subjektivnější, neboť reflektuje účetní zásadu opatrnosti a poplatník tak může tvorbu rezerv z různých důvodů nadhodnocovat. V této souvislosti je tedy nutné zdůraznit, že MF neurčuje, v jaké výši mají pojišťovny účetní technické rezervy tvořit. Pouze vybírá ze dvou způsobů výpočtu ten, který bude vhodnější a objektivnější pro daňové účely.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovny v jednom šiku proti vládě! Přečtěte si otevřený dopis poslancům
„Zdůrazňuji – není to žádná sektorová daň. Tento postup je v souladu s cílem deklarovaným v programovém prohlášení vlády, kde je uvedeno, že daňově uznatelné technické rezervy budou nově vázány na pravidla obsažená v evropské směrnici Solvency II, a navrhuje se konstruovat daňovou uznatelnost rezerv dle zásad, které platí pro ostatní rezervy, tedy odvozovat daňovou účinnost rezerv dle pevně stanoveného administrativního ukazatele, tedy ne tak, jak se hodí pojišťovnám. Tato metoda je objektivnější, neboť představuje propracovaný a objektivní systém kontrolovaný regulátorem a založený na rizicích, která dodržují všechny státy Evropské unie. Proto takto vytvořené rezervy lépe odpovídají hodnotě nutné k vyrovnání závazků z veškeré provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Tento systém zároveň do velké míry eliminuje možnosti daňové optimalizace prostřednictvím rezerv, zejména – a to je ten smysl – odkládání zdanění,“ uvedla na jednání Poslanecké sněmovny místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová.
„Nejožehavější otázkou je pak přechodné období, v rámci kterého se mají současné rezervy narovnat na nová pravidla. Tato otázka byla samozřejmě řešena se zástupci pojišťoven, kdy na základě připomínek došlo k rozložení dopadu na dva roky, což znamená, že důsledky zvýšené tvorby rezerv by měly být vyrovnány do druhé poloviny roku 2022. Při započítání faktu, že v programovém prohlášení vlády je záměr na toto opatření již deklarován od první poloviny roku 2018, je celkové období, v rámci kterého se tyto subjekty mohou a mohly na opatření připravovat, přes čtyři roky. Je to čtyři a půl roku. Samozřejmě i v této otázce jsme připraveni diskutovat o alternativách, nicméně musíme brát v potaz, že ne všechny pojišťovny využívaly zmíněný odklad daňové povinnosti. Plná aplikace nových pravidel znamená též srovnání daňové zátěže a odstranění možnosti uplatňovat tuto daňovou výhodu, kterou, notabene opakuji, využívají jenom některé pojišťovny. Dále by chtěla uvést, že stejně jako u rezerv jiných subjektů pojišťovny samozřejmě mohou a budou dále tvořit účetní rezervy podle dosavadních pravidel pouze pro daňové účely, jejich výše bude určována objektivnějším parametrem, než je tomu doposud,“ dodala Schillerová.
Mohlo by vás zajímat: Pavel Řehák: Direct sází na jednoduchost, rychlost, spolehlivost a přátelskost
Žádný důvod vynechat životní pojištění
Česká asociace pojišťoven (ČAP) argumentuje, že úprava v oblasti životního pojištění není žádoucí, protože „přiměje postižený sektor k tomu, aby napříště tvorbu rezerv omezil.“ S tímto argumentem však MF nesouhlasí. Pokud by došlo k zúžení pravidel pouze na neživotní pojištění, nebylo by podle MF dosaženo cíle dané úpravy. Účetní rezervy obsahují obezřetnostní přirážku a po celou dobu trvání pojistné smlouvy vycházejí z podmínek, které byly při uzavření smlouvy. Technické rezervy dle Solventnosti II jsou založeny na metodě nejlepšího odhadu budoucích peněžních toků, zohledňují aktuální tržní situaci, vývoj a očekávání pojišťovny a proto jsou pro účely daní vhodnější.
Podle názoru ministerstva je důležité se na celou věc dívat i z dlouhodobého pohledu: Díky vyšším rezervám než jsou dle Solvency II měly možnost pojišťovny profitovat na odložení daňové povinnosti. Od data účinnosti se jen říká, že na této možnosti se profitovat nebude, tj. vyšší tvorba rezerv nebude ovlivňovat daňovou povinnost. Nicméně benefit spočívající v tom, že si daň pojišťovna odložila z minulosti až např. na právě rok 2021, tím upřen není. MF připomíná, že návrh pouze upravuje daňovou uznatelnost rezerv, nikoliv výši jejich tvorby. Daňová uznatelnost tvorby rezerv nemůže vstupovat jako motivátor pro jejich vytvoření, neboť vytváření rezerv by mělo být podmíněno jejich potřebou, nikoliv potenciálem získání daňové výhody (ačkoliv tvrzení ČAP svědčí spíše o opaku).
