Digitalizace a automatizace. Co přinese rok 2023 pro pojišťovny?

Pojistný obzor je k přečtení ZDE

Na rozdíl od předchozího roku se sice ve stávajícím roce 2023 neočekává významná legislativní aktivita obdobného rozsahu, ale tuto legislativní přestávku lze využít k tomu, aby pojišťovny řadu nových pravidel a procesů promítly do praxe. Díky digitalizaci a automatizaci mohou pojišťovny zjednodušit a zefektivnit své procesy, snížit náklady a navýšit uživatelský komfort umožněním jednodušší komunikace s pojišťovnou. Významným prvkem digitalizace bude také zpřístupnění dat klientů třetím stranám za naplnění striktních bezpečnostních podmínek.

Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček: Situace ve zdravotním pojištění cizinců je tristní

Konec rodných čísel

Po opakovaných odkladech by v roce 2023 mělo dojít ke zrušení zápisu rodných čísel do občanských průkazů. Rodná čísla tak od roku 2024 nebudou zapisována do občanských průkazů a s konečnou platností od 1. 1. 2025 nebude vůbec možné zpracovávat rodné číslo. V důsledku tak nebude možné jej ani užívat k dotazům při identifikaci klientů pojišťoven. O funkcích identifikátoru konkrétní fyzické osoby, které bude nově plnit tzv. bezvýznamový klientský identifikátor (KIFO či BSI), pojednával v detailu Pojistný obzor 2/2022. Od začátku roku 2023 je jakékoliv použití či sdílení KIFO mimo identifikaci v insolvenčním rejstříku zakázáno (ve vztahu k předávání může být KIFO samostatně předáno pouze orgánům veřejné moci) a získání informací z insolvenčního rejstříku je možné jen na základě kombinace vybraných osobních údajů (jméno, příjmení) a KIFO. V souvislosti s přechodem na KIFO a BSI a odstraňováním rodných čísel jsou na straně pojišťoven nezbytné další práce, zejména implementace do vnitřních procesů a systémů propojení na agendový informační systém, který pojišťovnám ke každému novému klientovi poskytne daný bezvýznamový klientský identifikátor.

Reforma automatického zřizování datových schránek

Pojišťovny se jako řada dalších subjektů připravovaly na automatické zřízení datových schránek pro fyzické osoby, které jimi nedisponují, k 1. 1. 2023. Plně svéprávným osobám zapsaným v ROB mělo Ministerstvo vnitra automaticky datovou schránku zřídit poté, co NIA notifikuje Ministerstvo vnitra o prvním použití prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Celkově mělo jít dle odhadů České pošty o asi jeden milion nově automaticky zřizovaných datových schránek. Cílem tohoto zamýšleného kroku bylo zvýšení a zjednodušení možností digitální komunikace fyzických osob nejen se státem, ale i soukromým sektorem včetně pojišťoven.

Poté, co se záměr dostal i do povědomí širší veřejnosti, vznikla řada iniciativ požadujících odklad automatického zřizování datových schránek, a to i přesto, že původní návrh umožňoval fyzickým osobám si datovou schránku znepřístupnit (a efektivně se tak vyhnout jejímu užívání i dopadům fikce doručení). Odpovědí byla nenadálá a rychlá novelizace[1], komunikační digitální kanály, které komunikaci s klienty usnadní a urychlí a současně dostojí bezpečnostním požadavkům. V této souvislosti se jeví jako významná i přicházející národní legislativa navazující na směrnici NIS 2[2], která bude ukládat zákonnou povinnost zajišťovat vyšší kybernetickou odolnost celému sektoru pojišťovnictví. I přes předpokládané datum transpozice do října 2024 a plánované roční přechodné období se pojistný sektor musí začít připravovat a sledovat vývoj v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Mohlo by vás zajímat: Insider varuje před možným střetem českého trhu s Evropskou komisí

Pojišťovnictví a doprava 

K digitalizaci dochází také ve vztahu k převodům motorových vozidel.[3] S ohledem na předpokládané zrušení technického průkazu vozidla (tzv. velký technický průkaz) bude v budoucnu vydáván pouze jediný doklad v podobě malého technického průkazu (některé údaje například o vlastníku lépe systémově provázat svou praxi s obecními úřady, případně prodejci či servisy automobilů. K nahrazení dosavadních dokladů dojde postupně formou obměny při výměně dokladů, kdy bude platit povinnost odevzdat původní technický průkaz a osvědčení o registraci vozidla.

