Implementace PRIIPs krok za krokem aneb důležité změny pro pojišťovny


			Implementace PRIIPs krok za krokem aneb důležité změny pro pojišťovny
20.5.2022 Pojistný trh

Předmětem revize rámce PRIIPs je jednak konkretizace požadavků na obsah a formu klíčového informačního dokumentu (KID), ale taktéž pravidla sdělování a tvorby informací. Konkrétní změny, na které by se měly pojišťovny připravit, popisujeme v tomto článku. V příspěvku, který vyšel v odborném časopise Pojistný obzor, se dozvíte více.


Pojistný obzor je k přečtení ZDE


Zatímco Evropská komise již zahájila práce na celkové revizi rámce PRIIPs včetně samotného nařízení,[1] které jsou teprve v počátečním stadiu, poněkud nesystematicky přikročila již nyní ke změně doplňujícího nařízení – tzv. regulačních technických standardů (RTS).[2] Tu evropské orgány dohledu (ESAs) schválily v únoru 2021, a to s odkazem na nezbytné zvýšení ochrany spotřebitelů.

RTS tedy zahrnují šablonu pro KID, ale rovněž pravidla prezentace ukazatelů rizik, scénáře výkonnosti a zejména konkrétní metodiku podkladových výpočtů. Původně plánované datum účinnosti změn ode dne 1. 7. 2022 bylo naštěstí Evropskou komisí posunuto o půl roku. To se týká i konce platnosti dlouhé výjimky pro subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP neboli UCITS) a alternativních investičních fondů (AIF) z rámce PRIIPs, konkrétně sestavování KID, která však pro pojistné produkty nejsou relevantní. I když argumentace pojistného sektoru směřující proti nekoncepčnosti minirevize nebyla ze strany ESAs vyslyšena, je prodloužení implementační lhůty alespoň malou úlevou.


Mohlo by vás zajímat: Insurance Europe zveřejnila finální výsledky evropských pojišťoven za rok 2020


Změny RTS byly přijaty i přesto, že se blíží zmíněná komplexní revize rámce PRIIPs (tedy samotného nařízení jakožto level 1 včetně level 2 předpisů), a to v souvislosti s retailovou investiční strategií (RIS), jejímž cílem je horizontální unifikace všech retailových investičních produktů, včetně investičních produktů založených na pojištění (IBIPs). To by dle názoru Evropské komise mohlo posílit dostupnost a pochopitelnost investičních produktů pro drobné investory. Podobně se vyjádřila i EIOPA ve zprávě k uplatňování IDD[3], kde uvedla, že IBIPs jsou komplexní a tím pádem zvyšují riziko na straně spotřebitelů. Sektorově specifická legislativa by tak již nebyla aplikována. Evropská komise by ambice spojené s RIS chtěla naplnit do konce svého mandátu, roku 2024. Obavy plynou především z informace, že EK bude jako měřítko používat MiFID II[4], a to zejména v otázkách vykazování nákladů, odměňování (např. pobídky a zákaz provizí) a poradenství, a že její připravovaný návrh zahrnuje také další opatření týkající se komplexních produktů, dohledu nad produkty a jeho řízením (POG), odborné kvalifikace a ochrany spotřebitele.


Mohlo by vás zajímat: ČAP k 1Q 2021: Trh výrazně roste. Smluvní pojistné se navýšilo o 8,5 %


Možné dopady RIS je tak potřeba vnímat jak v kontextu PRIIPs, tak iniciativ v oblasti value for money, bankopojištění a v neposlední řadě IDD[5], která má na rozdíl od MiFID II charakter minimální harmonizace. Tato tzv. mifidizace[6] formou aplikace pravidel z oblasti kolektivního investování by mohla způsobit potíže v podobě zavádějících informací, které nezohledňují specifika nepřímých investičních rozhodnutí a přechodu investovaného pojistného do majetku pojišťovny. Na to jsou navázány další problémy související s odbornou způsobilostí, distribučními modely či limitací provizí. Navíc zde není jasný přínos pro spotřebitele. Pojistné investiční produkty již podléhají detailním sektorovým pravidlům (PRIIPs, IDD), přičemž i EIOPA se v nedávné zprávě o uplatňování IDD vyjádřila, že IDD má obecně pozitivní dopad na způsob distribuce pojištění spotřebitelům. Tyto, ale i další potenciálně problematické okruhy pojistný sektor komunikoval v rámci únorové veřejné konzultace EIOPA[7], kterou Evropská komise požádala o poradenství.

