Petr Jedlička k POV: Průměrné pojistné roste o 3,4 %

Mohl byste popsat, jak se vyvíjí oblast povinného ručení z hlediska škodních událostí? 

Když se podíváme na škodní události, které pojišťovny řešily od roku 2014, tak jasně vidíme, že jejich počet za poslední čtyři ročníky stabilně roste. V roce 2014 nebylo škodních událostí ani 250 000, zatímco letos očekáváme cca 282 000 škod, které se budou řešit z povinného ručení vozidel. Co se týče počtu škod se zdravotními nároky, tak z údajů ČKP vyplývá, že se pojišťovny musí každým rokem zaobírat cca 12 000 případy.

Z těchto statistik a z jejich propojení s údaji o dopravních nehodách šetřených Policií ČR také vyplývá, že 86 % škod na zdraví se týká lehkého zranění, 11,5 % těžkého zranění a 2,5 % úmrtí poškozeného. To v podstatě znamená, že každá osmá škoda na zdraví je spojena s těžkou újmou a přibližně každá čtyřicátá vyplývá ze situace končící bohužel smrtí účastníka nehody.

Když se pak zaměříme na celkové finanční objemy a strukturu nákladů na pojistná plnění, tak i zde můžeme vypozorovat rostoucí trend, který ukazuje, že pojišťovny vyplácejí poškozeným čím dál vyšší finanční prostředky. V roce 2017 to byla částka 13,2 miliardy korun, která byla poškozeným rovnou vyplacena. Přibližně 2,3 miliardy korun pak představují dlouhodobé závazky, jež jsou spojené s trvalými následky škod na zdraví.

Poškozeným se například vyplácí dlouhodobá ztráta na výdělku, náklady na péči, náklady na léčení a podobně.  V roce 2017 se pak také 3,4 miliardy korun týkalo nákladů na likvidaci pojistných událostí a nesmíme zapomínat, že pojišťovny mají rovněž povinnost 3% odvodu do Fondu zábrany škod.

Mohlo by vás zajímat: Jak se chtějí pojišťovat mileniálové v Německu a v Rakousku?

Bylo by možné ve větším detailu charakterizovat typy nároků vyplývajících z nemajetkových škod, které jsou z povinného ručení řešené?

Ano, určitě. Nejprve se konkrétněji podívejme na výsledky, které jsou spojené s navyšováním odškodnění vlivem nového občanského zákoníku (NOZ) a které sledujeme a vyhodnocujeme už čtyři a půl ročníku. V této chvíli můžeme poměrně přesně kvantifikovat, jakým způsobem se hlavní typy nároků po aplikaci NOZ navýšily. Když se například soustředíme na odškodňování bolesti, tak v této oblasti se průměrné odškodné navýšilo o 125 % na téměř 94 000 korun.

Podobně se také vyvíjelo průměrné odškodnění za ztížení společenského uplatnění, které vzrostlo kvůli NOZu o 106 % na částku cca 732 000 Kč. Velmi podstatné navýšení se týká také nemajetkové újmy, která se vyplácí pozůstalým při smrtelné nehodě. Zde se částka pro všechny pozůstalé zvýšila z necelého 1 milionu korun o 144 % na téměř 2,4 milionu korun.

Další nároky jako jsou ztráta na výdělku během pracovní neschopnosti a náklady na léčení vzrostly kvůli standardní škodní inflaci a mzdovému nárůstu o 15 %. A ještě také uveďme, že nároky bolestného a ztížení společenského uplatnění jsou přímo indexovány vývojem průměrné hrubé mzdy. A protože tato mzda díky dobré kondici české ekonomiky narůstá poměrně dynamickým tempem, tak se tento vývoj přímo úměrně propisuje do navyšovaní průměrného odškodnění. Od roku 2014 hodnota bodu za bolestné vzrostla o cca 20 %.

Mohlo by vás zajímat: Nesou vinu za pojistné podvody samotné pojišťovny?

A jak probíhá vývoj v oblasti majetkových škod?

Od roku 2015 škodní inflace za majetkové škody výrazně eskaluje. V letech 2011 až 2014 vycházelo průměrné tempo navyšování majetkových škod o 3,3 % ročně. Od roku 2015 však dochází k průměrnému navyšování škod o 7,2 % ročně. Jinými slovy, v roce 2011 byla průměrná majetková škoda nižší než 29 000 korun, v roce 2018 očekáváme, že překoná 42 000 Kč. Tento nárůst souvisí s navyšující se cenou práce v autoservisech, rostoucí cenou náhradních dílů, ale také s technicky sofistikovanější, a tím nákladnější opravou vozidel.