ČAP argumentuje také srovnáním s jinými odvětvími. Nicméně dle MF ohledně ostatních průmyslových odvětví platí, že účetní rezervy vytvářené dobrovolně za účelem odložení peněz na budoucí výdaje jsou daňově neuznatelné, tj. paralela směrem k domácnostem (žádný živnostník si nemůže pouze účetně vytvořit daňově uznatelnou rezervu) a běžným podnikům (zde platí totéž) opět svědčí k řešení, které předložilo MF.
Mohlo by vás zajímat: Kulatý stůl: Zdanění technických rezerv pojišťoven a jeho důsledky
Oslabení finančního sektoru, říká opozice
Poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek varuje před oslabením finančního sektoru, které vládní balíček způsobí. Podle něj směrnice Solvency II pro celou Evropskou unii dává nějaké minimum, ale pochopitelně, že žádné členské zemi nebrání, aby to bylo víc. Je to podle něj stejné jako v bankovním sektoru. V současné době české banky mají mnohem vyšší kapitálovou přiměřenost, než přikazují příslušné regulační směrnice Evropské unie. „Finanční sektor má robustní odolnost proti budoucím krizovým situacím a mimořádným situacím, o kterých nemůžeme tvrdit, že nepřijdou; samozřejmě, že přijdou, a čím bude odolnější, tím menší riziko pro českého daňového poplatníka, že bude muset intervenovat ze svých peněz prostřednictvím státního rozpočtu na stabilizaci toho sektoru. Já jenom připomínám poslední finanční krizi, kdy Česká republika byla jednou ze čtyř zemí na celém světě, kde státní rozpočet nemusel intervenovat na stabilizaci finančního sektoru právě proto, že ten finanční sektor byl v tak mimořádně dobré kondici, banky měly vysokou kapitálovou přiměřenost a pojišťovny měly vysoké rezervy,“ komentoval Miroslav Kalousek.
Podle Kalouska vláda vydrancovala všechny rezervy ve veřejných rozpočtech. Snížila rezervu u dluhové služby na absolutní minimum, vydrancovala poslední zbytky na účtu bývalého fondu národního majetku, zmáčkla pasiva státních podniků a společnosti ze státní účastí na maximum. Zvýšila mandatorní výdaje, čímž samozřejmě opět snížila odolnost společnosti proti budoucím krizovým situacím. „A teď tímhle návrhem se vláda snaží snížit tu odolnost i v soukromém sektoru a zvýšit riziko pro řadového občana, že bude muset někdy v budoucnu - v krizové situaci, ve prospěch toho finančního sektoru intervenovat. To je tak neodpovědné! To je tak nebezpečné! Je to nejnebezpečnější z těch návrhů - neslyším ho poprvé. Slýchal jsem ho v uplynulých deseti letech mnohokrát. Vždy po poradě s regulátorem, s Českou národní bankou, jsme takový nápad odmítli jako nebezpečný a neodpovědný vůči příštím generacím. A není náhodou, že k tomuto návrhu má Česká národní banka negativní stanovisko. Česká národní banka jako regulátor našeho finančního sektoru varuje před přijetím tohoto návrhu! A to z důvodu, které si tady snažím říkat. Prostě to sníží tu stabilitu a sníží to odolnost českého finančního sektoru,“ pokračoval poslanec TOP 09.
Mohlo by vás zajímat: Generali: Češi na řekách nejčastěji pijí pivo a ztrácí brýle, telefony i „nevinnost“
Když se návrh schválí, tak se podle Miroslava Kalouska rovněž zvýší se riziko, že řadový občan bude muset jednou intervenovat ve prospěch soukromého finančního sektoru, a způsobí se pravděpodobně zdražení některých produktů. „Souhlasím, že některé články, že to znamená automatické zdražení životního pojištění, nejsou úplně korektní. To není pravda. Ale samozřejmě, že ke zdražení produktů s největší pravděpodobností v nějaké míře dojde. Budeme motivovat vlastníky k většímu odlivu dividend do zahraničí. A to všechno za to, že v roce 2023 už za to nebudeme mít žádné nové daňové příjmy. Jenom budeme výrazně o něco méně odolné. A zase o něco více jsme toho projedli, aniž bychom z toho nadále něco měli. To je politika, po nás potopa. Projezme všechno v následujících dvou letech, a ti, co přijdou po nás v roce 2020, ti ať si s tím dělají, co chtějí. Ti ať si dělají, co chtějí s tím, že budeme mnohem méně odolné proti krizovým situacím. Ti ať si dělají mnohem méně s tím, že my jsme to vybilancovali v letech 2021 a 2022 proti mandatorním výdajům a v roce 2023 už nebudeme mít proti těm mandatorním výdajům co zapojit, to nám už je úplně jedno,“ dodal Miroslav Kalousek.