Tento článek je tedy věnován zejména problematickým otázkám spojeným s implementací minirevize. V únoru 2022 zároveň ČAP zorganizovala webinář „Aktuální změny legislativy PRIIPs KID“ za účasti EIOPA i České národní banky, který přinesl zajímavé informace rozebírané níže.


Mohlo by vás zajímat: Následné vzdělávání: Analýza potřeb pojištění vozidel


Důvody k provedení revize jsou založeny na provedení spotřebitelských testů ve formě empirického průzkumu, který proběhl pouze ve čtyřech členských státech.[8] O provedení diskutované revize bylo rozhodnuto i přesto, že závěry z průzkumu nevyzněly přesvědčivě, a to zejména ve vztahu k pojistným produktům, kterým byla věnována jen okrajová pozornost. Mezi hlavními pohnutkami minirevize bylo uváděno přesvědčení, že výkonnostní scénáře měly údajně příliš optimistický výhled, co se návratnosti investic týče. Revidované RTS i proto přicházejí s novou prezentací – přílohou zahrnující metodu historického určování scénářů výkonnosti a metodiku jejich výpočtu. Informace v přílohách, které se již nevejdou do těla KID, který i nadále zachovává nutný rozsah tří stran A4, mohou být uvedeny odděleně, a to i na webových stránkách.

Odkazy mohou být však použity jedině tehdy, kdy jsou nezbytné k pochopení základních rysů investice popsaných v KID. Informační povinnost se tak rozrůstá a překračuje hranice samotného KID. KID měl být zákazníkovi předán v písemné formě, pokud si nepřeje jinak – to však platí pouze v případě, že je prezentován na osobním setkání[9]. Jinak lze využít i trvalého nosiče dat nebo může být v elektronické podobě, a to včetně adresného poskytnutí prostřednictvím odkazu na webové stránky. Zde se tedy s revizí RTS nic nemění, což je problematické zejména s ohledem na tzv. vrstvení KIDů v případě produktů s mnoha investičními variantami (MOPs). Během webináře ČAP byla ze strany ČNB avizována potřeba digitalizace i v této oblasti.


Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Benzín na příděl!


Znění minirevize krok za krokem

Článek 1

  • Nově bude nutno uvést, v jakém členském státě bylo uděleno povolení k prodeji příslušného produktu. Je však třeba podotknout, že investiční životní pojištění nelze efektivně distribuovat přeshraničním způsobem, neboť musí být sjednáno dle práva státu, jehož je pojistník státním příslušníkem (občanství u fyzické osoby, sídlo u podnikatele).[10]

 Článek 2 

  • Byly upřesněny požadavky na sdělení doporučené doby trvání produktu, avšak pouze v šabloně, a to bez bližšího určení, jak má být taková informace přesná. Lze tedy považovat za přípustné i uvedení časového intervalu – tj., např. že doporučená doba držení investičního pojištění je 5–50 let v závislosti na volbě zákazníka. Lze rovněž uvést, že doporučená doba držení je více než 2 roky, a to s ohledem na nárok na odkupné.[11]

