Pojistný obzor ke stáhnutí ZDE.
Přijměte, pane prezidente, moji gratulaci ke zvolení do čela Insurance Europe. Mohl byste, prosím, přiblížit hlavní výzvy a cíle Insurance Europe pro následující tříleté období?
Děkuji Vám. Cítím se poctěn, že mám možnost reprezentovat pojišťovnictví tak významným způsobem. Jako prezident bych chtěl představovat určitý most mezi tvůrci politik a naším odvětvím a také zajistit, aby náš hlas byl slyšet na nejvyšších úrovních při diskuzích o různých předpisech. Dále budu podporovat specifické potřeby pojišťovnictví a regionální požadavky nových členských států EU ve střední a východní Evropě. V následujících třech letech čekají pojišťovnictví několikeré výzvy a příležitosti.
Abychom budoucnosti plně využili, musíme pochopit minulost. Např. jen v roce 2018 se musí evropští pojistitelé začít řídit několika novými nařízeními o strukturovaných retailových investičních produktech a pojistných produktech s investiční složkou (PRIIPs), novou směrnicí o distribuci pojištění (IDD) a novým obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR). Účelem těchto iniciativ je poskytnout spotřebitelům dodatečnou ochranu, což pojistitelé plně podporují. Nové předpisy znamenají výzvu, jejich implementace je však nákladná a vzniká přitom významné riziko jejich nedodržení. Informace, jež pojistitelé musí poskytovat, jsou často bez užitku a těžko srozumitelné.
Např. u některých produktů se na jeden prodejní proces může vztahovat až šest různých evropských směrnic a někdy se musí stejné informace poskytovat opakovaně, ale v odlišné formulaci a formátu. Klíčovým aspektem mé spolupráce s tvůrci politik bude řešení duplicity informací a informačního přetížení a dále řešení problémů vzniku nových pravidel. Předpokladem úspěšné mise je úplná transparentnost při sdílení našeho zasvěceného pohledu a komunikace jednotným hlasem. Dalším problémem je Solventnost II, která se k pojišťovnám chová jako ke krátkodobým investorům, ačkoliv jimi v žádném případě nejsou. Výsledkem toho je, že Solventnost II bezdůvodně a výrazně zvyšuje náklady dlouhodobých pojistných produktů, což omezuje pojišťovny, aby investovaly dlouhodobě, a to v okamžiku, kdy Evropská komise chce oživit investice a růst EU.
Mohlo by vás zajímat: Proč uzavřít soukromé zdravotní pojištění? Anebo taky ne
V jaké kondici se podle Vás nachází evropské pojišťovnictví a v kterých oblastech shledáváte potenciál jeho dalšího rozvoje?
Domnívám se, že pojišťovnictví je ve velice dobré kondici. Tvoří cennou součást sektoru finančních služeb, protože je v této oblasti jediným hráčem, který má skutečně dlouhodobý obchodní model. To mu umožňuje přestát vrcholy i dna finančních turbulencí a poskytovat klientům dlouhodobé bezpečí a záruky. Proto si myslím, že je třeba zachovat a chránit tento dlouhodobý obchodní model a zůstat ostražití, abychom se ubránili tomu, že budeme neúmyslnými dopady předpisů tlačeni do krátkodobého přístupu. Obrovský potenciál dále vidím v daleko větším přispění k evropskému blahu, kdy pojišťovnictví dostává prostor změnit se z pouhého poskytovatele pojištění na integrovaného poskytovatele služeb.
Stojí růstu pojistného trhu EU nějaké překážky v cestě?
Pojišťovnictví čelí výzvám, jako je např. prostředí nízkých úrokových měr, neúmyslné dopady předpisů na náš obchodní model a narůstající digitalizace. Přesto si myslím, že je naše odvětví postaveno na silných základech obezřetnosti a řízení rizik a může se s výzvami vyrovnat a nadále prosperovat a růst. Je třeba také poznamenat, že výzvy v ostatních odvětvích, jako jsou např. kybernetická rizika, mohou odhalit i příležitosti našeho potenciálního růstu.
V posledních dvou letech došlo z důvodu pozdního přijetí level 2 předpisů k oddálení použitelnosti IDD a PRIIPs. Jaký je Váš postoj k fenoménu pozdního přijímání tolik potřebných prováděcích a delegovaných aktů?
