Podoba penzijního systému ČR od 1. ledna 2013 (7. díl)

Převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti

Zaniklo-li doplňkové penzijní spoření písemnou dohodou obou smluvních stran (tedy penzijní společnosti a účastníka) nebo výpovědí jedné smluvní strany (zpravidla výpovědí účastníka), vzniká účastníkovi dnem následujícím po dni zániku stávající smlouvy o doplňkovém penzijním spoření (konkrétně tedy dnem následujícím po dni zániku stávající smlouvy, na kterém se penzijní společnost a účastník dohodli nebo dnem následujícím po uplynutí posledního dne výpovědní lhůty) nárok na převedení jeho prostředků k jiné (nové) penzijní společnosti.

Nárok na převedení prostředků k jiné penzijní společnosti však nemá účastník

1. kterému před zánikem doplňkového penzijního spoření u stávající penzijní společnosti vznikl nárok na starobní penzi na určenou dobu nebo nárok na invalidní penzi na určenou dobu,

2. kterému již byla zahájena výplata dávky, nebo

3. který o výplatu dávky (resp. kterékoliv z dávek) požádal.

Penzijní společnost je povinna převést prostředky účastníka na základě jeho žádosti ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zániku stávající smlouvy o doplňkovém penzijním spoření (pozn. nyní platný a účinný zákon o penzijním připojištění stanoví pro převod prostředků účastníka tříměsíční lhůtu).

Tak jako nyní i v budoucnu bude muset účastník doložit souhlas penzijní společnosti, ke které mají být jeho prostředky převedeny, s tímto převodem prostředků. Penzijní společnost může podání žádosti o převod podmínit zaplacením poplatku za převod, a to až do výše 800 Kč, přičemž tento poplatek nesmí být hrazen z prostředků účastníka evidovaných na osobním penzijním účtu a započtení tohoto poplatku proti převáděným prostředkům účastníka není přípustné.

Spořící doba dosažená do doby převodu se samozřejmě započítává do celkové spořící doby (tzn. do celkové doby placení příspěvků účastníka potřebné pro vznik nároků na jednotlivé dávky z doplňkového penzijního spoření).

Počet převodů prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti není nijak omezen.

Promlčení nároků účastníka

Nepromlčitelnost nároku požádat o dávku z doplňkového penzijního spoření

Nárok účastníka požádat o dávku z doplňkového penzijního spoření (tzn. podat písemnou žádost o dávku adresovanou penzijní společnosti) se nepromlčuje, což vyplývá z ustanovení § 21 odst. 1 ZDPS stanovícího, že účastník je oprávněn požádat o výplatu dávky kdykoliv po vzniku nároku na dávku. Jinými slovy poté, co účastník splní zákonné podmínky pro vznik nároku na dávky z doplňkového penzijního spoření (tzn. zejména dosažení zákonem předepsaného věku účastníka a trvání zákonem předepsané spořící doby, pro invalidní penzi pak i přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z důchodového pojištění), může vyčkávat s podáním žádosti o výplatu jím zvolené dávky neomezeně dlouho bez nebezpečí, že by o své prostředky přišel promlčením.

Promlčení nároků na výplatu dávek z doplňkového penzijního spoření v obecné promlčecí době

Nároky na výplatu níže uvedených dávek, o jejíž výplatu účastník, určená osoba nebo dědic již platně požádal, se promlčují v obecné promlčecí době 3 let:

1. jednorázové vyrovnání pro účastníka (promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po konci kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího po měsíci, na který byl zaplacen poslední příspěvek účastníka)

2. jednorázové vyrovnání pro určenou osobu nebo dědice (promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po uplynutí lhůty jednoho měsíce ode dne doručení písemné žádosti určené osoby nebo dědice o výplatu jednorázového vyrovnání)

3. odbytné pro účastníka, určenou osobu nebo dědice (promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po uplynutí lhůty jednoho měsíce ode dne doručení písemné žádosti účastníka, určené osoby nebo dědice o výplatu odbytného)

4. úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi nebo pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu penzijní společností (promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po konci kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla penzijní společnosti předložena pojistná smlouva o pojištění doživotní penze nebo penze na dobu určitou, jejíž pojistné má penzijní společnost z doplňkového penzijního spoření uhradit).

Zvláštní případy promlčení nároků

Zvláštní pravidla, resp. zvláštní promlčecí lhůty se uplatní pro následující případy:

1. Promlčení nároku na převod prostředků k jiné penzijní společnosti

Promlčuje se nárok účastníka na převod jeho prostředků k jiné penzijní společnosti, a to v případě, kdy tomuto účastníkovi nevznikl nárok na odbytné a o převod prostředků k jiné penzijní společnosti nepožádal. Promlčecí doba je tříletá a počíná běžet ode dne zániku doplňkového penzijního spoření.

2. Promlčení nároku na výplatu splatné splátky starobní nebo invalidní penze na určenou dobu

Promlčuje se nárok účastníka na výplatu (jednotlivé) splatné splátky dávky u výplat starobní penze na určenou dobu a invalidní penze na určenou dobu. Promlčecí doba je pětiletá (tedy delší než obecná tříletá promlčecí doba) a počíná běžet ode dne splatnosti této konkrétní splátky dávky.

