První část rozhovoru je k přečtení ZDE
Už třetím rokem nás trápí covid, do toho se přidala válka na Ukrajině, inflace a další problémy, které významně ovlivňují chod celé společnosti. Jak tohle krizové období podle vás zvládá české pojišťovnictví?
Myslím si, že české pojišťovnictví jako celek zvládá současnou situaci velmi dobře. Lidem se kvůli rostoucí inflaci nebývale zdražil běžný život. To je fakt, se kterým se nedá nic dělat. Zatím se však tuzemským pojišťovnám daří klientům trpělivě vysvětlovat, že pojištění je ta poslední položka, na které by měli šetřit. Lidé by si měli naopak uvědomit, že správně nastavené pojištění je stabilizačním elementem, který jim může významně pomoci, když se s jejich zdravím nebo majetkem stane něco negativního. Myslím si, že české pojišťovny tuto funkci bezesporu plní. Ale samozřejmě si uvědomujeme, že těžká doba není zdaleka u konce a lidi čekají ještě mnohé další výzvy.
Mohlo by vás zajímat: Exkluzivní fotogalerie: Jak proběhlo předávání cen ankety Pojišťovna roku 2022?
Mohl byste se podělit s vaším osobním názorem na válku na Ukrajině? Máte představu, jak podle vás celý konflikt dopadne?
Pamatuji se, že jsem byl loni 24. února zrovna na cestě do naší slovenské centrály UNIQA v Bratislavě, kam jsem každý týden jezdil, když jsem se dozvěděl, že válka začala. Byl jsem doslova šokovaný. Do té doby jsem si myslel, že budu patřit do generace lidí, která tak velký a nesmyslný konflikt v Evropě už nikdy nezažije. Bylo ale současně velmi důležité a povzbuzující sledovat, jak velkou vlnu solidarity tohle ruské barbarství hned vzbudilo v celé společnosti. Jen v rámci společnosti UNIQA jsme se okamžitě dokázali postarat o více než 150 našich kolegyň a kolegů z UNIQA Ukrajina, jejichž příběhy byly někdy opravdu až neuvěřitelné.
Jejich odvaha tváří v tvář takovému zlu byla obdivuhodná. Velmi rychlá byla i reakce trhu. Jako příklad uvedu, že v Česku i na Slovensku kanceláře pojistitelů hradily škody za utíkající ukrajinské řidiče, kteří neměli odpovídající pojištění. To si myslím, že v tu chvíli hodně pomohlo. A jak celý konflikt dopadne? To je spíše věštěním z křišťálové koule. Vypadá to, že se z toho i přes náznaky ukrajinské protiofenzivy stává zamrzlý konflikt a dostat obě strany k jednacímu stolu nebude vůbec jednoduché. Natož pak, aby se dokázaly na něčem smysluplně dohodnout a tyto dohody hlavně dodržet. Dříve nebo později k tomu snad dojde, obávám se však, že v letošním roce to ještě nebude.
Mohlo by vás zajímat: Insider varuje před možným střetem českého trhu s Evropskou komisí
Projeví se podle vás probíhající ekonomicko-společenský vývoj v cenách produktů? A případně setkáváte se se situacemi, kdy klienti přestávají platit pojistné, protože už na něj zkrátka nemají peníze?
V cenách produktů se aktuální nepříznivá situace principiálně musí projevit. Když se podíváme například na dnešní asi nejběžnější produkt, kterým je povinné ručení, tak logicky musí dojít ke zdražení, a to ze dvou důvodů. Tím prvním je, že roste průměrná cena škody, která je způsobena růstem ceny náhradních dílů a práce v servisech. Na tento fakt pojišťovny chtě nechtě musí reagovat. Tato „plechová“ inflace během roku vyskočila o téměř 12 procent! Druhý důvod se týká škod na zdraví, které jsou odvislé od růstu průměrné mzdy. No a ta roste, tedy logicky musí dojit ke zvyšovaní ceny. S tím pojišťovny nemůžou nic dělat. Sice se neustále snaží zefektivňovat své procesy a redukovat tak interní náklady, to však nejde dělat do nekonečna. V oblasti havarijního pojištění způsobují zvyšování ceny v kontextu o desítky procent rostoucí ceny samotných vozidel, a to aktuálně hlavně těch ojetých.