Článek 3 

  • Obsahuje nové požadavky technického charakteru týkající se ukazatelů rizik a scénářů výkonnosti. Je třeba zahrnout čtyři scénáře výkonnosti dle přílohy V (Metodika prezentace scénářů výkonnosti). Jedná se o stresový, nepříznivý, umírněný a příznivý scénář – projekci možných zisků a ztrát ve finančním/procentuálním vyjádření.
    V příloze II dochází ke změně výpočetních rovnic. Pro využití nové přílohy VIII je stěžejní skutečnost, že pojistný produkt není produktem kolektivního investování ani alternativním investičním fondem, ale je uveden jako specifický produkt. Není tedy relevantní např. informační povinnost reflektující opětovné investování příjmů z fondu, protože neodpovídá dispozicím s podílovými jednotkami v případě investičního životního pojištění, neboť pojistné je investováno pojišťovnou, do jejíhož majetku přešlo. Zákazník tak na základě pojistné smlouvy nemá ani možnost investovat do konkrétních podkladových aktiv, ale pouze vybírá mezi strategiemi. Ty jsou obvykle sestaveny podle rizikového apetitu klienta.
    Dále souhrnný ukazatel rizik představuje číselnou stupnici v rozmezí 1–7, na které je riziko hodnoceno dle posouzení tržních rizik v závislosti na míře volatility. Nově je třeba pod ukazatelem rizik uvést i časový rámec doporučené doby držení, ze kterého hodnocení rizik vychází. Je třeba upozornit na míru likvidity a povahu rizika; to bude u pojistných produktů spojeno právě s nově doplněnou možností předčasného výběru prostředků a ukončením smlouvy v době, kdy není nárok na odkupné. Měla by být prováděna kontrola přiměřenosti hodnoty souhrnného ukazatele, který nesmí být zavádějící či nepřesný, jinak přichází v úvahu s tím související občanskoprávní odpovědnost.[12]
    Výpočet jednotlivých scénářů vychází z historických hodnot (matematický vzorec je určen výlučně pro stresový scénář), přičemž předchozí období, za které jsou tyto hodnoty spočteny, zohledňuje rovněž doporučenou dobu držení – to se může ukázat jako problematické právě u pojistných produktů s investiční složkou, neboť doporučená doba držení je u nich již na základě jejich podstaty dlouhá. Na základě RTS je třeba historickou výkonnost počítat za stejné období, jaká je doporučená doba držení, a to ještě navýšená o 5 let – toto je v případě pojistných produktů komplikované skutečností, že jednotlivé strategie obsahují mix různých podkladových aktiv. V rámci těchto strategií pak mohou probíhat kontinuální dispozice s podkladovými aktivy. Historické hodnoty by měly být zohledněny v doporučené době držení, což lze u pojištění považovat za neaplikovatelné.
    V příloze VIII je totiž uveden požadavek na konkrétní procentní a finanční vyjádření nákladů a jejich dopadů zohledňujících potenciální ukončení investice po jednom roce, po polovině doporučené doby držení a po jejím skončení. V bodě 12 přílohy VIII je uvedeno, že u fondů kolektivního investování, které nemají údaje o dosavadní výkonnosti za požadovaných pět nebo deset let, se nezobrazuje srovnávací ukazatel v letech, kdy neexistovaly. Mají-li být informace pro IBIPs uvedeny „mutatis mutandis“ a zohledňovat biometrické riziko, lze dojít i k závěru, že uvádění těchto historických hodnot není na pojistné produkty vůbec aplikovatelné. Historická data mohou být do značné míry zavádějící, a to zejména kvůli výkyvům na trzích, na kterých jsou podkladová aktiva obchodována – aktuálně vysoká volatilita, kterou v nedávné době způsobily dopady pandemie covidu-19. Pojistné produkty jsou navíc ze své podstaty určeny k dlouhodobému finančnímu zajištění, nikoli pro spekulace na finančních trzích.

Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Inflace trhá rekordy, důchodci se proto dočkají třetí valorizace


Článek 5

  • Změnám se nevyhnul ani článek vztahující se k problematice nákladů a na něj navazující příloha VI (Metodika pro výpočet nákladů) a VII (Prezentace nákladů). Vzhledem k tomu, že nákladovost produktů a poskytování informací o těchto nákladech zákazníkům je dlouhodobým a klíčovým tématem na pojistném trhu, je třeba věnovat této oblasti zvýšenou pozornost. Zatímco čl. 5 odst. 1 zůstává v nezměněné podobě, v druhém odstavci tohoto článku je nově explicitně stanoven požadavek, aby součástí KID bylo v příslušných případech i výrazné upozornění, že si osoby prodávající daný produkt nebo poskytující poradenství mohou účtovat ještě další dodatečné náklady nad rámec nákladů specifikovaných v KID. I po minirevizi se stále vyžaduje, aby byly ze strany tvůrců produktů diferencovány jednorázové náklady, opakované náklady a náklady vedlejší. Důležitější změny se však odehrály v již zmíněných přílohách.

Mohlo by vás zajímat: World Happiness Report 2020: Jaké země světa jsou nejšťastnější?


Přílohy

Příloha VI obsahuje metodiku pro výpočet nákladů, které mají být v KID zveřejněny. Zatímco ukazatel RIY (reduction in yield) byl i po legislativní úpravě ve vztahu k IBIPs naštěstí zachován, změny se dotkly souhrnných ukazatelů nákladů a zejména pak některých tvůrců produktů – v tomto ohledu je nutné především poukázat na citelné revize ve vztahu k subjektům kolektivního investování. Nejen ve vztahu k nim současně dochází ke změnám v souvislosti s vykazováním transakčních nákladů. Nově je tak nutné zveřejnit např. tzv. explicitní transakční náklady, mezi které se řadí zejména provize vyplácené zprostředkovatelům nebo různé smluvní náklady.

