Pojistný sektor lze považovat za stabilizovanou součást finančního trhu i celé ekonomiky. Pojišťovnám se však ani v roce 2016 nepodařilo změnit dlouhodobý stagnační trend ve vývoji předepsaného pojistného, které oproti roku 2015 mírně pokleslo. Z hlediska vypořádání závazků z upsaných rizik lze průběh roku 2016 pokládat za standardní, bez výrazného dopadu mimořádných klimatických vlivů.
Celkové hodnocení sektoru za uplynulý rok však představuje značně obtížný úkol, protože nabytím účinnosti novely zákona o pojišťovnictví, která transponuje směrnici Solventnost II, došlo v metodice zpracování výkazů k úpravám, které srovnatelnost meziročních dat znesnadňují. Podle směrnice jsou vybrané ukazatele v životním i neživotním pojištění nově vykazovány podle druhů pojištění, které se obsahově nekryjí s předchozím členěním podle odvětví pojištění.
Mohlo by vás zajímat: Wolfgang Friedl: Kyberzločinci budou vždy napřed. Musíme jim šlapat na paty!
Některé ukazatele pojistného trhu nebudou již dále aktualizovány (jde o následující výkazy: finanční umístění, solventnost, základní informace o životním pojištění podle odvětví životního pojištění a obdobný výkaz pro neživotní pojištění.). V některých případech budou nahrazeny výkazy s obdobnou strukturou ukazatelů. Ve výkazech vybraných ukazatelů jsou podle odvětví pojištění uváděna vždy jen ta odvětví, která vykazují více než 3 pojišťovny, proto součet do celku za životní či neživotní pojištění nemusí být kompletní. K následujícímu hodnocení zejména meziročních údajů nutno proto přistupovat s přihlédnutím k tomuto úvodnímu vysvětlení a zároveň je to i důvod, proč hodnocení sektoru je proti minulosti částečně redukované.
Celkové předepsané hrubé pojistné pokračovalo v mírném poklesu započatém v roce 2015. Dosáhlo hodnoty 148,1 mld. Kč, což je nejnižší úroveň ve sledovaném šestiletém období, neboť se v předchozích letech pohybovalo v rozmezí 153–158 mld. Kč. V kmeni neživotního pojištění došlo pouze k minimálnímu výpadku (pokles o 1,3 %). Na celkovém poklesu se tedy rozhodující měrou podílel kmen životního pojištění (pokles o 6,6 %). V případě příznivé ekonomické situace jde o poměrně neobvyklý jev, protože i když pojistný sektor reaguje na pozitivní ekonomický vývoj s určitým odstupem, dal by se již, po tříletém ekonomickém růstu, očekávat vyšší zájem o pojistnou ochranu a s ním spojenou ochotu klientů vynaložit k tomuto účelu i vyšší výdaje.
Objem hrubého předepsaného pojistného
Vzhledem k pokračujícímu růstu HDP a poklesu předepsaného pojistného celková propojištěnost opět mírně poklesla, a to na 3,2 % (o 0,2 p. b.). Ukazatel propojištěnosti spolu s poměrem mezi objemem životního a neživotního pojištění (39 : 61), který se také mírně změnil ve prospěch neživotního pojištění, ukazuje, že pojistný trh ČR se dále vzdaluje trendům panujícím na vyspělých evropských pojistných trzích. Na nich se propojištěnost pohybuje na přibližně dvojnásobně vyšší úrovni a podíl životního pojištění na celkovém objemu vybraného pojistného činí přibližně dvě třetiny.
Mohlo by vás zajímat: Slovenský vývoj: MF bude regulovat provize
Situace na pojistném trhu je obecně přímo úměrně ovlivňována vývojem reálné ekonomiky. Přesto však i přes současný ekonomický růst nelze očekávat výraznější nárůsty předepsaného pojistného. Mezi hlavní faktory dlouhodobě negativně ovlivňující vývoj pojistného trhu lze považovat pomalé odbourávání bariér a nedůvěry mezi klienty a zprostředkovateli, resp. samotnými pojišťovnami při sjednávání pojistných smluv. Přetrvávající problémy lze stále spatřovat i v celkové komplikovanosti a nedostatečné transparentnosti některých pojistných produktů, nenaplnění očekávané úrovně zhodnocení u rezervotvorných produktů a někdy i nenaplnění očekávání o výši pojistného plnění v případě pojistné události. K celkovému zjednodušení chápání pojistných produktů nepřispívá ani zvyšující se nutná míra regulace dopadající na celý pojistný sektor.
Naopak z hlediska přístupu pojistníků je možno konstatovat, že kvůli nedostatečné plynulosti aktualizace pojistných smluv se u řady pojistníků vyskytuje tzv. podpojištěnost vzhledem ke skutečné hodnotě pojištěného majetku. Pojištění je navíc u převážné většiny veřejnosti stále vnímáno jako zbytná položka rodinného rozpočtu, snadno odbouratelná v případě nevyrovnanosti mezi jeho příjmy a výdaji.
Z výsledků evropského průzkumu uskutečněného v závěru roku 2016 finanční skupinou NN ve spolupráci s Tilburgskou universitou vyplývá, že Češi vydávají za všechny pojistky cca 1 100 Kč měsíčně, což není ani čtvrtina průměru EU, kde lidé platí cca 170 eur (tj. 4 600 Kč). Preference pojišťování majetku před životním pojištěním je rovněž dlouhodobý, historicky zakořeněný zvyk, který se u české populace nedaří změnit. Výše uváděné problematické přístupy k využívání pojistných produktů mohou souviset i s celkovou nižší úrovní finanční gramotnosti v ČR.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Generace Ž…
Pojistný sektor v ČR lze považovat za dostatečně konkurenceschopný i teritoriálně diverzifikovaný z hlediska domácího i zahraničního vlastnictví. 2 mezinárodní pojišťovací skupiny – Generali CEE Holding (Česká pojišťovna, Česká pojišťovna ZDRAVÍ a Generali pojišťovna) a Vienna Insurance Group (Kooperativa pojišťovna, Česká podnikatelská pojišťovna a Pojišťovna České spořitelny) si dlouhodobě udržují rozhodující podíl na trhu – dohromady cca 62 %, přičemž podíl Vienna Insurance Group představuje 32 %.
Z celkového počtu subjektů (54, Včetně České kanceláře pojistitelů a bez zajišťovny) provozovalo ke konci roku 2016 pouze životní pojištění 6 pojišťoven, 34 pojišťoven bylo vedeno jako neživotních a 14 pojišťoven bylo smíšených, tj. provozovalo jak životní, tak neživotní pojištění. Rozhodující zahraniční účast je u 16 pojišťoven, rozhodující českou účast má 14 pojišťoven a 24 subjektů jsou pobočky zahraničních pojišťoven.
Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2016 je k nahlédnutí ZDE.
Komentáře
Přidat komentář