A podobně tomu je i v oblasti pojištění domácností a nemovitostí, kde růst ceny produktů jde ruku v ruce s růstem cen nemovitostí jako takových, a se zvyšující se částkou, kterou musí klienti vydávat za stavební materiály a stavební řemesla. Pojišťovny sice v souladu s tím indexují pojistné částky, jak jen můžou, toto automatické a pravidelné navyšování ale současně znamená i růst pojistného. Avšak v souvislosti se současným hektickým vývojem to nemusí ani v krátkodobém horizontu stačit. Je to vidět i u obnosových pojištění, kde sice k indexaci nedochází standardním způsobem, ale i zde se bude muset situace nějakým způsobem řešit. Jako příklad bych zmínil pojištění denních dávek, kde si myslím, že by měla začít probíhat logická diskuze s klienty o tom, zda jsou tyto dávky ve sjednané výši ještě postačující, nebo zda je třeba je navýšit. Že bych však vyloženě sledoval mezery v platbách u přijatého pojistného ze strany klientů, to se zatím neděje. Jak jsem již zmiňoval, pojištění by měla být ta poslední položka, na které by lidé měli šetřit.
Mohlo by vás zajímat: Obchodní ředitelkou D.A.S. se stává Lída Krákorová. Provizní systém se změní
Důvěřují podle vás klienti v současné době pojišťovnám?
Jsem pevně přesvědčen, že důvěra lidí v tuzemské pojišťovnictví se v posledních letech jednoznačně zvýšila. Česká asociace pojišťoven dělá pravidelně průzkumy, ve kterých se pravě na vnímání pojišťoven ze strany klientů zaměřuje. A tato zpětná vazba ukazuje jasně pozitivní trend. A za to jsem samozřejmě moc rád. Řekl bych, že v tomto směru bylo určitým katalyzátorem katastrofické moravské tornádo z roku 2021, které bylo velmi medializované a jež zcela jasně ukázalo, že pojišťovny jsou schopny pružně reagovat a pomáhat tam, kde to bylo opravdu potřeba.
Jak vnímáte srovnání ve vývoji segmentů životních produktů a těch neživotních. Existuje podle vás cesta, jak životnímu pojištění vrátit jeho „zašlou slávu“?
Statistiky ČAP zcela jasně ukazují, že produkty neživotního pojištěni ty životní, co se růstu týče, jasně válcují. Je to způsobeno mnoha faktory, tím hlavním je podlé mého názoru růst materiálního bohatství naší společnosti i princip indexace, o kterém jsme se už dnes bavili a který pomáhá tomuto odvětví k přirozenému růstu pojistného. U životního pojištění jsme byli v posledních dvou dekádách konfrontováni s komplexní změnou přístupu k produktům jako takovým. V 90. letech trhu jasně dominovalo klasické kapitálové pojištění s pevnou technickou úrokovou mírou. Ta byla kolem čtyř procent a klientovi zajistila kumulaci kapitálu bezrizikovým způsobem. Mimochodem tyto smlouvy stále ještě běží. S poklesem úrokových sazeb na přelomu tisíciletí jsme se dostali do situace, když už produkty tohoto typu nedávaly ekonomicky smysl a pojišťovny je přestaly nabízet, protože by nebyly schopny dostát svým závazkům. Kapitálové pojištění vystřídalo investiční životní pojištění. To bylo pojištění, které ve své době pomocí investičních nástrojů pomáhalo klientům na kapitálových trzích zhodnocovat finanční prostředky v rámci vhodně zvolené strategie. Když vyprchal klientský potenciál „investička“, tak se životní pojištění vydalo po cestě, kterou bych nazval „návrat ke kořenům“.
V současné době je tak tento produkt výrazně orientován na rizikovou složku. V tomto kontextu bych pak chtěl zejména upozornit na pojištění invalidity. Tato oblast je zvláště v poslední době extrémně důležitá, protože v ní zaznamenáváme alarmujícím způsobem rostoucí počet případů. V lidech je zakořeněná představa, že invalidita nejčastěji vzniká následkem úrazu. To však není pravda, invalidita primárně vzniká jako následek nemoci. A protože už nedochází ke sjednání tohoto produktu jako rezervotvorného ve smyslu kumulace kapitálu, tak průměrné pojistné je nižší, což je pak i důvod, proč vývoj předpisu životního pojištění pokulhává za neživotními produkty.
