COVID-19
Vývoj na evropském poli byl v průběhu roku 2020 výrazně ovlivněn probíhající pandemií COVID-19. Ta přinesla bezprecedentní výzvy, na které bylo potřeba flexibilně a dynamicky reagovat, a to jak v posílení spolupráce ve zdravotnické a farmaceutické oblasti, tak v ochraně osobních údajů a zvýšené úrovni kybernetické bezpečnosti. Nepřímým následkem nově vzniklých priorit na evropské půdě bylo opoždění legislativního vývoje v některých pro pojišťovnický sektor relevantních agendách. Na průběh pandemie reagovaly také evropské orgány a instituce. EIOPA dne 8. července 2020 zveřejnila své poslední vyjádření[1], ve kterém navazuje na doporučení trhu ze dne 1. dubna 2020 a připomíná povinnosti pojišťoven během pandemické krizové situace v oblasti POG. EIOPA ve vyjádření uvádí, že od pojišťoven v rámci povinností POG očekává identifikaci těch pojistných produktů, u nichž zaznamenaly dopad COVID-19 (krytí rizik, garanční složka). Důraz je ale kladen na komplexní analýzu dopadů COVID-19 v souvislosti s karanténními opatřeními, na změnu ve zvyklostech a chování klientů.
Mohlo by vás zajímat: 2Q 2021: MetLife vykázal čistý zisk 3,4 mld. $. Prudential Financial 2,2 mld. $
Pojišťovny mají posoudit, zda daný produkt stále přináší kýženou hodnotu pro cílový trh. Tato analýza by měla pokrýt celou řadu aspektů, např. škodní poměr či pojistné výluky. Jestliže pojišťovna danou analýzou dospěje k názoru, že hodnota pojistného produktu již není v souladu s cílovým trhem, měla by také posoudit, zda nedošlo k nespravedlivému zacházení vůči cílovému trhu (a nikoli skupině klientů). Nespravedlivé zacházení by mělo vést dle EIOPA k nápravným opatřením. Seznam nápravných opatření obsahuje také např. to, že ve specifických, individuálních případech by pojišťovny mohly poskytnout slevu na pojistném (premium rebate), nebo dokonce vrácení pojistného (premium repayment). Pojišťovny na danou výzvu odpovídaly, že v důsledku pandemie COVID-19 nebyly zjištěny žádné zásadní změny v produktech (vyjma cestovního a částečně motorového pojištění) či spotřebitelských právech ani nebyla přijata jiná mimořádná opatření.
Pojišťovny přistupovaly k vratkám pojistného či žádostem na odklady úhrad individuálně a zohlednily mimořádnou situaci. Evropská komise dne 14. července 2020 zveřejnila seznam osvědčených postupů (best practices)[2], na němž se dohodly finanční sektor a spotřebitelské a podnikatelské organizace s cílem pomoci dále zmírnit dopad pandemie. Jsou v něm uvedeny konkrétní kroky, kterými mohou různí účastníci trhu podpořit občany a podniky během této krize. Seznam obsahuje devět opatření pro pojišťovny. Pojišťovny během jednání ujišťovaly, že není na místě zavádět povinná důrazná opatření, protože jednaly se svými klienty férově a reakce sektoru na krizi COVID-19 byla adekvátní a odpovídala potřebám jednotlivých trhů. Zveřejněné best practices nejsou preskriptivní ani zatěžující. Jedná se o společný dokument, na kterém se trh shodl a v němž se zavázal osvědčené postupy dodržovat při vynaložení nejvyššího úsilí.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Pavel Nepala
Diskuze k pandemickému fondu
V souvislosti s vysoce medializovanými pojistnými výlukami ke krytí přerušení provozu v některých zemích západní Evropy se EIOPA v roce 2020 intenzivně věnovala krytí pandemických rizik. Ve Strategii společné odolnosti (Shared resilience strategy), kterou zveřejnila na konci července 2020, se opírá o čtyři pilíře (hodnocení rizik, nový produkt nemajetkového pojištění přerušení provozu, mitigace a adaptace a převod zbytkového rizika). Během dialogu, který předcházel vydání strategie, pojišťovny a zajišťovny akcentovaly, že mají a chtějí nabídnout určitá řešení, jež se ale neobejdou bez aktivní role členských států ve sdílení rizik. Diskuze k tématu je tedy nejen pojistnětechnická, ale především politická. Evropská komise se k tématu krytí pandemických rizik v roce 2020 veřejně nevyjádřila. IE dlouhodobě a aktivně vyslovuje, že pojišťovny mohou přispět k řešení následků pandemie, avšak klasický pojistný produkt tato rizika pokrýt nemůže.
