Účastnický fond
Jak již bylo řečeno ve čtvrtém dílu našeho seriálu, každá penzijní společnost bude vytvářet účastnické fondy jako soubory majetku obhospodařovaného penzijní společností na účet účastníků doplňkového penzijního spoření. Účastnický fond je tvořen souborem majetku, který náleží účastníkům, určeným osobám a dědicům v poměru podle počtu penzijních jednotek evidovaných ve prospěch těchto osob. Účastnický fond je svým principem fungování obdobou otevřených podílových fondů podle předpisů o kolektivním investování.
Majetek v účastnickém fondu (podkladová aktiva fondu) obhospodařuje penzijní společnost svým jménem a na účet účastníků; majetek účastnického fondu je oddělen od majetku penzijní společnosti. Účastnický fond nemá právní subjektivitu (není samostatnou právnickou osobou), proto povinnost uložená účastnickému fondu je povinností penzijní společnosti obhospodařující tento účastnický fond.
Systém investování v účastnickém fondu funguje tak, že:
-
penzijní společnost shromažďuje peněžní prostředky do účastnického fondu z příspěvků účastníků, zaměstnavatelů, státních příspěvků, prostředků převedených z jiných účastnických fondů, z transformovaného fondu nebo z jiných penzijních společností;
-
penzijní společnost za tyto peněžní prostředky nakoupí podkladová aktiva (zákonem vymezené investiční nástroje, zejména investiční cenné papíry, cenné papíry kolektivního investování, nástroje peněžního trhu, vklady a termínované vklady a finanční deriváty), což se projeví připsáním příslušného počtu penzijních jednotek na majetkovém podúčtu účastníků;
-
hodnota podkladových aktiv může v závislosti na určitých kritériích (tržní cena, kurzové vlivy, úroková míra nebo úrokový výnos atd.) v čase kolísat; poroste-li hodnota podkladových aktiv v účastnickém fondu, bude se zvyšovat i cena penzijní jednotky na majetkovém podúčtu účastníka a tedy i hodnota investice účastníka v příslušném účastnickém fondu; bude-li hodnota podkladových aktiv v účastnickém fondu klesat, bude klesat i cena penzijní jednotky a tedy i hodnota investice účastníka v příslušném účastnickém fondu;
-
požádá-li účastník ve spořící fázi o převedení svých prostředků k jiné penzijní společnosti nebo požádá-li účastník po ukončení spořící fáze o výplatu dávky, penzijní společnost odprodá odpovídající část podkladových aktiv, odepíše z majetkového podúčtu odpovídající část penzijních jednotek, připíše na peněžní podúčet peněžní částku odpovídající součinu počtu odepsaných penzijních jednotek a jejich aktuální hodnoty, a tuto peněžní částku posléze vyplatí účastníkovi nebo převede k jiné penzijní společnosti.
Strategie spoření
Ve čtvrtém dílu jsme konstatovali, že penzijní společnost musí povinně vytvořit a obhospodařovat Povinný konzervativní fond a dále může vytvořit libovolný počet dalších účastnických fondů s rozdílnou strategií investování a s různou mírou investičního rizika. Rozložení prostředků účastníka do různých účastnických fondů se nazývá strategií spoření. Strategii spoření může účastník měnit, může tedy měnit distribuci příspěvků do jednotlivých účastnických fondů i převádět prostředky mezi jednotlivými účastnickými fondy obhospodařovanými jeho penzijní společností, a to podle aktuální tržní situace a schopnosti akceptovat investiční riziko.
Penzijní společnost může za změnu strategie spoření účtovat jednorázový poplatek, který musí odrážet účelně vynaložené náklady na provedení změny a nesmí přesáhnout 500 Kč; jedna změna strategie v kalendářním roce je bezplatná.
Volba strategie spoření je v zásadě vždy věcí účastníka, avšak penzijní společnost, popř. distributor DPS je ze zákona povinen zjišťovat, zda účastníkovy znalosti a zkušenosti v oblasti financí, znalosti a zkušenosti s investičními nástroji, do kterých účastnické fondy investují, jeho tolerance a preference ve vztahu k investičnímu riziku a jeho cíle v rámci DPS a preference ve vztahu ke strategii spoření odpovídají zvolené investiční strategii. Neodpovídá-li účastníkem zvolená strategie spoření znalostem, zkušenostem, tolerancím a preferencím účastníka, penzijní společnost, resp. distributor DPS je povinen doporučit účastníkovi pro něj vhodnější strategii spoření. Konečné rozhodnutí je však vždy na účastníkovi.
Za účelem ochrany účastníkových prostředků před náhlým poklesem jejich hodnoty ZDPS stanoví, že:
-
nejpozději pět let před vznikem nároku na starobní penzi převede penzijní společnost prostředky účastníka do Povinného konzervativního fondu,
-
po převodu prostředků účastníka do Povinného konzervativního fondu ad 1) jsou příspěvky účastníka, zaměstnavatele a státní příspěvky umisťovány pouze do Povinného konzervativního fondu, a
-
po dobu výplaty starobní a invalidní penze na určenou dobu musí být všechny prostředky účastníka umístěny v Povinném konzervativním fondu.
Penzijní společnost musí účastníka o zákonem předepsaném převodu a umístění prostředků do Povinného konzervativního fondu účastníka informovat nejméně 60 dnů před datem tohoto převodu; účastník však může požádat o převod a umístění prostředků do jiného účastnického fondu a penzijní společnost je povinna mu vždy vyhovět.
Pokračování příště
Petr Panský, Norton Rose v.o.s., advokátní kancelář
Komentáře
Přidat komentář