Kdybych to tedy shrnul, tak podle mě nejde o to vrátit životnímu pojištění jeho zašlou slávu, jak jste se ptal v dotazu, ale spíš ho vhodně zasadit do současného systému a lidem detailně vysvětlovat jeho funkci a proč je tak důležité správné nastavení výše pojistného. Stejně jako u neživotních produktů je totiž zapotřebí s touto částkou správně pracovat, protože jestli před deseti lety pro případ smrti stačil třeba jeden milion korun, tak letos už se pohybujeme kokem jednoho a půl milionu. A ještě obezřetněji by měl klient postupovat pro případ trvalé invalidity. V komunikaci s klientem pak hrají svoji nezastupitelnou roli kvalitní finanční poradci, kteří by měli jednou za rok provést, lékařskou terminologií řečeno, „preventivní prohlídku“ svého klienta. Zjistit, co se změnilo, a na základě toho upravit i stávající pojistné krytí.
Mohlo by vás zajímat: Globální zpráva Allianz 2023: Pojišťovnictví roste. Jak se daří Česku?
Evropská regulace je evergreenem, který zaměstnává specialisty pojišťoven každý rok. Pro letošní sezonu bude tou klíčovou legislativou motorová směrnice. Je na ni podle vás pojistný trh připraven
Myslím si, že ano. Tato transpozice je připravována už poměrně dlouho a trh má k dispozici všechny potřebné informace. V této souvislosti bych pak chtěl vyjádřit své uznání ministerstvu financí, které odvádí skvělou práci. Zvláště rád bych poděkoval Vladimíru Přikrylovi, který je oním pomyslným guru legislativní oblasti související s pojistným trhem. A jako už tolikrát v historii, i nyní je s ním a jeho týmem velmi konstruktivní komunikace, která zahrnuje nejen požadavky evropské regulace, ale i potřeby našeho pojistného trhu. Motorová směrnice obecně přináší velké množství důležitých změn, za mě bych zmínil alespoň to, že se nově začnou pojišťovat silnější elektrokoloběžky.
Evidujeme totiž čím dál vyšší počet úrazů a nehod, které vznikly po nehodě tohoto na první pohled nevinného dopravního prostředku. Ve velkých městech je už každodenním koloritem situace, kdy se toto vozidlo řízené leckdy ne zcela kompetentním člověkem poměrně vysokou rychlostí řití po chodníku a lidé před ním jen tak tak stačí uhýbat. Povinnost mít pojištění by se vztahovala na stroje vážící více než 25 kilo anebo schopné vyvinout rychlost vyšší než 25 km/h. Pozitivní také je, že dojde ke konci povinnosti mít fyzicky u sebe zelenou kartu (i když dnes reálně bílou), čímž se řidičům zjednoduší život a urychlí se procesy, ve kterých byl tento dokument zapotřebí. Začne také docházet k online přenosu dat do České kanceláře pojistitelů, což sice může znít jako velký systémový digitální úkol, myslím si však, že český pojistný trh je na všechno dobře připraven.
S touto legislativou je spojena diskuze o definici úrazu. Jak vnímáte tuto problematiku?
Podle mého názoru by tato definice měla být upravena ve všeobecných pojistných podmínkách každé z pojišťoven působících na českém trhu. Nejsem v tomto směru velkým příznivcem striktního výkladu z pera tuzemského regulátora. Když se totiž podíváme například na úraz v důsledku zasažení elektrickým proudem, tak aktuálně by tato situace nebyla součástí definice úrazu, tak jak ji navrhuje ministerstvo financí. A přitom se jedná o klasickou pojistnou událost, která se děje docela často. Doufám tedy, že v tomto směru dojde ještě k nějaké úpravě.
Velké téma je tuzemský penzijní systém. Myslíte si, že se v nejbližší době dočkáme velké reformy?
Co nevidět bude celá společnost konfrontována s nezadržitelnou demografickou křivkou, kdy se počet pracovně aktivních lidí výrazně promění vůči spoluobčanům, kteří budou v důchodu. Český důchodový systém je tak ve velmi komplikované situaci. Dlouhodobě u nás panuje jedna z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii, což ve své podstatě znamená, že bychom měli generovat přebytek v penzijním systému. Přesto řešíme výrazný deficit. To je zkrátka a dobře dlouhodobě zcela neudržitelné. Vláda se tomuto tématu intenzivně věnuje, ale tyto pomyslné díry v pletivu, které vznikly v dávné minulosti, se jí jen těžko podaří zalátat.