Digitální a kybernetická agenda
Evropská komise dostála svého slova a pod heslem „Fit for the digital age“ zahájila rozsáhlou činnost v digitální oblasti, zahrnující i oblast kybernetické bezpečnosti. Stěžejním dokumentem je zde Digitální finanční strategie pro Evropu, zveřejněná 24. září 2020. V této oblasti jsou proto přirozeně aktivní i ostatní evropské instituce a EIOPA. Pojišťovnický sektor i finanční služby obecně budou výrazně ovlivněny návrhem DORA (digital and operational resilience act), který byl publikován stejného dne jako výše zmíněná strategie. Tento nový, principově a rizikově založený legislativní rámec dopadající nejenom na finanční sektor vymezí podmínky pro ICT správu a management, vztahy ke třetím stranám v oblasti outsourcingu, požadavky na testování a reporting či další relevantní oblasti.
Mezi hlavní priority pojišťovnického sektoru patří kompatibilita s exitujícím legislativním či regulatorním rámcem, především s Pokyny EIOPA k ICT bezpečnosti a správě ze září 2020 nebo revidovanou směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148, o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v EU (NIS2). V červnu 2020 došlo k ukončení celé řady veřejných konzultací Evropské komise, a to např. k Evropské strategii pro data, Bílé knize k umělé inteligenci a Digitální finanční strategii. I tyto iniciativy ČAP prostřednictvím IE připomínkovala. V neposlední řadě byla v roce 2020 častěji skloňována oblast regulace umělé inteligence, která je pro pojišťovnictví relevantní jak z hlediska podmínek samotné aplikace, tak z hlediska úpravy odpovědnostního rámce.
Mohlo by vás zajímat: 2Q 2021: MetLife vykázal čistý zisk 3,4 mld. $. Prudential Financial 2,2 mld. $
Udržitelné finance
Udržitelná Evropa 2030 byla i nadále jednou z hlavních priorit Evropské komise a ostatních institucí v roce 2020. Agenda udržitelnosti a zeleného financování je stěžejní také pro IE, z důvodu přímého dopadu této regulace na pojišťovnictví, a ČAP se soustředila především na vývoj legislativního balíčku ke klasifikaci udržitelných investic neboli taxonomii a ke zveřejňování ESG kritérií u investičních produktů neboli nařízení disclosure. V roce 2020, po roce od uveřejnění nařízení 2019/2088, o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti, ESAs vypracovaly rozsah a způsob informování v návrzích technických regulačních standardů. Během připomínkování se ČAP soustředila na načasování a problematiku odkladu. Povinnosti pojišťoven jsou navázány na různé legislativní akty, nicméně ne vždy jsou pravidla jasná a ukotvená ve stejný moment.