Přestože již od 1. 2. 2022 lze záznam o dopravní nehodě pořídit a autentizovat v elektronické podobě, pojišťovny doposud na tuto možnost spíše nereagovaly a elektronické záznamy o dopravní nehodě nemají v rámci interních systémů své plnohodnotné místo. Historicky existovalo na trhu několik „externích“ aplikací, které umožňovaly vyplnění formuláře o dopravní nehodě prostřednictvím mobilního telefonu. Provázání s API obdobných aplikací, které by rovnou umožnily přiložit i fotodokumentaci pořízenou mobilním telefonem, by mohlo výrazně urychlit jak proces řešení situace na místě dopravní nehody, tak i následné vedených ČKP. U vozidel z členských států EHP nebo u jiných cizozemských vozidel[4] by kontrola měla být prováděna bez zastavení vozidla. U cizozemských vozidel to proto předpokládá sdílení dat mezi členskými státy. Je však otázkou, jaká bude výsledná podoba zákona, neboť zde vznesla připomínku Česká národní banka, která připomíná funkci zelené karty při dopravních nehodách k prokázání pojištění vůči poškozenému nebo při výpadku systému ověřujícího on-line pojištění odpovědnosti. Při registraci vozidla či zápisu změn návrh přímo počítá s možností prokázat existenci pojištění jiným způsobem.[5]

Předpokladem on-line kontrol je i zrychlená evidence a výměna dat o pojištění odpovědnosti mezi pojistiteli, ČKP a dalšími příslušnými institucemi. Návrh nového ZPOV proto zrušuje dosavadní měsíční lhůtu, kterou měl pojistitel pro oznamování informací o pojištění odpovědnosti ČKP. Návrh nově stanoví, že se tak musí dít bezprostředně po zjištění vzniku příslušné skutečnosti v reálném čase a elektronicky. Rovněž při registraci vozidel a zápisu změn budou obce s rozšířenou působností jako potvrzení o existenci pojištění odpovědnosti využívat informační systém ČKP, který v tomto ohledu nahradí registr silničních vozidel.

Mohlo by vás zajímat: Obchodní ředitelkou D.A.S. se stává Lída Krákorová. Provizní systém se změní

Digitalizace zdravotnictví

Zásadní digitalizací prochází také české zdravotnictví, nejčerstvěji v souvislosti s návrhem novely zákona o zdravotních službách8, jehož hlavním cílem je právě rozvoj digitálních agend. Navrhuje se zakotvení zcela nové definice telemedicíny, tedy poskytování zdravotních služeb prostřednictvím informačních technologií na dálku. Telemedicínské zdravotní služby jsou v praxi poskytovány již řadu let, jejich specifická legislativní úprava však zatím chybí. Typickým příkladem, kde je zřejmá přidaná hodnota pro klienty pojišťoven, je zejména cestovní pojištění, kdy v řadě případů (např. angína) není nutné automaticky navštívit pohotovost a čekat dlouho pouze kvůli získání léků na předpis. Lékařský předpis, který vystaví lékař (v rámci telemedicíny) v jedné zemi EU, by mohl být platný ve všech členských státech.

Novela slibuje také zásadní změnu ve vztahu k elektronizaci zdravotnické dokumentace. Stanoví přesnější požadavky na její vedení, elektronické podepisování záznamů (např. pacientských souhlasů) a nastavuje pravidla pro její snadnější sdílení mezi poskytovateli zdravotnických služeb. Domníváme se proto, že i sektor zdravotnictví a jeho vazba na pojišťovny by mohly být tématem diskusí o vyšší digitalizaci a automatizaci procesů v pojišťovnictví. Významné benefity lze spatřovat zejména při likvidaci pojistných událostí ze životního pojištění nebo újmy na zdraví z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Uvedené by samozřejmě ruku v ruce bylo přínosem v rámci odhalování pojistných podvodů.

Pojistný obzor je k přečtení ZDE

JUDr. Dalibor Kovář, partner
Mgr. Michal Smrček, partner
HAVEL & PARTNERS advokátní kancelář

[1] Zákon č. 457/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[2] První představa publikovaná Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost dostupná zde: https://osveta.nukib.cz/course/view.php?id=145.
[3] Zákon č. 432/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozuvozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[4] U vozidel, u nichž je krytí potenciální újmy z provozu zaručeno jejich národní kanceláří pojistitelů.
[5] Viz návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 432/2022 Sb., § 6 odst. 3 písm. b).