Obecně má pojišťovnictví velice málo času na zavádění nových pravidel. EU obvykle ponechávala na implementaci dva roky. V praxi však mohou pojišťovny začít s implementací až po dokončení a zveřejnění podrobných opatření. Proto tedy většinu z oněch dvou let zabere tvorba detailních požadavků, což neponechává dostatek času na implementaci. Tento časový deficit přináší nejistotu pro pojišťovny. Tvůrci politik nesou odpovědnost za nápravu. Neznamená to však pouze vyřešit problémy ve stávající legislativě, nýbrž to obnáší i revizi způsobu tvorby předpisů tak, aby byl větší důraz kladen na spotřebitele a na výhled do budoucnosti. A také na to, aby byla zaručena právní jistota a dostatek času na implementaci. Rovněž by pomohlo rozsáhlejší posouzení praktických dopadů a otevřená diskuze s naším odvětvím o použitelných alternativních vhodných technikách.
Mohlo by vás zajímat: ČBA: Zpomalení ekonomického růstu je tady. Zdrojem rizik zůstává zahraničí
Jak se pojišťovny v EU vypořádávají s narůstající regulací evropských a národních předpisů?
Domnívám se, že vzhledem k objemu nových pravidel, která začala v pojišťovnictví v nedávné době platit, je naprosto nezbytné období stability, aby si nová pravidla sedla. Proto mám v úmyslu sehrát klíčovou roli v kampani za tuto stabilitu a za větší proporcionalitu předpisů EU tak, abychom zajistili, že větší zřetel bude brán na potřeby malých a středních pojišťoven.
V nadcházejícím období se očekává dokončení revize MID. Jaké výhody a nevýhody v ní spatřujete?
Směrnice o pojištění motorových vozidel se ukázala za poslední roky jako účinný nástroj v ochraně účastníků silničního provozu a přispěla k tomu, že se volný pohyb po Evropě stal skutečností. Vítáme tedy snahu Evropské komise zajistit, aby směrnice o pojištění motorových vozidel nadále hrála tuto roli tím, že poskytuje odpovídající ochranu obětem nehod motorových vozidel a zajišťuje, aby se pojistníkům smluv pojištění motorových vozidel dostalo spravedlivého zacházení bez diskriminace. Také souhlasíme s hodnocením Evropské komise, že tato směrnice je jako rámec vhodná pro účely vysoce a plně autonomních vozidel, která dle očekávání vyjedou na evropské silnice v následujících letech.
Na druhou stranu však máme obavy z nově navrhovaného rozsahu směrnice o pojištění motorových vozidel. Především se domníváme, že nehody způsobené zemědělskými, stavebními a průmyslovými stroji, při motoristickém sportu nebo na pouťových atrakcích by neměly spadat pod povinné ručení a že rozhodujícím faktorem pro použití směrnice by mělo být použití vozidla na silnici. Dále se také obáváme návrhu Evropské komise na standardizaci prohlášení o škodním průběhu. To by pro pojišťovny znamenalo náklady na dodržení této povinnosti bez jasné přidané hodnoty v praxi a nutnost vyřešit problém, o jehož existenci není dostatek důkazů.
Mohlo by vás zajímat: ČSÚ: Analýza ekonomického vývoje v roce 2017
Jaký je Váš pohled na celoevropský osobní penzijní produkt (PEPP)?
Stále je ještě příliš brzy hodnotit výhody a nevýhody, vzhledem k tomu, že konečná podoba produktu musí být ještě dohodnuta. Aby PEPP splnil své ambiciózní cíle, musí být bezpečný, přenositelný a dlouhodobý a musí být skutečným penzijním produktem, který poskytne informace na míru každému střadateli ve všech členských státech. Musí se např. jednat o produkt, kterému mohou střadatelé věřit, který má jak fázi akumulace, tak dekumulace a který bude od střadatele odvádět co největší část rizika. Bohužel text, o němž nyní instituce EU vyjednávají, neposkytuje střadatelům tuto úroveň jistoty. Dále je také třeba podrobně prodiskutovat mnoho zásadních otázek, abychom se vyvarovali právní nejistotě. Proto vyzýváme tvůrce politik, aby diskuzi o technických spletitostech návrhu vyhradili dostatek času a dosáhli tak smysluplného a funkčního PEPP.
Které otázky v pojištění vozidel ve světle jejich postupné automatizace považujete za nejnaléhavější?