Navrhovaná evropská právní úprava je poměrně náročná a pro řadu subjektů také matoucí z důvodu fragmentace nových pravidel. Např. návrhy prováděcích nařízení k disclosure a taxonomii se navzájem překrývají; některé povinnosti nefinančního reportingu jsou upraveny v nařízení k taxonomii, jiné v nařízení disclosure a v neposlední řadě v navrhované revizi směrnice o nefinančním výkaznictví (NFRD). ČAP proto zdůrazňovala potřebu přecházet na nová pravidla postupně, mj. také kvůli nedostupnosti dat a propojení s revizí NFRD. Neméně důležitou oblastí stále je dostupnost, kvalita a rozumná cena ESG dat, kterou by mohl vyřešit EU registr.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Další „poslední“ varování
Pojišťovnictví také prosazovalo myšlenku postupného zavádění pravidel (phase-in proces). Během roku 2020 ČAP také připomínkovala materiály ve veřejné konzultaci ke dvěma delegovaným aktům, k SII[3]a IDD[4]. Tento krok vychází z Akčního plánu financování udržitelného růstu Evropské komise z roku 2018 a ze zakomponování rizik a faktorů udržitelnosti na základě technického doporučení EIOPA z roku 2019. Delegovaný akt k POG IDD např. obsahoval nová kritéria a požadavky (např. k preferencím udržitelnosti), které Evropská komise navrhuje v této sekundární legislativě, avšak nejsou v primárních předpisech (nařízení disclosure a taxonomie).
GDPR
V roce 2020 nadále probíhal vývoj interpretační praxe k nařízení (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (GDPR), a to na úrovni EDPB formou pokynů. Pokyny sice nejsou závazné povahy, ale výrazně ovlivňují praxi i výklad nejenom ze strany národních dozorových úřadů. Pracovní skupina GDPR ČAP nadále bedlivě sleduje vývoj výkladové praxe, kterou následně implementuje do dokumentu Samoregulační standardy ČAP k uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) v pojišťovnictví. Ten vymezuje rámec pro samoregulační pravidla ochrany osobních údajů v pojišťovnictví. Dne 1. srpna 2020 nabyla účinnosti aktualizovaná verze dokumentu. Předmětem revizí bylo především dopracování a upřesnění některých ustanovení, zejména v kapitole 4 („Technická a organizační opatření ochrany osobních údajů“) a kapitole 5 („Pověřenec osobních údajů“); doplnění řady praktických příkladů ve všech kapitolách a doplnění přílohy č. 3 („Oznámení členské pojišťovny o vyhodnocení souladu se Standardy“).
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Skanzen Evropa. Nemoci eurozóny Evropská centrální banka nevyléčí
Za tím účelem byla také zavedena definice „stížnost“, abychom sjednotili granulitu komunikace s klienty, kterou je členská pojišťovna povinna oznamovat ČAP. Významným aspektem byla publikace rozsudku ESD C-311/18 ve věci Schrems II ze dne 16. července 2020, kterým došlo ke zneplatnění prováděcího rozhodnutí Evropské komise 2016/1250, tzv. „EU-US Privacy Shield“, z důvodu nedostatečné míry ochrany osobních údajů v USA. To bude mít dopad na přenos osobních údajů, které vycházely z tohoto mechanismu. Následkem bude opětovné vyjednávání mechanismu přenosu osobních údajů mezi EU a USA a modernizace standardních smluvních doložek ze strany Evropské komise. Ta potřebu tohoto kroku vyhodnotila i v Hodnotící zprávě k GDPR rámce dle čl. 97 GDPR, která byla publikována během června 2020. Z důvodu kompatibility GDPR a návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o respektování soukromého života, o ochraně osobních údajů, o elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (ePrivacy) byl předmětem zájmu ČAP i legislativní vývoj v této věci. Mezi priority pojišťovnického sektoru patří především soulad právních základů s GDPR a praktické umožnění implementace inovativních produktů.
Mohlo by vás zajímat: Fúze pojišťoven UNIQA a AXA byla završena
Hromadné žaloby
Vývoj vysoce relevantní problematiky hromadných žalob ČAP v průběhu roku 2020 bedlivě sledovala a pozici komunikovala na národní i evropské úrovni. Složitý vývoj návrhu ČAP monitorovala samostatně i v kontextu návrhu vnitrostátního zákona upravujícího institut hromadných žalob. Text směrnice byl následně schválen během jednání Výboru stálých zástupců dne 30. června 2020. Výsledkem je směrnice minimálně harmonizační povahy se silnou mírou diskrece pro členské státy. Směrnice obsahuje rozdílnou úpravu domácích a přeshraničních nezávislých subjektů, které budou před soudy zastupovat spotřebitele; financování těchto neziskových subjektů třetí stranou je povoleno, ale za zpřísněných podmínek (např. absence konkurenčního boje).
