Z celkového pohledu na kvalitu života se ČR ve svém hodnocení drží na průměru EU a ohledně budoucích pozitivních změn panuje jen velmi mírná negativita. Nejoptimističtější zemí v tomto ohledu je Švédsko s Polskem, a protipólem je Itálie společně s Francií a Španělskem, kde budoucí zhoršení situace očekává většina dotazovaných.
Za klíčové aspekty kvality života považujeme dle důležitosti nejprve fyzické zdraví, následované rodinným zázemím, finančním zajištěním, dobrou náladou, mít přátele a nakonec uspokojivé zaměstnání. Například u španělů se význam zaměstnání vzhledem k jejich vysoké míře nezaměstnanosti dostal už na třetí pozici před finance a přátele. Jediná země upřednostňující rodinu před vlastním zdravím je v průzkumu Velká Británie.
Zajímavé je srovnání EU a USA, kde po zdraví, rodině a dostatku financí je v EU na čtvrté příčce uspokojující zaměstnání, kdežto v USA je to vlastnictví komfortního bydlení. V USA je také více než dvojnásobně oproti EU uváděno za významný aspekt kvality života „být svobodný“.
Na otázku, jaké elementy byly nejvýznamnější pro zlepšení životní pohody, drtivá většina uvedla rozvoj ve zdravotní péči, internet, kvalita jídla a prodloužení délky života. V USA významně více respondentů uvádělo internet a mobilní telefony oproti EU, kde byly uváděny možnosti domácí péče. ČR v tomto ohledu překonala USA.
Vnímání systému zdravotní péče
Z letošního průzkumu vychází, že spokojenost se systémem zdravotní péče v ČR je pod průměrem EU a nižší je už jen v Itálii a Polsku. Nejspokojenější jsou v Rakousku a Německu. Oproti loňskému roku došlo v hodnocení k mírnému poklesu. V hodnocení lékařských schopností doktorů se držíme na druhém místě a naše důvěra se nezměnila.
V otázce, jakým hrozbám bude čelit systém zdravotní péče v blízké budoucnosti, byly v ČR jako největší hrozby uváděny „lékařské pochybení“ následované „rozdílným přístupem ke zdravotnické péči“ a „zvýšením přímých nákladů pro pacienty“.
Z hlediska financování zdravotní péče očekáváme, že řešením bude především soukromé zdravotní pojištění a nepovinné připojištění (z 39 % zastává nyní názor 50 % respondentů, nejvíce ze všech zemí). Naopak významně pokles názor, že systém lze financovat zvýšením daní nebo z povinných příspěvků (z 30 % na 18 %).
Průzkum opět potvrdil pozitivní informaci, a to, že v posledním roce byla zdravotní péče odkládána z důvodu finanční náročnosti minimálně. To také opět potvrzuje, že poplatky za návštěvu lékaře, pohotovostní služby nebo za pobyt v nemocnici neovlivňují naše rozhodnutí o léčení.
Péče o seniory a závislé osoby
Organizaci a kvalitu služeb pro závislé osoby hodnotíme jako průměrnou a nebyla zaznamenána změna. Lehce se snížila spokojenost se státem podporovanou domácí péčí pro seniory.
Jsme přesvědčeni, že je správné starat se o starší a závislé osoby v domácím prostředí. Ale ve srovnání s ostatními zeměmi tento názor zastává malé procento respondentů, a jsme tak na předposledním místě. Jako další způsoby pro péči o seniory preferujeme neziskové asociace a neziskové soukromé subjekty, následované veřejnými subjekty a nakonec soukromými subjekty.
O technologiích pro sledování zdravotního stavu seniorů jsme s odstupem jednoho roku více informováni. Ze všech sledovaných zemí došlo v ČR v otázce monitoringu seniorů přes mobilní telefon nebo internet k největšímu pozitivnímu nárůstu a za přínosné je považuje 70 % dotázaných (oproti 58 % v roce 2011). Stejně tak vzrostl i zájem tyto možnosti reálně aplikovat (z 53 % na 64 %).
Pro zajištění potřeb seniorů, aby mohli zůstat ve svém domácím prostředí, považujeme v ČR stále jako klíčové zajištění externích služeb domácí péče, následované vzdáleným monitoringem.
Zdraví, internet a nové technologie
Trend využívání internetu pro informace o zdravotní péči je jednoznačný ve všech sledovaných zemích, ČR nevyjímaje. Roste jak zájem o vzdálený monitoring, (např. sledování krevního tlaku, srdečního tepu nebo obsahu cukru v krvi), tak i o vzdálené konzultace s praktickým lékařem přes webovou kameru.
Prevence
V oblasti prevence se průzkum dotazoval na povědomí o možnosti vytvoření osobní genetické mapy pro predikci závažných onemocnění. V celkovém povědomí jsme uprostřed, pokud však o této možnosti víme, chceme ji využít stejnou měrou, jako nejinformovanější sousedé v Rakousku.
V závislosti na naší pracovní činnosti bychom uvítali nejčastěji zdravotní program pro bolesti zad, zvládání stresu, kontrolu na závažná onemocnění, prevenci obezity a nejméně program pro prevenci rizik způsobených tabákem, alkoholem a drogami. Pořadí uvedených oblastí bylo velmi podobné i v ostatních zemích.
Z průzkumu také vyplynulo, že za posledních 5 let bylo na prohlídce u lékaře 93 % respondentů (vs. 89 %, 2011) a v tomto ohledu držíme jednoznačný prim ze všech zemí Evropy, kde průměr tvoří 73 %.
Realizace průzkumu
„Průzkum Europ Assistance Group and Cercle Santé Barometer byl realizován institutem CSA na žádost společnosti Europ Assistance Group ve spojení se společností Cercle Santé Société. Je zaměřený na poskytnutí informací za účelem lepšího porozumění postupům, očekáváním a obavám spojených se zdravotní péčí,“ říká Jakub Hoďánek, obchodní ředitel společnosti Europ Assistance. „Odpovědi nám poskytli občané devíti evropských zemí a USA. Kromě Německa, Francie, Itálie, Velké Británie, Švédska, Polska a Rakouska se již podruhé účastnilo také Španělsko a Česká republika. Průzkum měří a monitoruje stav veřejného mínění s ohledem na zásadní diskuze o zdravotní péči za posledních pět let a díky tomu lze sledovat vývoj a trendy v jednotlivých oblastech,“ dodává J. Hoďánek.
Studie je založena na reprezentativním vzorku 5 500 jednotlivců ze všech uvedených zemích, v ČR průzkum analyzoval odpovědi 500 respondentů, jejichž věkový průměr činil 40,3 let.
Komentáře
Přidat komentář