Mohl byste nastínit situaci týkající se předepsaného pojistného?

V loňském roce jsme uvedli, že tempo celkového nárůstu pojistného u povinného ručení ve své podstatě kopírovalo celkový počet pojištěných vozidel a že průměrné pojistné se nijak neposouvá. To se v roce 2018 výrazně změnilo. Celkové tempo nárůstu počtu pojištěných vozidel stále roste, ale absolutní objemy pojistného se navyšují výrazněji, než by odpovídalo právě nárůstu pojištěných vozidel. To ve svém důsledku znamená, že průměrné pojistné po předchozí několikaleté stagnaci letos roste za všechny druhy vozidel ve všech kategoriích o 3,4 %. To je hodnota 2869 korun.

Jaký nastal pohyb v těch nejproblematičtějších segmentech povinného ručení?

Kromě nových a budoucích segmentačních kritérií, jako jsou roční nájezd kilometrů, frekvence a rozsah přestupků nebo třeba využití dat telematických systémů, jejichž využití je závislé především na míře dostupnosti těchto údajů, pojišťovny využívají stále detailněji i tradiční segmentační kritéria, kterými jsou věk a bydliště pojistníka, bonus/malus, způsob užití vozidla, objem a výkon motoru nebo minulá škodní historie. V roce 2018 sledujeme trend, že pojišťovny více než kdy v minulosti opravdu zohledňují rizikový profil klienta. Z toho vychází, že nejintenzivněji se navyšuje pojistné fyzických osob s vícečetnými minulými škodami nebo neplacením pojistného v povinném ručení.

Tato statistika funguje velmi spolehlivě. Klient, který způsobil v minulosti škodu, je výrazně rizikovější i pro následné období. V tomto segmentu klientů s opakovanými minulými škodami došlo již z aktuálních průběžných údajů k navýšení pojistného o 6 %, což lze považovat za výraznou dynamiku. Dalším tradičním rizikovým segmentem jsou mladí klienti zejména ve věku do třiceti let. Zde průměrné pojistné dosahuje výše cca 5500 korun. To je významný nárůst oproti loňskému roku, kdy pojistné atakovalo hranici 4900 korun.

Mohlo by vás zajímat: Brexit: Co hrozí pojistitelům?

Jaké segmenty se nejvýrazněji podílejí na nepříznivé bilanci POV?

Největší technickou ztrátu v povinném ručení působí zmiňovaný segment vozidel fyzických osob s vícečetnými minulými škodami nebo neplacení pojistného v povinném ručení. Těchto vozidel je u nás téměř 500 tisíc, což je asi 10 % z více než pěti milionů pojištěných osobních automobilů. Tato skupina „škodičů“ sice zaplatí na pojistném 1,7 miliardy korun, jejich celkové škody však přesahují částku 2 miliardy korun. Technická ztráta tak vychází na 22 %.

Podobně je tomu i u flotil s větším počtem vozidel, a to zejména pokud se jedná o leasingové společnosti. U toho segmentu je technická ztráta 16 %. Také bych ještě zmínil segment flotil nákladních aut a tahačů, a to převážně, pokud působí v zahraničí, kde také dochází ke škodám. U této skupiny je technická ztráta 21 %. Když tyto tři segmenty sečteme, tak zjistíme, že na pojistném se zaplatí cca 5,4 miliardy korun, škody však přesahují hodnotu 6,5 miliardy korun. Celková technická ztráta je tak 20 %.

Jak se změnila regionální mapa oblastí s nejvyšším meziročním růstem nepojištěných škod?

Za období leden až září 2018 vzniklo a bylo nahlášeno 1475 nepojištěných škod. To je nárůst o 16 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2017, kdy došlo a bylo nahlášeno 1269 škodám. Co se týče regionálních rozdílů, tak ty jsou výrazné.

Nejhorší situace panuje ve Středočeském kraji, kde nepojištěné škody narostly o více než polovinu. Na pomyslném druhém místě se umístil Pardubický kraj, třetí skončil kraj Karlovarský, u nichž nepojištěné škody ve srovnáním s loňským rokem vzrostly o cca třetinu. Na tom pozitivním opačném konci tabulky se pak nachází kraje Plzeňský a Královehradecký, kde navzdory celorepublikovému stoupajícímu trendu počty nepojištěných škod klesly.

Děkuji Vám za rozhovor.