Směrnice po členských státech také vyžaduje, aby zavedly zásadu, podle níž nese náklady ten, kdo prohrál. Na tuto úpravu navazovala i aktivita Evropského parlamentu. Financování sporů není v hlavní směrnici důkladně upraveno: chybí vymezení mantinelů a principů, které Evropská komise navrhovala ve svém doporučení z roku 2013. Cílem zprávy publikované JURI Evropského parlamentu je proto zakotvit podmínky pro financování sporů třetími stranami z důvodu prevence komerčního zneužívání nově harmonizovaného institutu hromadného řízení na evropské úrovni a nastavení etického rámce. Ve výsledku by problematika mohla být upravena ve směrnici k financování třetích stran.
Mohlo by vás zajímat: Zdraví na pracovišti. Jaká je aktuální situace?
Solventnost II
Pandemie COVID-19 způsobila šestiměsíční odklad přezkumu Solventnosti II a kvůli tomu Evropská komise zveřejnila konzultační dokumenty až k 1. červenci 2020. Během letních měsíců měly dotčené strany možnost zaslat Evropské komisi své klíčové pozice v reakci na počáteční posouzení dopadů (Inception Impact Assessments). ČAP se za český pojistný trh podílela na vytváření evropského stanoviska na IE a jeho hlavní body, relevantní pro náš sektor, také uplatnila díky aktivní spolupráci s Hospodářskou komorou ČR. Změny, o kterých se v přezkumu 2020 jedná, se týkají jak samotné směrnice (především úpravy dlouhodobých investic, úrokového rizika, rizikové marže, proporcionality, koeficientu likvidity a volatility), tak delegovaného nařízení. V každém případě změny, které EIOPA navrhne a Evropská komise poté schválí, můžeme očekávat nejdříve ke konci roku 2023. Finální návrhy na novelizaci směrnice Solventnost II (a delegovaného nařízení) EIOPA zveřejnila dne 17. prosince 2020. Tzv. „technické poradenství“ EIOPA bylo předáno Evropské komisi, která má během roku 2021 šest měsíců na případné revize. EIOPA při zveřejnění deklarovala, že novelizace je evolucí právního rámce, nikoliv revolucí.
Pojišťovnický sektor je však toho názoru, že návrhy EIOPA jsou spíše revoluční než evoluční, a dlouhodobě poukazuje na to, že revize Solventnosti II poskytuje klíčovou příležitost ke zlepšení předpisu a ke kalibraci rámce, především za účelem schopnosti pojistitelů nadále nabízet dlouhodobé produkty a investovat v dlouhodobém horizontu. Aktuální nastavení rámce může dle názoru trhu nadhodnotit dlouhodobé závazky, volatilitu a rizika v dlouhodobých investicích. To má pak zásadní dopad na kapacitu pojišťovnického sektoru krýt rizika, na schopnost nabízet záruky a na výši a druh případných investic. Dále je Solventnost II velice drahá a představuje provozní zátěž. Proto je třeba vylepšit ji tak, aby proporcionalita v praxi skutečně fungovala a došlo k zeštíhlení reportovacích požadavků, a to i v kontextu reportovacích povinností dle dalších relevantních předpisů. I přes potenciální negativní dopady v oblasti technického nastavení ve standardní formuli je třeba vyzdvihnout pozitivní vývoj v oblasti proporcionality v roce 2020.