Je však nezbytné podotknout, že v případě IBIPs jsou minimální explicitní transakční náklady proporcionálně i časově odlišné než v případě dalších produktů s investiční složkou, neboť se oproti nim skládají zejména z počátečních nákladů (zahrnujících výše zmíněné provize) a rovněž ukončovacích nákladů v podobě odkupních poplatků. Ve stejnou dobu se však vůbec nemusejí zohledňovat změny investičních strategií v budoucnu, jelikož v těchto případech neexistuje přímý vztah k transakcím na finančních trzích, neboť zákazník vůbec neprovádí přímé příkazy a nedisponuje s vlastním majetkem v podobě investice, jako je tomu v případě subjektů kolektivního investování. Náklady tak vznikají pouze zprostředkovaně a nejsou tak spojeny se samotnou investicí.


Mohlo by vás zajímat: Insurance Europe: Retailová investiční strategie Evropské komise je nepoužitelná


Zatímco v případě přílohy VI došlo v souladu s výše uvedeným pouze k dílčím úpravám, příloha VII obsahující instrukce pro prezentaci nákladů v rámci tabulky „Náklady v čase“ a tabulky „Skladba nákladů“ byla rovnou celá nahrazena. Asi nejvýraznější změnou je odklon od jednotného konceptu obou tabulek, kdy v rámci snahy zajistit srovnatelnost všech typů produktů s investiční složkou nyní v novelizovaném znění figuruje vícero specifických tabulek, přičemž konkrétní tabulka se aplikuje v závislosti na tom, o jaký produkt se jedná – dochází tak k rozlišení tabulek pro některé MOPs, tzv. autocallable products (jen pro účely tabulky „Náklady v čase“), a ostatní produkty. Už ze své podstaty, ale i z logiky věci toto opatření může mít efekt přesně opačný. Co se týče v tabulce zobrazených údajů, jak tabulka „Náklady v čase“, tak tabulka „Skladba nákladů“ musí obsahovat údaj o nákladech vyjádřených v penězích a procentech pro případ, že investor investuje 10 000 EUR (ekvivalentně v CZK) do produktu s investiční složkou – pro všechny produkty kromě produktů s pravidelným pojistným – nebo 1 000 EUR (ekvivalentně v CZK) ročně v případě, že se jedná o produkt s pravidelným pojistným.


Mohlo by vás zajímat: Michal Skořepa: Nezačal být inflační cíl České národní banky pro smích?


Tabulky

Tabulka „Náklady v čase“ se ve své „základní“ verzi (tj. ve vztahu k ostatním produktům) materiálně příliš nemění – stále tak musí uvádět celkové náklady v závislosti na různých časových okamžicích investice. Ostatní dvě tabulky pak navíc obsahují položky zohledňující specifika těchto produktů. Např. v případě některých MOPs tak tvůrci produktů musí uvést i rozdělení na náklady na možnosti podkladových investic a na ostatní náklady. S tímto se zároveň pojí i požadavek na prohlášení, které je nutné umístit před předmětnou tabulku, informující investora, že celkové náklady sestávají z kombinace nákladů na produkt s investiční složkou jiných než nákladů na možnosti podkladových investic a nákladů na možnosti podkladových investic, přičemž se tyto náklady liší na základě možností podkladových investic.

Tabulka „Skladba nákladů“, která je rozdělená podle jednotlivých druhů nákladů, pak zavádí zvláštní požadavky ve vztahu k IBIPs, které bude při tvorbě nebo revizi KID nutné zohlednit. Jde například o požadavek vztahující se k nákladům na výstup, kdy v příslušných případech bude potřeba uvést prohlášení, že se tyto náklady neúčtují, pokud si investor ponechá pojistný produkt po doporučenou dobu držení. Oproti původnímu znění také v případě vedlejších nákladů dochází ke sloučení ukazatele výkonnostních poplatků a ukazatele odměny za zhodnocení kapitálu.

Nelze také opomenout, že minirevize přináší požadavek na to, aby v příslušných případech byla v KID obsažena upozornění, že část nákladů může představovat i provize zprostředkovatelů apod.