V této oblasti je zvláštní pozornost věnována datům sbíraným vozidly. Shromažďuje je stále více aut. Dle evropské legislativy se tato data obecně považují za osobní údaje, a patří tedy řidiči vozidla: na něm záleží, kteří poskytovatelé služeb budou mít k datům přístup a odtud i možnost profitovat z inovací, jako jsou diagnostika na dálku (pro účinnější opravy vozidel) a pojistné smlouvy na míru. Přesto výrobci vozidel v současnosti vyvíjejí systémy, které by jim umožnily výhradní přístup k uvedeným datům.
To by řidičům ztížilo situaci, pokud by poskytovatelům služeb chtěli k datům povolit přístup, a dále by to redukovalo benefity, které by mohli získat. Výrobci vozidel by také řídili množství a kvalitu poskytovaných dat, což by opět omezilo přístup řidičů k novým službám. Proto Insurance Europe vyzývá Evropskou komisi k učinění legislativních kroků zajišťujících, aby veškeré systémy pro přístup k datům sebraným vozidlem byly kontrolovány řidičem, a k zajištění stejné výchozí pozice všem poskytovatelům služeb tím, že budou mít k těmto datům přímý přístup bez zásahu ze strany výrobce vozidla.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Klientskoservisové floskule
Příští rok proběhnou volby do Evropského parlamentu a také skončí mandát současného složení Evropské komise. Kudy se dle Vašeho názoru bude Evropa a evropské pojišťovnictví ubírat?
Nadcházející volby budou naprosto zásadní. Velkou otázkou zůstává, jak ve volbách uspějí extremistické strany a jak se to projeví na předpisech. Také budeme mít novou Evropskou komisi. Zde je otázkou, zda její politická orientace bude stejná jako u Komise stávající, nebo zda se zaměří na techničtější problémy, jako je tvorba a kvalita předpisů. V důsledku toho připravujeme pro nové členy Evropského parlamentu a novou Komisi prezentaci dlouhodobých i krátkodobých výhledů pojišťovnictví, jejímž účelem bude detailní pochopení našeho obchodního modelu.
Jak Brexit ovlivní pojistný trh EU?
Od hlasování v roce 2016 nás neustále překvapuje vývoj situace, a proto se budoucnost nepokusím předvídat. Insurance Europe však byla a nadále bude aktivní v kontaktu s tvůrci politik jak v EU, tak i ve Velké Británii a bude volat po rozumných řešeních tohoto závažného tématu.
Jak hodnotíte vývoj českého pojišťovnictví za posledních 30 let?
Československý pojistný trh patřil k nejrozvinutějším trhům východní Evropy ještě před revolucí v roce 1989 a vycházel z principů řádného pojištění. Od té doby se však jak české, tak i slovenské pojišťovnictví značně rozvinuly. V rámci zemí střední a východní Evropy je nejvyšší propojištěnost v ČR. Pojišťovnictví představuje jedno z odvětví, kde od začátku hrál důležitou roli zahraniční kapitál. A jednalo se o úspěch.
Mohlo by vás zajímat: Petr Jedlička k POV: Průměrné pojistné roste o 3,4 %
Ten především v poslední době úzce souvisí s dobrou ekonomickou situací v zemi. Míra pojištění ve střední a východní Evropě dosahuje 211 eur, přičemž v ČR je to již 480 eur ročně. Pochopitelně má ČR před sebou ještě dlouhou cestu, než se přiblíží průměru EU, který je více než čtyřnásobný. Vidíme však vysoký potenciál, i když prostředí je velmi konkurenční, s více než 30 hráči na trhu.
Jak se může český pojistný trh inspirovat tím rakouským a rakouský českým?
Vzhledem k velice úzké spolupráci několika rakouských a českých pojišťoven patřících do stejných skupin se můžeme navzájem obohatit prakticky každý den. Mnoho nových produktů nebo nápadů na služby z ČR může být zavedeno i rakouskými pojišťovnami a naopak. V dnešní době fungují naše projektové týmy bez hranic. A díky novým komunikačním prostředkům se celý proces výrazně zrychluje. Zatímco v minulosti české sesterské společnosti velkých rakouských značek získávaly kapitál, know-how a zkušenosti z Rakouska, dnes už běží výměna oboustranně. A dokonce zkušení odborníci z českých pojišťoven pomáhají „mladším“ sesterským společnostem v nových zemích EU nebo i v zemích třetího světa zavádět nejmodernější pojistné standardy.
Pojistný obzor ke stáhnutí ZDE.
Mgr. Libor Hlavička
šéfredaktor Pojistného obzoru
Česká asociace pojišťoven
Komentáře
Přidat komentář