V případě, že nárok účastníka se promlčí podle jednoho z výše uvedených zvláštních pravidel, ZDPS stanoví, že prostředky účastníka odpovídající promlčenému nároku připadnou ve prospěch majetku v účastnickém fondu, tedy ve prospěch ostatních účastníků.

Výklad k pojmu promlčení

Pro čtenáře - neprávníky - je třeba připomenout některá fakta týkající se promlčení:

Promlčení nároku neznamená, že by nárok samotný zcela zanikl. Nárok existuje nadále, je však oslabený v tom směru, že pokud se ho věřitel (v našem případě účastník) pokusí realizovat (vymoci) u soudu a dlužník (v našem případě penzijní společnost) vznese během soudního řízení účinnou námitku promlčení tohoto nároku, soud takový nárok neuzná a žalobu zamítne. Pokud však dlužník v soudním řízení nevznese námitku promlčení, soud žalobě vyhoví a nárok přizná. Dlužník samozřejmě může poskytnout plnění vyplývající z promlčeného nároku dobrovolně a takové plnění je plněním po právu (dlužník ho s pozdějším poukazem na promlčení nemůže požadovat nazpět a věřitel není povinen ho dlužníkovi vracet).

Pro názornost uvedeme příklad dokumentující praktické dopady promlčení na vztah účastník - penzijní společnost.

Předpokládejme, že

• penzijní společnost vyplácí účastníkovi splátku starobní penze na určenou dobu měsíčně vždy k 15. dni v měsíci ve výši 2.000 Kč;

• penzijní společnost z důvodu provozně-technické chyby nevyplatila účastníkovi splátku starobní penze splatnou k 15. červnu 2013;

• účastník chybějící splátku své starobní penze zaznamenal až v říjnu 2018 (tedy zjevně po uplynutí pětileté promlčecí lhůty) a požádal penzijní společnost o její dodatečnou výplatu.

V úvahu pak připadají následující scénáře:

1. Penzijní společnost zvolí proklientský přístup a splátku starobní penze účastníkovi vyplatí i přesto, že nárok na tuto splátku je již promlčený. Je však nutno zdůraznit, že splátku bude muset penzijní společnost vyplatit ze svých vlastních prostředků a nikoliv z prostředků v účastnickém fondu. Promlčením nároku na splátku byly totiž ze zákona prostředky účastníka odpovídající předmětné splátce - zjednodušeně řečeno - odepsány z osobního penzijního účtu tohoto účastníka a připsány ve prospěch majetku v účastnickém fondu (tedy ve prospěch všech účastníků v konkrétním účastnickém fondu/konkrétních účastnických fondech), z něhož již nemohou být převedeny zpět na osobní penzijní účet účastníka. Zdrojem pro výplatu splátky tedy nemohou být ani prostředky na osobním penzijním účtu účastníka (neboť právě z něho byly odepsány prostředky ve výši promlčené splátky) ani majetek v účastnickém fondu (neboť v něm byly právě prostředky odpovídající promlčenému nároku „rozpuštěny“ a z majetku v účastnickém fondu lze pro účely výplaty dávek lze čerpat pouze pokud je konkrétní dávka podložena příslušným potřebným objemem penzijních jednotek evidovaných pro konkrétního účastníka nebo příjemce dávky).

2. Penzijní společnost s poukazem na promlčení nároku na výplatu splatné splátky starobní penze odmítne vyplatit předmětnou splátku 2.000 Kč. Účastník následně podá k soudu žalobu na plnění, tj. na zaplacení splátky starobní penze ve výši 2.000 Kč. Penzijní společnost však z nějakého důvodu během soudního řízení nevznese námitku promlčení. Protože soud k promlčení nepřihlíží z úřední povinnosti a dlužník svého práva vznést námitku promlčení nevyužil, soud účastníkovi nárok na zaplacení splátky starobní penze ve výši 2.000 Kč přizná. Penzijní společnost pak bude muset splátku vyplatit ze svých vlastních prostředků (ze stejných důvodů jako ve scénáři č. 1)).

3. Penzijní společnost s poukazem na promlčení nároku na výplatu splatné splátky starobní penze odmítne vyplatit předmětnou splátku 2.000 Kč. Účastník následně podá k soudu žalobu na plnění, tj. na zaplacení splátky starobní penze ve výši 2.000 Kč. Penzijní společnost během soudního řízení vznese námitku promlčení. Soud účastníkovi nárok na zaplacení splátky starobní penze ve výši 2.000 Kč z důvodu účinně vznesené námitky promlčení nepřizná. Pokud by se však penzijní společnost kdykoliv později rozhodla, že splátku starobní penze přesto vyplatí, může tak učinit, opět však pouze ze svých vlastních prostředků, a nikoliv z prostředků v účastnickém fondu.

Pokračování příště

Petr Panský, Norton Rose v.o.s., advokátní kancelář