Podle mě bylo velikou chybou, že se zrušil druhý pilíř penzijního systému, protože ten přeci jen umožňoval kumulovat na privátním učtu potřebný kapitál. Podívejme se například na Slovensko. Tady druhý pilíř zrušen nebyl a v dnešních dnech je na jeho učtu už poměrně vysoké množství finančních prostředků. Během několika let se tak desítky až stovky tisíc smluv dostanou do výplatní fáze. To jen potvrzuje funkčnost tohoto systému, který byl u nás bohužel čistě z populistických důvodů zrušen. Co se týče aktuální reformy, tak nemám žádná přehnaná očekávání, myslím si, že se budou pravděpodobně měnit pouze dílčí parametry systému. Je to opravdu velký problém a sám jsem zvědavý, jak ho vláda Petra Fialy vyřeší.
Na scénu se vrátila debata o nadstandardech ve zdravotnictví. Po nadějném rozjezdu to vypadá, že z jejich praktické realizace opět nic nebude…
Nadstandard je velmi zvláštní slovo. Moc se mi nelíbí. V Česku musíme vycházet ze základní premisy, že každý jedinec dostane stejnou zdravotní péči. Na tom se nic měnit nesmí. Na druhou stranu opravdu potřebujeme do našeho zdravotnictví dostat další finanční prostředky. A nevidím důvody, proč by se nemohlo lidem povolit, aby si zaplatili například ošetření lékařem mimo pracovní dobu, dražší sádru nebo kvalitnější kolenní náhradu. To přeci není nic proti ničemu. Do systému by se dostalo více peněz, a hlavně by se podařilo stabilizovat personální otázku.
Dnes je české zdravotnictví na špičkové úrovni, a to hlavně díky vynikajícím a obětavým lékařům a sestrám. Stačí se podívat do dalších zemí Evropské unie a zjistíme, jak kvalifikované a odborné máme v Česku zdravotníky. A naším společným úkolem, obzvláště pak v kontextu v předešlé otázce zmíněného demografického vývoje, je zabránit odchodu těchto profesionálů do zahraničí. A to právě můžou dokázat finance získané z nadstandardních služeb. Ještě jednou opakuji, opravdu nemám na mysli rušení principu rovnosti českého zdravotnictví pro každého občana. Nebojme se otevřít o této problematice veřejnou diskuzi. Neustále zaznamenávám, že je tohle téma často vnímáno jako něco nepatřičného až neslušného. A to i na politické úrovni. Jenže to přeci není pravda!
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovna roku 2022: Triumf Kooperativy. Nejlepším makléřem PETRISK
V Česku funguje monopol na zdravotní pojištění cizinců, o který se v poslední době dost intenzivně zajímá i Evropská komise. Mohl byste popsat současnou situaci v této značně nepřehledné oblasti?
Vývoj v této oblasti je opravdu tristní. V České republice máme respektovaný a stabilní komerční pojišťovací sektor. A pokud tedy existuje komerční produkt, tak jej má sjednávat tento typ pojišťoven. Proto je zcela neakceptovatelné, aby vznikl monopol jednoho tržního subjektu, a to na úkor konkurenčních firem. To porušuje základní pravidla Evropské unie a narušuje samu podstatu podnikání. A to je ostatně i důvod, proč Česká asociace pojišťoven podala k Evropské komisi podnět, aby prošetřila tuzemskou monopolizaci komerčního byznysu ve prospěch Pojišťovny VZP. Evropská komise tento podnět uznala jako validní a na tomto základě začala požadovat o celé situaci detailní informace. V této chvíli se také připravuje v Parlamentu druhé čtení senátní novely a já optimisticky doufám, že ke zrušení monopolu co nevidět dojde. V opačném případě se totiž vystavujeme přísným, ale zcela oprávněným, sankčním mechanismům ze strany Evropské unie.
Důležitým tématem se pro blízkou budoucnost stává pojištění dlouhodobé péče, které je spojeno s ne příliš pozitivními demografickými předpoklady. Co si o této problematice myslíte?