Ačkoliv nelze vyloučit, že plánované datum účinnosti bude ještě o půl roku posunuto, neznamená to, že by mělo být v implementačních projektech v pojišťovnách, resp. u tvůrců produktů jakkoliv „poleveno“. Naopak tvůrci produktů musí přijmout proaktivní opatření, aby primárně porozuměli navrhovaným RTS a byli schopni je správně implementovat. V této souvislosti bude také velmi důležité intenzivně paralelně sledovat vývoj revize nařízení PRIIPs a očekávanou RIS. I když bude maximální snahou v rámci legislativního procesu do RTS již nezasahovat, nelze zcela vyloučit, že tato revize bude mít dopad i na obsah v podobě dílčích změn RTS.


Mohlo by vás zajímat: Čína nařídila státním pojišťovnám přezkoumat expozice v Rusku a na Ukrajině


Je tedy nezbytné mít stanovenou odpovídající implementační strategii zahrnující kvalitní projektové řízení. Pro naplnění požadavků bude zapotřebí alokovat jak čas, tak i příslušné lidské a finanční zdroje. Jedná se o aktivní zapojení příslušných oddělení, tj. zejména produktového, právního, compliance, řízení rizik, IT atd.

Pokud změna RTS má mj. reagovat na to, že retailoví investoři za současného stavu v podstatě KID ignorují a předpokládá se tak, že poskytnutí více informací v jiné struktuře na základě jiných dat tento stav napraví, pak se lze oprávněně domnívat, že naplnění tohoto cíle bez dalšího se spíše mine účinkem. Klíčovým aspektem je samozřejmě otázka jednání se zákazníkem a kvalita distribuční činnosti, s níž je vedle poskytování předsmluvních informací spojena povinnost poskytování tzv. „velkého poradenství“ ve smyslu § 78 zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. Aby bylo možné tyto předpoklady naplnit, je tedy nezbytné v rámci implementačních kroků vyvinout odpovídající úsilí k proškolení distribučních sítí.

V rámci webináře ČAP bylo ze strany ČNB konstatováno, že očekává, že ke dni nabytí účinnosti RTS budou příslušné KIDy po obsahové stránce plně v souladu, přičemž posuzování plnění těchto povinností bude prioritou dohledové činnosti ze strany ČNB. Vzhledem k tomu, že na pojistném trhu se dle názoru ČNB stále vyskytují KIDy, které nenaplňují požadavky ani stávající regulace, neměla by být implementace jakkoliv podceněna. To bude nepochybně řešeno na půdě ČAP.


Pojistný obzor je k přečtení ZDE


Mgr. Jana Andraščiková, LL.M.
Právník, koordinátor evropské agendy a gestor kybernetické bezpečnosti
Česká asociace pojišťoven

JUDr. PhDr. Alexander Kult
Právnická fakulta Univerzity Karlovy

Mgr. Michal Smrček, partner
HAVEL & PARTNERS


[1] Nařízení (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou.
[2] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 ze dne 8. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení.
[3] Zpráva k uplatňování IDD. Dostupná zde: https://www.eiopa.europa.eu/media/news/eiopa-publishes-reportpplication-of-insurance-distribution-directive_en.
[4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU.
[5] Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění.
[6] Cousy, H. Changing Insurance Contract Law: An Age-Old, Slow and Unfinished Story. In: Marano, P. a kol. (eds.). Insurance Regulation in the European Union: Solvency II and Beyond. Cham: Palgrave Macmillan, 2017. ISBN 978-3-319-61215-7, s. 45.
[7] Veřejná konzultace EIOPA k ochraně retailových investorů. K dispozici zde:https://www.eiopa.europa.eu/document-library/consultation/public-consultationretail-investor-protection_en.
[8] Žádost o poradenství Evropské komise ve věci ochrany retailových investorů. K dispozici zde: https://www.eiopa.europa.eu/document-library/call-advice/call-advice-eiopa-regarding-certain-aspects-relating-retailinvestor_en.
[9] Nařízení PRIIPs, čl. 14 odst. 2 písm. a) a odst. 3.
[10] Kult, A. Volba práva v pojistných smlouvách sjednávaných na dálku. In: Škrabka, J., Vacuška, L. (eds.). Právo v podnikání vybraných států Evropské unie. Sborník z XII. ročníku ezinárodní vědecké konference. Praha: TROAS, s.r.o., 2020. ISBN: 978-80-88055-10-5.
[11] Občanský zákoník, ust. § 2842 (vše s přihlédnutím k dispozitivnosti tohoto ustanovení a pojistným podmínkám konkrétní pojišťovny).
[12] Nařízení PRIIPs, čl. 11.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články