Rovněž podle názoru poslance Pirátů Mikuláše Ferjenčíka je jednorázové zdanění rezerv pojišťoven kapitola sama pro sebe. „Ve skutečnosti vláda nezvyšuje daně pro pojišťovny, to my bychom podpořili, my nemáme problém se sektorovou daní, pokud bude rozumně zavedena, ale máme problém s tím, že místo toho, abyste finanční sektor skutečně zdanili, tak děláte to, že teď jednorázově od něj vyberete peníze, a o ty peníze připravíte budoucí vládu. Takže vy teď jednorázově vyberete 10 miliard od pojišťoven a ty pak několik let budou ve ztrátě a příští vlády nevyberou nic. Takže vy to teď utratíte před volbami 2021, které prohrajete, doufám, a potom další vláda najednou ty příjmy mít nebude. To je naprosto neodpovědné opatření. Ale ještě horší je, že vy nutíte pojišťovny chovat se nezodpovědně. Vy říkáte, že pojišťovna, která si udělala velké rezervy, aby v případě, že budou povodně, nebo bude řetězová havárka na D1, nebo se stane nějaká podobná kalamita nebo katastrofa, tak ty, kteří se na to připravili a dali si peníze stranou, aby mohli vyplatit klienty v případě, že přijde nějaký takovýto průšvih, tak těm ty peníze seberete, zatímco ti, co jedou na hraně, co jsou teď na limitu obezřetnostních rezerv, tak ty necháváte být, ty vůbec nezdaňujete,“ řekl Mikuláš Ferjenčík.
Mohlo by vás zajímat: Zpráva o finanční stabilitě: Jak dopadly pojišťovny v testu ČNB?
Ministerstvo financí s trhem nejednalo, říká Stanjura
Poslanec ODS Zbyněk Stanjura podotknul, že roční zisk v celé oblasti pojišťovnictví byl v roce 2018 necelých 12 miliard korun. Vláda přichází s plánem vyhlásit daň s plánovaným výnosem zhruba 10 miliard. Takže přibližně celý roční zisk chce vláda pojišťovnám vzít. „Vláda má pravdu, když říká, že ty rezervy vytvářely pojišťovny každá jinak. Ty opatrnější, rozvážnější, konzervativnější, to znamená ty, které myslí na své klienty, vytvářely vyšší rezervy než ti druzí. Co vláda říká? Kdo zodpovědně hospodařil, kdo si vytvářel rezervy, aby uplatnil případné nároky klientů, ten bude spravedlivě potrestán a bude zdaněn a my si ty peníze vezmeme, protože my víme mnohem lépe než pojišťovny, které to mají pro své klienty, co s těmi penězi můžeme udělat,“ řekl Stanjura.
„Velmi často tady rádi hovoříme o tom, že u nás je finanční sektor stabilní, ať už bankovní nebo pojišťovny. A je to pravda. Tento krok vede k tomu, aby byl méně stabilní, méně výkonný, méně připraven na případné otřesy a mimořádné příležitosti. Protože těch 10 miliard se prostě hodí. To je jediný důvod; namalovat si ta čísla do rozpočtu, abychom pak mohli tvrdit, že schodek je "pouhých" 40 miliard. Žádnou jinou logiku to nedává, protože mít rezervu větší než minimální. Příště může přijít nápad vlády, že stanoví minimální rezervy i občanů. A řekne třeba tříměsíční plat nebo šestiměsíční. A kdo má víc, tomu to zdaníme, mimořádně. Proč má tolik peněz v rezervě, to je přece podezřelé. To by se nám hodilo, to bychom pak mohli rozdělovat my. My bychom dělali ty dobré. Ne, že oni si sami rozhodnou, co s těmi penězi. Připadá vám to absurdní? No, je to absurdní. Ale stejně absurdní je tento návrh vlády,“ pokračoval poslanec DOS.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Spravedlivé nuly všem
Zbyněk Stanjura se také dotkl prohlášení MF, v němž ministerstvo tvrdilo, že s pojišťovnami změnu projednalo. Podle poslance ODS ministerstvo přislíbilo, že až se začne návrh připravovat, bude se sektorem pojišťovnictví v kontaktu a o konkrétním návrhu bude možno detailně jednat.
„K žádné komunikaci se sektorem ani odbornou veřejností nedošlo, návrh zákona byl předložen do meziresortního připomínkového řízení s lhůtou zkrácenou 14 dní. Nebylo to ani 13 ani 17, ale bylo to 14 dní. V rámci tohoto připomínkového řízení zůstala řada závažných připomínek povinně připomínkujících míst nevypořádaná. Neproběhla také vůbec žádná komunikace s pojišťovacím sektorem, který je přitom tímto zákonem mimořádně postižen. K návrhu zákona se nevyjádřila ani pracovní komise Legislativní rady vlády pro veřejné právo II - finanční právo, ani Legislativní rada vlády jako celek. Exekutiva tady flagrantně porušuje vlastní předpisy upravující její postup při přípravě vládního návrhu zákona, ze kterého byly v případě návrhu zákona vypuštěny fáze garantující odpovídající odbornou kvalitu. Chci se zeptat, proč návrh neprojednala ani pracovní komise LRV pro veřejné právo, ani Legislativní rada vlády jako celek. To přece není technický návrh zákona velmi jednoduchý, který by se mohl obejít bez projednání v Legislativní radě vlády,“ okomentoval závěrem Zbyněk Stanjura.
Komentáře
Přidat komentář