Téma dlouhověkosti a s tím spojené seniorské soběstačnosti nabývá v poslední době na aktuálnosti a důležitosti. Počet seniorů rychle roste a my jsme dnes svědky toho, že máme zoufalý nedostatek zařízení, která jsou schopna starším spoluobčanům poskytnout kvalifikovanou péči. Celá řada lidí v produktivním věku je pak nucena zůstávat doma, či jinak omezovat své ekonomické aktivity, aby se starala o své stárnoucí rodiče. České pojišťovnictví tak stojí před úkolem připravit specializované produkty, jež pomůžou vybudovat infrastrukturu zařízení nabízejících tyto služby a které také pokryjí náklady spojené s umístěním a s poskytovanou odbornou péčí. Myslím si, že české pojišťovny jsou na tuto roli připraveny. Existují už i první projekty, jak podpořit výstavbu a provoz těchto seniorských center. Jsem také rád, že se otevřela debata o daňovém zvýhodnění těchto pojistných produktů, protože se ve výsledku jejich vliv odrazí také v pomoci zaměstnavatelům stabilizovat řady zaměstnanců.
Co si myslíte o fenoménu umělé inteligence? A máte představu, jak tento nástroj využít v pojišťovnictví?
Umělá inteligence je úžasná věc. Kdo si už vyzkoušel ChatGPT, musel být překvapený z toho, v jaké kvalitě byly reakce tohoto softwarového nástroje vygenerovány. Na druhou stranu však cítím, že je zapotřebí být docela opatrný. Už dnes se snažíme využívat různé chatboty pro základní typy komunikace s klientem a v této oblasti prostor pro využití AI samozřejmě existuje. Obecně si však myslím, že nasazení umělé inteligence do klíčových procesů pojišťoven ještě není úplně na pořadu dne. Bezesporu však v této oblasti leží velký potenciál do budoucna.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: „Zelený pokrok“ pokulhává
Nepřiblížila se opravdu doba, kdy samotným sjednáním životního pojištění, což je mimořádně komplikovaný produkt, provede klienta umělá inteligence? Nebude tím v podstatě ukončena éra zprostředkovatelů pojištění?
V květnu roku 1999 byla naše pojišťovna první, která na tuzemském trhu zavedla online pojištění. Bylo to „cestovko“, na kterém jsme spolupracovali s Expandia bankou a které bylo určeno pouze jejím klientům s online účtem. V té době jsem si jako nadšenec pro moderní technologie říkal, že za deset let budeme plně působit v online prostředí. No a opak byl pravdou. V roce 2012 jsme dokonce převzali kmen tehdejší pojišťovny Direct. Ta se snažila být čistě digitální pojišťovnou, bohužel však neuspěla. Dnes jsme opět o deset let dál, a tak zásadní posun, jak se v oblasti zprostředkování pojištění očekával, určitě nenastal. Ani vzývaný insurtech se nestal plnohodnotnou konkurencí tradičních pojišťoven, spíše jsme svědky účelných kooperací mezi nimi.
A ani současný fenomén umělé inteligence to moc nezmění. Je sice možné, že v prekonktraktační fázi například v souvislosti se zdravotním dotazníkem může AI najít své uplatnění, už dnes ostatně využíváme v rámci underwritingu určité algoritmy, které nám významně pomáhají s automatizací celého sjednávacího procesu, nemyslím si však, že umělá inteligence dokáže v nejbližší době nahradit živého poradce. Osobní důvěra mezi zprostředkovatelem a jeho klientem, kteří si potřebují o pojistném řešení na míru detailně popovídat, totiž mezi klientem a umělou inteligencí nemůže nikdy dosáhnout tak vysoké úrovně. Osobní vztah se k umělé inteligenci holt moc vybudovat nedá (úsměv).
Na závěr se zeptám, jestli byste se, pane řediteli, mohl se čtenáři podělit o vaše profesní krédo, které vás provázelo bohatou kariérou?
Celý svůj profesní život mám velmi blízko k číslům, a snažil jsem se tak držet zásady, která mi v kariéře často pomohla. Vždy jsem si říkal: „Nikdy nevěř číslům, která sis sám nezanalyzoval!“ (úsměv)
Děkuji vám za rozhovor.
Komentáře
Přidat komentář