Mohlo by vás zajímat: Lékaři si loni polepšili o 11 %
Návrhy na novelizaci jsou příslibem povinného a automatického zohlednění přiměřenosti při splnění nastavených rizikově založených kritérií. Naopak návrhy k reportingu nezohlednily připomínky trhu a nová pravidla reportingu budou pro pojišťovny spíše více zatěžující, než aby jim EIOPA ulevila, jak deklarovala během příprav na revizi. Novelizace např. zavádí povinný externí audit SFCR zprávy, což je hlasitě kritizováno i na českém trhu. Důležitým aspektem této novelizace je harmonizace pravomocí dohledových orgánů k výplatě dividendy. EIOPA Evropské komisi navrhuje ukotvit pravomoc dohledovým orgánům tak, aby mohly zakázat distribuci dividendy v případě progresivního a strukturálního zhoršení finanční situace pojišťovny. Jinak bude muset pojišťovna prokázat, že výplatou dividendy nezhorší riziko překročení solventnostního kapitálového požadavku.
Povinné garanční fondy
V legislativních návrzích na novelizaci směrnice Solventnost II EIOPA také zahrnula novinky ohledně garančních fondů (insurance guarantee schemes, IGS). V obecné rovině se EIOPA přiklání spíše k diskreci členských států, které by se mohly rozhodnout, zda zvolí systém kompenzace klientů pojišťoven v úpadku a/nebo převzetí pojistného kmene. EIOPA navrhuje řídit se principem domovského státu, což znamená, že klienty pojišťoven odškodňuje ten fond, kde byla pojišťovna zapsána a regulována. Nicméně v návrzích z prosince 2020 upřednostňovala systém spolupráce s hostícím garančním fondem. EIOPA navrhuje krýt fondem některé specifické životní a neživotní pojistné produkty. Stanovisko ČAP bylo a stále je zamítavé; český trh je stabilní, dostatečně kapitalizovaný a další odvody do fondů tohoto typu nejsou odůvodněné.
IFRS 17
IASB projednala poslední změny standardu IFRS 17 dne 17. března 2020 a oddálila implementaci k 1. lednu 2023. V reakci EFRAG zažádal IASB k otevření a přehodnocení standardu, zejména v oblasti ročních kohort. EFRAG dne 30. září 2020 dodal Evropské komisi legislativní návrh delegovaného nařízení (DEA) a otevřel tím konzultaci do konce ledna 2021. Následující kroky k přijetí standardu do unijní legislativy zahrnují proceduru tzv. „komitologie“ neboli přípravu legislativy rozdělenou mezi Evropskou komisi a členské státy reprezentované Regulačním výborem pro účetnictví.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Chvála sobců
PRIIPs
Dne 7. července 2020 národní dohledové orgány hlasovaly na Radě orgánů dohledu ESAs ve věci tzv. „minirevize“ PRIIPs, zaměřené na level 2 předpisy RTS a především sdělení klíčových informací formou KID. Během hlasování se na EIOPA (nikoliv na EBA či ESMA) nepovedlo dosáhnout kvalifikované většiny vyžadované pro schválení změn rámce PRIIPs. Navzdory tomu byla EIOPA ze strany Evropské komise vyzvána k vypracování nového návrhu změn KID do 29. ledna 2021. V rámci krátké lhůty nebyl EIOPA vytvořen dostatečný prostor pro posouzení původní verze návrhu. Proto nedošlo k výrazným změnám jeho obsahu a opakované hlasování k minirevizi proběhlo 3. února 2021. Tentokrát byla minirevize schválena. IE apelovala na všechny zúčastněné strany, aby změny KID byly provedeny v celkové revizi předpisového rámce PRIIPs v roce 2024. ČAP v dané věci pravidelně komunikovala a sdílela stanovisko trhu s ČNB.
[1] dispozici zde: https://www.eiopa.europa.eu/content/supervisory-expectations-product-oversight-andgovernance-requirements-amidst-covid-19_en
[2] K dispozici zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_1281
[3] Dostupné zde: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/11961-Integrationof-sustainability-risks-and-factors-in-relation-to-the-business-of-insurance-and-reinsurance
[4] Dostupné zde: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/11962-Integrationof-sustainability-risks-and-factors-in-relation-to-insurance-undertakings-and-insurance-distributors
Komentáře
Přidat komentář